Menu
e-shop
Líhnutí vajec výrazně závisí na klíčovém faktoru – nastavených teplotách inkubace. Zatímco teoreticky je optimální teplota skořápky během inkubace 37,8°C, dosažení a udržení této teploty není vůbec jednoduchý úkol. Pro efektivní řízení inkubační teploty je nezbytné pochopit vztahy mezi teplotou vzduchu měřenou teplotním senzorem v inkubátoru, teplotou skořápky vajíčka naměřenou na povrchu skořápky a teplotou embrya.
Teplota skořápky vejce je běžně považována za referenční bod teploty embrya, protože přesné měření teploty embrya je velmi obtížné a vždy invazivní. Je třeba vytvoření malého otvoru ve skořápce, aby se mohlo k embryu dostal. Měření teploty skořápky je další nejlepší metodou, protože není invazivní ani pro skořápku ani embryo. Teplota skořápky se často měří pomocí infračervených termometrů nebo teplotních senzorů, které jsou připevněny ke skořápce. Existují však drobné rozdíly mezi teplotou jádra embrya a teplotou skořápky vajíčka. Tyto teplotní rozdíly závisí na metabolické produkci tepla embrya, fázi vývoje a mikroklimatu kolem skořápky vajíčka.
Existuje zařízení a technika pro měření teploty skořápky a jsou značné rozdíly v metodách měření a přesnosti. Dále se teplota embrya a skořápky vajíčka obvykle měří pomocí různých senzorů, což také může vést k chybám v měření. Rozdíly v měření mezi zařízeními pokud jde o teplotu skořápky, často znamenají nedostatek povědomí o vztahu mezi teplotou embrya a teplotou skořápky, podhodnocení nebo nadhodnocení teploty skořápky.
Známým a běžně používaným zařízením pro měření teploty skořápky je Braunův ThermoScan, infračervený ušní termometr určený pro lidské použití. Důležité je vědět, že v endotermní fázi inkubace (před 12. dnem) je teplota přibližně o 0,22 až 0,28 °C vyšší než skutečná teplota embrya. Proto je třeba to opravit v inkubačním programu. Kromě Braunu se v terénu používají různé datové loggery, které jsou stále běžnější, protože zaznamenávají kontinuální měření. Jednou z nevýhod Braunu je, že není možné měřit v nedotčeném klimatu, protože vyžaduje vypnutí a vstup do inkubátoru, což mění proudění vzduchu a teplotu. Při měření jakýmkoli zařízením měřte na rovníku vejce, abyste se vyhnuli měření vzduchové bubliny, protože to vede k podhodnocení skutečné teploty skořápky vajíčka.
Teplotní rozdíl mezi teplotou vzduchu na senzoru a teplotou skořápky a teplotou embrya se liší podle typu inkubátoru a značky. Je daná především rychlostí vzduchu nad vajíčky, polohou teplotního senzoru a vývojovým stádiem embryí. Obecně platí, že čím větší je rychlost vzduchu, tím menší je teplotní rozdíl mezi teplotou vzduchu a skořápkou vajíčka.
Bez ohledu na rozdíly v konstrukci inkubátoru, hlavním důvodem rozdílu teplot mezi vzduchem a skořápkou vejce je, že embrya začnou po 13 dnech inkubace produkovat exponenciálně více metabolického tepla. To znamená, že teplota vzduchu v inkubátoru musí být odpovídajícím způsobem snížena, aby se udržela teplota skořápky na 37, 78 oC. Metabolické teplo produkované embryi závisí na hmotnosti vajíček, genetice a plodnosti. Proto jsou nezbytné inkubační profily specifické pro vejce a plemeno, aby se zohlednily tyto odchylky v tepple. Navíc jsou některá plemena náchylnější k přehřátí než jiná. Jedním z důvodů jsou rozdíly ve vodivosti skořápek, které ovlivňují příjem kyslíku embryem, a tím i jeho schopnost zvládat teploty vyšší než 37, 78 oC.
Mnoho vědeckých studií podporuje důležitost udržování teploty skořápky vaječné skořápky 37, 78 oC ve všech fázích embryonálního vývoje (diferenciace, růst a zrání). Embrya však zvládnou drobné (krátkodobé) změny bez výrazného poškození. Dlouhodobé odchylky od této teploty skořápky vedou ke snížené líhnutí a kvalitě kuřat, přičemž „dlouhodobé“ lze definovat jako více než 6 hodin, v závislosti na velikosti odchylky od optimální teploty skořápky. Mechanismus lze vysvětlit dostupností živin ve vejci, v kombinaci s příjmem kyslíku.
Během fází diferenciace a růstu závisí rychlost embryonálního růstu a metabolismu převážně na teplotě. Rovnoměrnost teploty v inkubátoru je v těchto fázích klíčová. Aby embryo mohlo růst a vyvíjet se, závisí na oxidaci žloutkových lipidů, aby uspokojilo jeho energetické potřeby. Membrána chorioallantois (CAM) dodává kyslík. Dokud však CAM není dostatečně vyvinutý, embryo spoléhá na anaerobní glykolýzu sacharidů jako zdroj energie, které jsou ve vejci přítomny v omezeném množství a po prvním týdnu inkubace jsou vyčerpány.
Kolem 16. dne inkubace, po přechodu z růstové fáze do fáze zrání, embryo dosáhne fáze plateau. To znamená, že embryo dosáhlo svého maximálního potenciálu pro příjem kyslíku. Pokud je embryo vystaveno přehřátí, jeho potřeba kyslíku se zvyšuje a musí používat méně kyslíkově náročné zdroje energie. Za prvé využije zásoby glykogenu, které si nahromadilo (a které jsou omezeně dostupné a jsou nezbytné k dokončení energeticky náročného procesu líhnutí), a za druhé, získá bílkoviny ze svalů. Používání těchto alternativních zdrojů energie však negativně ovlivňuje líhnivost a kvalitu kuřat.
Maximální příjem kyslíku přes CAM je určen jeho vaskularizací a vodivostí skořápky vajíčka. Vodivost skořápky závisí na struktuře a hustotě pórů, stejně jako na tloušťce skořápky. Pokud je vodivost skořápky nižší, embryo dosáhne maximálního příjmu kyslíku dříve a je proto citlivější na vysokou teplotu skořápky (> 38, 88 oC). Dlouhodobé vystavení vysoké teplotě skořápky vede k nižší hmotnosti orgánů, například menším srdcím, a k většímu počtu mláďat líhnoucích se špatně uzavřenými pupky a nižší tělesnou hmotností bez žloutků, protože embryo nemohlo plně využít žloutkové lipidy. Stupeň pozdní embryonální úmrtnosti bude vyšší a charakteristickým příznakem při rozbití vajíčka bude vyšší výskyt deformace (hlava nad křídlem).
Zatímco mechanismy vysoké teploty skořápky jsou téměř jasné, účinky nízké teploty skořápky zůstávají nejasné. Dlouhá období nízkých teplot skořápky (37,78 oC ) zpomalují vývoj kvůli poikilotermické povaze embrya. Pokud není teplota správně korigována, vede to k nižší líhnutí. Přesné mechanismy nízké teploty skořápky a jejich dopady na kvalitu kuřat, nebyly studovány tak intenzivně jako u vysoké teploty skořápky. Důkazy naznačují, že pozitivně ovlivňuje vývoj orgánů. Významné jsou strategické krátkodobé teplotní odchylky (o několik hodin vyšší nebo nižší než 38, 9 oC během specifických fází embryonálního vývoje prokázaly pozitivní účinky na odolnost mláďat.
Dokonce i u vajec stejného původu existují biologické rozdíly, například rozdíly ve váze, které způsobují, že jedno vejce produkuje více metabolického tepla než druhé. Vzhledem k rozdílům v rychlosti vzduchu uvnitř každého inkubátoru není překvapivé vidět malé odchylky v teplotě skořápky vajec. Udržování optimální teploty skořápky je klíčové pro úspěch líhní drůbeže. Vědecké důkazy podporují důležitost konstantní teploty skořápky vaječné skořápky po celou dobu inkubace. V praxi je však dosažení tohoto cíle obtížné kvůli rozdílům v konstrukci inkubátoru, rozdílům v teple produkovaném vejci a různým charakteristikám vajec.
Standardní procedurou by mělo být měření teploty skořápky během různých fází embryonálního vývoje (začátek, střed, konec). Ujistěte se, že dodržujete správné postupy, abyste předešli nesprávným údajům. Zkontrolujte teplotu skořápky vejce, pokud se ve vaší líhni vyskytnou následující situace:
Sledujte teplotu skořápek a pohodlí kuřat v líhni. Kromě měření teploty skořápky v je důležité měřit také v líhni. Připojení teplotních senzorů k různým oplodněným vajíčkům v líhni poskytne přehled o tom, zda zvolené teplotní hodnoty v líhni vedou ke správné teplotě skořápky vaječné skořápky. Po vylíhnutí mláďat je důležité hodnotit jejich chování. Pokud mláďata funí, drží křídla dál od těla a dělají hodně hluku, teplota je příliš vysoká.
Poultry World
