Vojtěška je obtížně silážovatelnou plodinou především kvůli své vysoké pufrační kapacitě, nízké koncentraci vodorozpustných sacharidů a zranitelnosti vůči nežádoucím sekundárním klostridiálním fermentacím. Pro správný průběh fermentace je nutné zajistit rychlé a dostatečné zavadnutí píce. Odpověď na otázku, jak postupovat, když nejsou optimální podmínky, najdete v článku Ing. Radko Loučky, CSc.
Cílem výzkumu kolektivu z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i., bylo ověřit, zda lze přídavkem mikrobiálního silážního přípravku zajistit správný průběh fermentace a aerobní stabilitu siláže i v době sklizně vojtěšky při nepříznivém počasí. Dešťové srážky autoři pokusu simulovali pokropením řezanky vodou v množství dva litry na deset kilogramů píce. Na kontrolní i pokusnou řezanku aplikovali čtyři bakteriální přípravky. U siláží s vyšší sušinou (27,3 %) byl významně nižší obsah dusíkatých látek a popelovin. Naproti tomu siláže s nižší sušinou (25,4 %) měly vyšší pH a nižší obsah kyseliny mléčné i kyseliny octové, což odpovídá horšímu hodnocení výsledku fermentace. Zjistilo se, že aplikace bakteriálních přípravků kvalitu fermentace nezlepšila. Teplota v průběhu fermentace kulminovala u všech variant v 41 °C, což představuje teplotu indikující velké riziko Maillardovy reakce. Podle autorů vojtěšku s tak nízkým obsahem sušiny nelze silážovat ani s bakteriálními přípravky.*
Podrobnější informace najdete v březnovém čísle časopisu Náš chov.
