Vzhledem k tomu, že schopnost příjmu sušiny u dojnic s vysokou koncentrací energie je nejdůležitější faktor, pokládáme za velmi důležité se zaměřit na tuto oblast. Z tohoto pohledu je možné použít jako demonstraci pro využití různých produktů kukuřice ve výživě dojnic podle tabulky č. 1.
V této tabulce bylo použito pět krmiv s různou koncentrací energie v rozmezí od 5,4 až 8,6 NEL (MJ/kg sušiny) vyrobených z kukuřice. V prvé řadě se jedná o kukuřičnou siláž s koncentrací energie od 5,4 do 6,6 NEL. V tomto rozmezí můžeme pomocí použitých technologií, sklizňové techniky, skladování, zkrmování a dalších faktorů ovlivnit koncentraci výsledného krmiva. To znamená, že při průměrném výnosu 45 t.ha-1 sklidíme 13,5 t.ha-1 sušiny, což znamená při obsahu 5,4 NEL v 1 kg sušiny 72 900 NEL z 1 ha, při obsahu energie 6,6 NEL v kg suš. 89 100 NEL – rozdíl činí 16 200 NEL z ha. Při průměrné spotřebě 3,13 NEL na 1 kg mléka rozdíl činí 5176 l mléka z ha. Další dvě krmiva reprezentují LKS při koncentraci energie 7,5 NEL a vlhké zrno při koncentraci energie 8,6 NEL.
Vzhledem k tomu, že kukuřice obsahuje nízké procento dusíkatých látek, vycházeli jsme v tabulce 2 z krytí potřeby energie z 50 % a dusíkatých látek ze 70 %, a tím se přiblížili k reálné krmné dávce. Podle uvedených hodnot lze dedukovat prohlubující se nedostatek dusíkatých látek se stoupající užitkovostí a nutností zařadit krmivo bílkovinného charakteru. V našich podmínkách nejlépe vyhovuje vojtěšková siláž. Podle výsledků naší kalkulace, (tabulka 2) je možné konstatovat, že za daných podmínek kukuřičná siláž při obsahu energie 5,4 NEL kryje 50 % potřebu energie u dojnic do užitkovosti 16 kg FCM, kukuřičná siláž při obsahu energie 6 NEL kryje 50 % potřebu energie u dojnic do užitkovosti 24 kg FCM a kukuřičná siláž o obsahu energie 6,6 NEL kryje 50 % potřebu energie u dojnic do užitkovosti 32 kg FCM. Z uvedeného vyplývá, že základem ekonomické výroby kukuřice bude výroba kukuřičné siláže z celé rostliny. Výroba LKS, případně vlhkého zrna, je opodstatněná při užitkovosti nad 5000 l mléka a v první fázi laktace. Výsledky získané při sledování ukazují na velké rozdíly mezi jednotlivými hybridy kukuřice, což dokazuje i různé zaměření jednotlivých firem při šlechtění kukuřice.
U hybridů kukuřice s vysokým výnosem zelené hmoty (hybrid 1. a 2.) byl zjištěn podprůměrný podíl klasů z celé rostliny a průměrná stravitelnost organické hmoty kukuřičné siláže. Hybridy s nízkým výnosem zelené hmoty (hybrid 3. a 4.) měly nadprůměrný podíl klasů z celé rostliny, ale stravitelnost organické hmoty byla nízká, což se projevilo v nízké koncentraci energie (5,67, resp. 5,78 MJ NEL). U hybridu č. 5 byl zjištěn průměrný výnos zelené hmoty, což při průměrném podílu klasů a nejvyšší stravitelnosti organické hmoty zvýšilo výnos energie z ha nad průměr všech hybridů. I když byla u hybridu č. 5 zjištěna nejvyšší nutriční hodnota (stravitelnost OH), tak tento hybrid nemohl překonat hybrid č. 1 a 2 v celkovém výnosu energie z ha.*
