Cyklus seminářů s názvem Siláže 2024 pořádá v těchto dnech společnost VVS Verměřovice. Ve čtvrtek 25. ledna se uskutečnil seminář pro posluchače z jižních Čech, konkrétně v Táboře.
Úvod a zahájení patřilo tradičně Ing. Jiřímu Burdychovi, MBA, z VVS, který kromě zhodnocení cen mléka a výhledu pro další období pozval přítomné 5. března do hotelu Jezerka na přehradě Seč, kde se bude konat vyhodnocení dalšího ročníku soutěže Mléčná farma roku.
Ing. Václav Brynda mladší (VVS) přispěl přednáškou, kde formuloval požadavky na silážování plodin. Kromě homofermentativních bakterií mléčného kvašení zdůraznil také úlohu heterofermentativních, které zajišťují stabilitu siláže. Produkují mimo jiné kyselinu propionovou a octovou, po otevření jámy se siláž méně znehodnocuje.
Marek Fikejs z firmy Strom Praha, která zastupuje výrobce John Deere, podrobně rozebral v ukázkách sklizecí řezačku a její ústrojí. Zdůraznil, za jakých okolností je třeba stroj seřídit, na co si dávat pozor při sklizni. „Každá obsluha by měla dobře nastavit výšku sběracího adaptéru, který při nízkém nastavení sbírá i povrch půdy a řezanka je kontaminována zeminou, čímž se do siláže zanášení nežádoucí bakterie a zvyšuje se podíl popelovin,“ sdělil mimo jiné Marek Fikejs.
Na svého kolegu z firmy navázal Josef Stolař, který se zabývá precizním zemědělstvím. Představil zařízení Harvest Lab, které je připojeno na komín řezačky nebo lze využít i jako stacionární. Přináší řadu dat, dokáže vyhodnocovat sušinu, škrob, protein, vlákninu, NDF a ADF. To lze dobře v praxi využít. „Data nejsou odpad, ale je třeba s nimi pracovat,“ uzavřel přednášející.
Jeho slova potvrdil i další přednášející, tentokrát z firma Bayer, která se zabývá mimo jiné šlechtěním kukuřice. Ondřej Černý představil právě praktické využití Harvest Labu.
Závěr semináře patřil MVDr. Ondřeji Bečvářovi, který vyvrátil chovatelům mléčného skotu starou „pravdu“ o tom, že s rostoucí produkcí klesá reprodukce, neboli produkčně reprodukční antagonismus. Nemusím tomu tak vždy být.
Jako nejdůležitější ukazatel reprodukce pro řízení stáda považuje přednášející Pregnancy rate.
Chovy, které mají vysokoužitkové dojnice a zvládnutou reprodukci, daří se jim odchovat hodně jalovic, by mohly podle Bečváře zvážit prodloužení dobrovolné čekací doby – to znamená posunout inseminační interval třeba na 70 dní. Vyvarují se tak nutnosti zasušování krav s vysokou produkcí, což má samozřejmě vliv také na ekonomiku mléčné farmy.
Po společné večeři následovala chovatelská beseda s hudbou a další neformální program.
Více najdete v Našem chovu 3/2023.*
