Kvalita silážních krmiv patří mezi rozhodující faktory úspěšného managementu jak v chovu dojnic, tak masného skotu. Mnoho chovatelů věnuje pozornost výběru genetiky, veterinární péči nebo technologickým inovacím v ustájení, avšak často podceňují vliv správně zvoleného silážního přípravku. Přitom nesprávná volba může způsobit kaskádový efekt problémů – od snížené užitkovosti přes zdravotní komplikace až po významné ekonomické ztráty.
Silážní přípravky však nejsou všelékem a samy o sobě nezaručí úspěch. Plné využití jejich potenciálu je podmíněna dodržením všech technologických postupů silážování. Klíčové je propojení s dalšími faktory úspěšného silážování, které zahrnují sklizeň ve správné vegetační fázi při optimálním obsahu sušiny, rychlé zpracování a transport materiálu, důsledné zhutnění řezanky, vzduchotěsné uzavření silážního prostoru a správný management při vybírání siláže.
Rizika nekvalitního silážování v chovu dojnic zahrnují pokles denní produkce mléka o 15 až 25 % při použití zkažené siláže, dále zvýšení počtu somatických buněk v mléce v důsledku stresu z nekvalitního krmiva, snížení reprodukčních ukazatelů s horším zabřezáváním a prodloužením servis periody, stejně jako vyšší náklady na koncentrovaná krmiva při nutnosti kompenzace nekvalitního objemného krmiva.
Dopady na masný skot jsou podobně závažné a zahrnují zhoršenou konverzi krmiva při použití nekvalitní siláže s prodloužením výkrmu o dva až čtyři týdny, nerovnoměrné přírůstky ve stádě v důsledku kolísající kvality siláže, zvýšené veterinární náklady spojené s poruchami trávení a riziko mykotoxikózy při zkrmování zkažených siláží s negativním dopadem na reprodukci.
Náklady na silážní přípravky představují většinou pouze 0,3 – 0,8 % z celkových nákladů na výrobu siláže, ale ekonomicky se rozhodně vyplatí. Například na farmě se 100 dojnicemi a roční spotřebou 1 200 tun kukuřičné siláže představují náklady na kvalitní silážní přípravek 25 tisíc Kč za rok, ale uspoří se až 180 tisíc Kč ročně. Tyto úspory zahrnují navýšení užitkovosti (+0,5 l mléka/den tj. 120 tisíc Kč), nižší spotřebu koncentrátů (-8 % s úsporou až 35 tisíc Kč) a snížení veterinárních nákladů (až o 25 tisíc Kč).
U masného chovu je situace obdobná. Farma s 200 kusy v obratu a roční spotřebou 800 tun siláže vynaloží 18 tisíc Kč ročně na přípravek, ale ušetří 95 tisíc Kč tím, že zkrátí výkrmu o tři týdny (65 tisíc Kč), že vykazuje u zvířat lepší konverzi krmiva (20 tisíc Kč) a nižší ztráty úhynem (10 tisíc Kč).
Moderní farmy začínají využívat senzory pro reálné rozhodování o typu a dávce přípravku přímo již během sklizně. Software VÚŽV umožňuje porovnávat různé varianty, což zlehčuje podporuje rozhodování založené na konkrétních datech namísto intuitivního přístupu. Volba silážního přípravku se tak stává součástí celkové strategie farmy včetně plánování krmných dávek, rozpočtování nákladů a řízení cashflow.
Budoucnost je v propojení systému výběru silážních přípravků s moderními systémy řízení farmy. Plánované funkce zahrnují automatické doporučování na základě dat ze senzorů, propojení s ekonomickým managementem farmy, prediktivní modely pro optimalizaci celé krmné strategie a integraci s údaji o užitkovosti a zdraví zvířat.
Více se dočtete v článku Ing. Radko Loučky, CSc., (Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves), který vychází v zářijovém čísle časopisu Náš chov.*