Bílkovinné a polobílkovinné pícniny zajišťují v krmných dávkách, především skotu, velmi důležitý zdroj dusíkatých látek. Dlouhodobě je můžeme uchovat nejlépe formou siláží. Tímto máme dlouhodobě zaručen přísun kvalitního šťavnatého krmiva.
Jednou z nejdůležitějších plodin, které řadíme díky vysokému obsahu dusíkatých látek mezi bílkovinné pícniny, je vojtěška. Velkou výhodou při jejím pěstování je odolnost vůči suchu. Pěstuje se tedy především v teplých a sušších oblastech. Její kořeny mohou získávat vodu a živiny z hloubky až 7–9 m. Patří k nejrozšířenějším pícninám na světě. Udává se, že se pěstuje na 35 milionech hektarů ve více než 80 zemích světa. V naší republice se pěstuje na 63 tis. ha.
Další plodinou s vysokým obsahem dusíku, která se pěstuje téměř ve stejné míře jako vojtěška, je jetel, který podle Českého statistického úřadu zaujímá plochu 60 tis. ha. Vzhledem k tomu, že špatně snáší sucho a potřebuje větší množství vody, pěstuje se především v oblastech s vyšší nadmořskou výškou. Oproti vojtěšce obsahuje méně dusíkatých látek (16,5–19,1 % sušiny) a naopak více vodorozpustných cukrů (8–12 % sušiny). Kromě krmivářského využití jsou vojtěška i jetel velmi ceněné jako předplodiny v osevním postupu. Jejich hlízkové bakterie dokážou poutat vzdušný dusík.
Výroba kvalitního krmiva začíná zvolením správného termínu sklizně. Bylo potvrzeno, že v období, kdy přecházejí pícní porosty do fáze květu, dochází k velmi výrazným změnám v obsahu živin. Je to důsledek jejich ukládání do generativních orgánů. Tím, že se mění chemické složení rostlin, dochází ke snižování krmné hodnoty. Od fáze kvetení rostliny stárnou. Obsah dusíkatých látek v rostlině začíná klesat a naopak roste obsah vlákniny. Kvalita píce se tedy postupně zhoršuje. Proto je nutné sklízet vojtěšku ve fázi poupat, kdy množství dusíkatých látek dosahuje svého vrcholu a obsah vodorozpustných cukrů (WSC) je nejvyšší.
