Situace na trhu s obilovinami ve světě a v EU

Povětrnostní podmínky jsou na jaře v různých částech Evropy rozdílné. Zatímco ve střední a severní Evropě převládá sucho, které může vést k nedostatku vody v půdě a také zhoršovat vývoj ozimých plodin, tak oproti tomu v jihovýchodní Evropě převládají srážky, které zlepšují půdní vlhkost a mohou mít pozitivní vliv na výnosy.

V Evropě probíhá setí jarních plodin, v mnoha zemích je téměř dokončen výsev jarního ječmene a cukrové řepy, také probíhá setí kukuřice a slunečnice. Ve východní Evropě se však setí zpožďuje kvůli chladnému počasí. Celkový výhled na výnosy v zemích Evropy zůstává dobrý, nadprůměrné výnosy jsou očekávány ve Španělsku a Rumunsku, naopak prognóza pro východní část Ukrajiny zůstává kvůli pokračujícímu suchu výrazně podprůměrná.

V současné době nejsou vyhlídky na zvýšení vývozu pšenice ze zemí EU na konci marketingového roku příliš pozitivní[1]. Poptávka ze strany významných dovozců je v současné době nízká. K tomu přispívá aktuální kurz eura, který chvílemi dosahoval nejvyšší úrovně od listopadu roku 2021. Obiloviny ze zemí EU jsou tedy dražší a tím pádem méně konkurenceschopné. Opětovné diplomatické napětí mezi Francií a Alžírskem, významným odběratelem pšenice ze zemí EU, dále zhoršuje vyhlídky na objem vývozu. Díky příznivým srážkám se zlepšují podmínky pro pěstování plodin na severní polokouli, a to zejména v nížinách Spojených států amerických, v části Evropy a v oblasti Černého moře. Průběh počasí částečně snížil obavy z blížící se sklizně. V Maroku, druhém největším odběrateli měkké pšenice ze zemí EU, se podmínky v letošním roce rovněž zlepšují. Dle současných prognóz se objem sklizně obilovin po dlouho očekávaných deštích pravděpodobně zvýší o 41 % oproti předchozímu roku. V loňském roce se Maroko potýkalo s velkým suchem a bylo závislé na dovozu, který bude v nadcházející sezóně pravděpodobně nižší v neprospěch zemí EU. I ve Spojených státech amerických dlouho očekávané srážky zlepšily vegetační podmínky, což má vliv na snížení burzovních cen. Dle amerického ministerstva zemědělství[2] (USDA) je ke konci dubna přibližně 45 % porostů v uspokojivém stavu, což je v porovnání se stejným obdobím loňského roku o něco méně.

Mezinárodní rada pro obiloviny[3] (IGC) ve své dubnové prognóze odhaduje světovou produkci pšenice pro rok 2025/26 na úrovni 806,4 mil. t, což je meziročně o 1,1 % více. Globální produkce pšenice se tedy zvýší druhý rok po sobě a dosáhne nového maxima. Zejména země EU pravděpodobně přispějí k meziročně vyšší úrovni sklizně. IGC očekává produkci v zemích EU na úrovni 133,6 mil. t, což je meziročně o 11,9 % více. Srážky částečně doplnily zásoby vody v půdě na jihovýchodě EU a zvýšily tak očekávané výnosy. Sucho se však prohloubilo v severní a západní Evropě, kde bude zapotřebí větší množství srážek, aby se zabránilo značným škodám na plodinách. Vzhledem k očekávané vyšší úrovni produkce byla i prognóza světové spotřeby v roce 2025/26 zvýšena. Dle odhadu IGC bude spotřeba v roce 2025/26 na úrovni 814,1 mil. t, což je meziročně o 1,5 % více. Očekává se, že spotřeba v krmivářském sektoru zůstane na úrovni předchozího roku a dosáhne 152,2 mil. t, zatímco spotřeba pšenice pro potravinářské účely se oproti předchozímu roku pravděpodobně zvýší na 569,1 mil. t, což je meziročně o 1,9 % více. Vzhledem k výpadku nabídky pšenice ve výši necelých 8 mil. t se světové zásoby pšenice v roce 2025/26 pravděpodobně již třetí rok po sobě sníží na 260 mil. t a dosáhnou devítiletého minima. Pro marketingový rok 2025/26 je předpokládán světový obchod s pšenicí na úrovni 201 mil. t, což znamená, že přes světové oceány bude pravděpodobně přepraveno o 6,4 mil. t více než v roce 2024/25. K tomu pravděpodobně přispěje zejména opětovný nárůst dodávek do Asie, především pak do Číny, Indonésie a Turecka. Dle odhadu IGC bude světová produkce pšenice tvrdé v roce 2025/26 meziročně mírně nižší o 0,2 % na úrovni 35,6 mil. t. Z toho přibližně 45,5 % produkce bude vypěstováno ve čtyřech největších světových vývozních regionech (EU, Kanada, Spojené státy americké a Mexiko). To však znamená, že zmínění vývozci pravděpodobně sklidí o 0,5 mil. t méně než v předchozím roce. Zvýšení oproti prognóze z března t.r. vychází zejména z očekávání větší sklizně v Indii, kde se pravděpodobně sklidí rekordní úroda 2,4 mil. t. Také sklizeň v Tunisku bude pravděpodobně vyšší, než se dříve očekávalo. Důvodem je větší pěstební plocha a také příznivé podmínky pro pěstování. Za předpokladu větší dostupnosti, než bylo oznámeno v březnu, by spotřeba pšenice tvrdé v roce 2025/26 měla nakonec vzrůst na sedmileté maximum. IGC předpokládá světovou spotřebu tvrdé pšenice ve výši 35,7 mil. t, což je o 0,6 mil. t více, než se spotřebovalo v roce 2024/25. Z toho 33,4 mil. t bude pravděpodobně použito pouze pro potravinářské účely. Očekává se, že zejména země EU a severní Afrika spotřebují více, než se dříve předpokládalo. Světové zásoby budou u pšenice tvrdé meziročně mírně nižší, a to 6,2 mil. t. Světový obchod pravděpodobně meziročně mírně poklesne na 9,0 mil. t.

[1] AMI: Markt Woche Getreide Nr.17 2025 (04/2025)

[2] USDA: Grain World Markets and Trade (04/2025)

[3] IGC: Grain Market Report (04/2025)

Ing. Miluše Abrahamová

Ing. Anežka Vorlíčková,

Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha

Celý článek přináší Krmivářství 3/2025.