Subklinická (subakutní) bachorová acidóza je považovaná za jeden z nejčastějších zdravotních problémů vysokoprodukčních dojnic. Vyskytuje se zpravidla u dojnic v období rozdojování a v období na vrcholu laktace. Je typická mírnějším, ale dlouhodobě opakovaným poklesem pH v bachoru. V rámci nespecifických příznaků dochází ke snižování obsahu tuku v mléce, zvyšování výskytu průjmů a laminitidy, ale také k poruchám reprodukce. Léčba spočívá v úpravě krmné dávky a podání pufrů, například hydrogenuhličitanu sodného, uhličitanu vápenatého či bentonitu.
Základním požadavkem pro výživu laktujících dojnic je dodat do směsné krmné dávky (TMR) tolik živin, aby byla zabezpečena požadovaná užitkovost. U vysokoužitkových dojnic to má ale několik omezení. Vyšší obsah slámy s nižší energetickou hodnotou může snížit produkci mléka. Může dojít k překyselení organismu, resp. acidóze, která vzniká jednak z důvodu nevyváženého poměru glycidových a bílkovinných krmiv, nebo nedostatečnou neutralizací bachorového obsahu v důsledku nízkého obsahu fyzikálně efektivní vlákniny, resp. hrubé vlákniny. S narůstající délkou doby žraní a přežvykování souvisí i vyšší produkce slin, které významnou měrou určují acidobazické poměry v bachoru, resp. přispívají k neutralizaci bachorového obsahu.
V rámci prevence vzniku subklinické bachorové acidózy (SARA) se vysokoprodukčním dojnicím zařazuje do směsné krmné dávky pufr. Vlivem pufrujících přídavků (z vápenatých mořských korálů, hydrogen uhličitanu sodného a oxidu hořečnatého) na užitkovost holštýnských dojnic se ve svých pokusech zabýval tým odborníků z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i., pod vedením Ing. Radko Loučky, CSc. Naposledy zjišťovali, zda sláma může v krmné dávce dojnic nahradit pufrační schopnost hydrogenuhličitanu sodného.
Do pokusu, který trval 42 dnů a byl rozdělen na dvě periody, výzkumníci zařadili šesatřicet dojnic, rozdělených na dvě skupiny. V první periodě dojnicím jedné skupiny podávali TMR s 0,1 kg hydrogenuhličitanu sodného, který ve druhé periodě nahradili jedním kilogramem pšeničné slámy. Dojnicím ve druhé skupině podávali slámu v první periodě, ve druhé do TMR přidávali hydrogenuhličitan sodný.
Závěry uhříněveských specialistů najdete v šestém čísle časopisu Krmivářství.*
