Na semináři, který se pod názvem Krávy a emise – mýty a fakta odehrál koncem února na Mendelově univerzitě v Brně a o dva dny později na České zemědělské univerzitě v Praze, vystoupil také Dr. Stev Winnington z plemenářské společnosti World Wide Sires, L.T.D., jež poukázal na možnosti snižování emisní zátěže z chovu skotu šlechtěním.
Podle tempa růstu světové populace je zřejmé, že příštích třicet let budeme muset vyprodukovat tolik potravin, kolik se vyprodukovalo za posledních tři tisíce let. Podle Dr. Steva Winningtona lze tento problém částečně řešit šlechtěním, které je spolu s dobrým managementem stáda současně i východiskem pro snížení produkce skleníkových plynů. „Veřejnost je přesvědčená, že chov skotu má velký podíl na produkci metanu a přispívá tak ke globální klimatické změně. Ale na to, že je zdrojem živočišných bílkovin, které prospívají lidskému zdraví se jaksi zapomíná. Šlechtění na vysokou užitkovost a na dlouhověkost vytváří předpoklady pro výrazné omezení početních stavů krav, čímž následně dojde i ke snížení spotřeby energie, vody a paliv, což se projeví v nižší uhlíkové stopě a produkci metanu,“ vysvětlil na úvod reprezentant společnosti World Wide Sires, L.T.D.
Jak dále přednášející sdělil, zejména v posledních deseti letech došlo k ohromnému genetickému pokroku, a to díky využívání progresivnějších metod šlechtění. O využití genetického potenciálu rozhoduje efektivita zavedených reprodukčních programů, samozřejmě za předpokladu dosažení odpovídající úrovně zdraví stáda.
„Cílem je zařazovat do stáda nejlepší jedince. Velkou měrou tomu napomáhá využití sexovaných inseminačních dávek, ale i další biotechnologické metody. Ale jen zdravá kráva přináší zisk, zvíře v sanitárním boxu je ekonomicky ztrátové. Zlepšení úrovně zdraví snižuje náklady, ale také prodlužuje dlouhověkost, což v součtu znamená méně zvířat jak pro produkci, tak i reprodukci a ve finále menší uhlíkovou stopu. S každým prodloužením dlouhověkosti zlepšujete ekonomiku a současně snižujete náklady na pořízení zvířat k obratu stáda,“ zdůraznil dále Dr. Winnington.
Zdravá zvířata, která jsou základem pro ekonomickou produkci jsou současně i předpokladem pro kvalitní, zdravé potraviny. A to by měl být základ, kterého bychom se měli držet a využívat ho i pro argumentaci na téma produkce metanu.
„Kráva patří mezi živočišné druhy zvířat, která jsou schopna využít a zpracovat objemná krmiva a z nich vyprodukovat mléko a maso. Dovede však využít i vedlejší produkty, které lidé neumějí jinak spotřebovat, například pivovarské mláto, cukrovarské řízky, řepkové výlisky, bavlníkové semínko, dužinu z citrusů, mandlové slupky, pekárenské odpady či lihovarnické výpalky. Moc se nemluví o tom, že krávy poskytují i statková hnojiva, která představují padesátiprocentní podíl hnojiv používaných pro udržení úrodnosti půdy a tím i zajištění optimálního výnosu rostlinné produkce. Živočišná bílkovina je pro člověka nenahraditelná, šlechtění je jednou z cest k dosažení cílů zohledňujících všechna hlediska její produkce. Myslím, že chovatelé holštýnského skotu v České republice, kteří v užitkovosti patří mezi evropskou chovatelskou špičku, pro to dělají maximum. S výrazně menším počtem zvířat dosahují vysoké produkce a jsou tak na dobré cestě, která vede ke snižování uhlíkové stopy a produkce metanu,“ shrnul na závěr svého vystoupení Dr. Steve Winnington.*
