Stáj pro welfare a zefektivnění produkce

Koncem loňského října chovatelé ZP Keblov, a. s., uvedli do provozu nový kravín pro bezmála 300 dojnic. Novostavba za 150 miliónů korun, která vyrostla na farmě v Mnichovicích u Keblova, disponuje vyspělými technologiemi, které zajišťují welfare pro krávy a současně usnadňují práci ošetřovatelskému personálu.

Jak jsme se při naší návštěvě dozvěděli, myšlenkou vybudovat na farmě v Mnichovicích u Keblova novou produkční stáj se chovatelé zabývali dlouho před kovidem. Svůj záměr však začali realizovat v roce 2024 na jaře, kdy jsme zbourali nevyužívané stáje pro prasata, na jejichž místě měla stát produkční stáj.

Novostavba zlepšila welfare zvířatům i pracovní podmínky obsluze
Novostavba zlepšila welfare zvířatům i pracovní podmínky obsluze

„Na základě výběrového řízení se generálním dodavatelem stavby stala společnost Agos Pelhřimov, a. s. Realizace si vyžádala celkové náklady odpovídající 150 miliónům korun s tím, že přes dotace máme přislíbeno okolo pětadvaceti milionů,“ uvedla zootechnička Ing. Iveta Martínková.       

Stavební práce 114 m dlouhé a 33 m široké čtyřřadé stáje zahrnovaly v první řadě vybudování kejdového hospodářství. V navazující fázi se ukotvily podlahové patky pro uchycení ocelové konstrukce s tím, že betonování podlahy přišlo na řadu až když stáj byla pod střechou. Na střeše se sklonem 28 ° jsou nainstalované PUR panely. Štíty jsou ve výšce 14 m s tím, že strana otočená na sever je osazena průhledným polykarbonátem a na opačné straně je z PUR panelu, aby se předešlo přehřívání stáje. Na delších obvodových stěnách stáje jsou svinovací plachty, které slouží jako ochrana proti nepříznivým klimatickým podmínkám i ke stínění přímého slunečního světla. Nízké zídky, a absence sítí na bocích stáje, ale i otevřená hřebenová štěrbina jsou pak opatřením podporujícím přirozenou ventilaci ve stáji. Průjezdný kravín je na svých štítových stěnách osazen automatickými rolovacími vraty.

 

Nainstalované ventilátory jsou jedním z dílčích opatření minimalizující tepelný stres
Nainstalované ventilátory jsou jedním z dílčích opatření minimalizující tepelný stres

Naskladnění nové stáje

Zkušební naskladnění padesátky krav do nové stáje proběhlo 20. října, přičemž následující den byl převeden zbývající počet 310 zvířat.

„Kvůli hladkému průběhu dojení jsme požádali o pomoc dvanáct zootechniků z okolních farem, ale vůbec to nebylo snadné. Při první směně jsme podojili 360 krav za 5,5 hodiny, což bylo ještě o dvě hodiny za delší dobu než na staré dojírně. Postupně jsme se ale dobrali ke standardnímu času 2,5 hodiny na jedno podojení, s tím, že krávy dojíme třikrát za den,“ dodal zootechnik Ing. Vojtěch Brabenec.

Změna technologie dojení přispěla k úspoře času i práce obsluhy
Změna technologie dojení přispěla k úspoře času i práce obsluhy

Ke kruhové dojírně se čtyřiceti místy si chovatelé vybrali robotické rameno s automatickým post dipem se záměrem minimalizovat riziko mastitid a usnadnit práci dojičům. Po dojení současně dochází k automatickému proplachu strukových násadců kyselinou peroctovou. „Díky automatickému sběru dat z dojírny máme k dispozici veškeré údaje ohledně času dojení, průtoku mléka, rychlosti spouštění mléka a vodivosti mléka. A to včetně vyhodnocení obsahu krve v mléce či odchylek od standardu u jednotlivých zvířat. Dojiči si pochvalují také výškově nastavitelnou plošinu pod nohami. Také jsme rádi, že v dojírně mají zvířata dostatek světla, a to díky průhledným bočním vratům, která lze otevírat, což bude aktuální zejména v létě kvůli lepší ventilaci,“ vzala si zpět slovo Ing. Martínková.

 

Mléko je hlavním pilířem ekonomiky podniku

Chov holštýnského skotu za účelem produkce mléka je pro ZP Keblov, a. s., hlavním zdrojem příjmů. Přes Mlékařské hospodářské družstvo Střední Čechy chovatelé dodají společnosti Madeta, a. s., ročně okolo 4,5 milionu litrů mléka v Q kvalitě.

„Navyšováním stavů krav na cílových 650 dojnic sledujeme snížení fixních nákladů na krmný den. K zefektivnění výroby mléka by měly také přispět jednak rekonstrukce teletníku, která by odpovídala současným trendům odchovu telat, jednak zlepšení welfare pro krávy v tranzitním období. Právě u této skupiny zvířat se rozhoduje o budoucí užitkovosti i zdraví produkčního stáda. Do budoucna je našim cílem co nejvíce omezit používání antibiotik u telat, a to s využitím probiotik a prebiotik. Toto podpůrné opatření se nám osvědčilo u krav, atak antibiotika podáváme pouze pro selektivní zaprahnutí,“ konstatoval na závěr naší reportáže Ing.  Vojtěch Brabenec.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.