Státní veterinární správa (SVS) dnes spustila na svém webu novou aplikaci. Jedná se o databázi, která umožní jak chovatelům, tak i nálezcům sdílet informace o ztracených a nalezených psech a tím usnadní návrat psů k jejich majitelům. Aplikace by měla prozatím částečně nahradit centrální registr psů, který má vzniknout od roku 2022.

Všichni psi v České republice musí být na základě novely zákona o veterinární péči v současné době označeni čipem (u starších psů i tetováním) a to nejpozději ve třech měsících věku. Schválená navazující centrální evidence označených psů by měla začít fungovat od 1. lednu 2022.
V současnosti je v České republice několik databází psů provozovaných soukromými subjekty (často placených) a také některými městy, svůj registr související s vydanými pasy pro zvířata má také Komora veterinárních lékařů. Kvůli tomu musí městští či obecní policisté či správa útulku prověřovat údaje nalezeného označeného psa hned v několika databázích.
„Rozhodli jsme se proto zřídit na svém webu databázi, do níž budou moci chovatelé během několika minut jednoduše zadat údaje o svých ztracených psech a naopak útulky, městští či obecní strážníci či jiní nálezci zde budou moci sdílet informace o nalezených psech. Na rozdíl od některých soukromých registrů bude aplikace fungovat zcela zdarma,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Při vkládání dat do aplikace se budou povinně uvádět údaje, zda se jedná o ztrátu či nález psa, o jaké jde plemeno, jeho stručný popis, číslo čipu (nebo tetování), místo a datum nálezu/ztráty, jméno majitele respektive nálezce, kontakt. Dobrovolně bude možné připojit také fotografii psa a případně další informace formou poznámky.
„Všechny uvedené údaje mají za cíl umožnit kontakt chovatele s případným nálezcem a tím usnadnit návrat psa domů,“ dodal Semerád. Údaje o jednotlivých psech budou zobrazeny v databázi po dobu deseti dnů, jejich platnost lze však na stejnou dobu obnovovat.*

„Mezi priority pro letošní rok patří zachování příznivých nákazových statusů a nově také získání statusu země prosté infekční bovinní rinotracheitidy,“ sdělil mimo jiné ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR MVDr. Zbyněk Semerád na tiskové konferenci shrnující práci tohoto státního orgánu. Dlouhodobými zásadními úkoly zůstává také zabezpečení zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu a ochrana spotřebitelů před klamáním a také dozor nad dobrými životními podmínkami zvířat.

Státní veterinární správa (SVS) loni vybrala na pokutách více než 33 milionů korun, což bylo takřka o sedm milionů Kč více než v roce 2018. Jednalo se o nejvyšší částku v historii. Dále přibývalo podnětů na možné týrání v chovech zvířat. S tímto trendem přímo souvisí rekordní počet zjištěných případů porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání. Česká republika získala zpět status země prosté afrického moru prasat a našemu území se vyhnuly i další nebezpečné nákazy, jako je například ptačí chřipka.

V loňském roce se podobně jako v roce 2018 na našem území nevyskytlo ani jediné ohnisko ptačí chřipky, která zkraje roku 2017 velmi zaměstnávala nejen orgány veterinárního dozoru. Zaznamenán nebyl ani žádný případ newcastleské choroby drůbeže.  Vzhledem k tomu, že od dubna 2018 nebyl na území ČR zjištěn žádný případ afrického moru prasat u prasat divokých, získala ČR v březnu 2019 zpět status země prosté této nákazy.

Česká republika se tak stala jedinou zemí, které se podařilo africký mor prasat v současné vlně jeho šíření na svém území vymýtit. To je z mezinárodního hlediska nesmírný úspěch,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Jako pozitivní lze hodnotit fakt, že se České republice podařilo udržet všechny ostatní v minulosti získané příznivé nákazové statusy. Meziročně se zvýšil počet ohnisek některých nebezpečných nákaz ryb.

V oblasti veterinární hygieny bylo loni provedeno bezmála 48 000 kontrol. Zejména díky mimořádné kontrolní akci zaměřené na výrobce biopotravin vzrostly jejich kontroly meziročně na trojnásobek. O pětinu meziročně vzrostl počet kontrol prodeje potravin na trzích. O desetinu ve srovnání s rokem 2018 přibylo společných kontrol na silnicích spolu s celníky a Policií ČR. Díky spolupráci s ostatními dozorovými orgány se daří vytipovávat problematické přepravce či provozy, do nichž směřují. Při plánování kontrol se SVS snaží zaměřit na opakovaně problematické subjekty, naopak, podnikatele, kteří jsou dlouhodobě bezproblémoví, kontrolovat méně často. Mezi nejčastější nedostatky zjišťované při kontrolách patřily loni závady ve správné výrobní a hygienické praxi, označení výrobků, manipulaci s produkty, vedení dokumentace, sledovatelnosti a čištění a sanitaci.

Veterinární inspektoři v roce 2019 provedli šest mimořádných kontrolních akcí zaměřených na potraviny. Kromě již zmíněných biopotravin kontrolovali například také obsah kontaminantů ve vejcích, zdravotní nezávadnost kojeneckých výživ a příkrmů či dodržování welfare na jatkách.

Úřední veterinární lékaři SVS každý rok uskuteční tisíce kontrol zaměřených na dodržování podmínek welfare u hospodářských i zájmových zvířat. V roce 2019 provedli v této oblasti více než 7500 kontrol. Procento zjištěných závad mírně meziročně vzrostlo. Zatímco u hospodářských zvířat z 18 procent na 21 procent, u zájmových zvířat z 26 na 28 procent. Nejčastějšími nedostatky byly zejména nevhodné podmínky chovu, omezování výživy a napájení, nezabezpečení zvířete proti úniku, opuštění zvířete či nevhodné způsoby uvazování. SVS dále na základě zjištění z kontrol předala obecním úřadům obcí s rozšířenou působností celkem 660 podnětů vyplývajících z porušení předpisů v oblasti ochrany zvířat. V osmi nejzávažnějších případech předala Policii ČR podnět pro podezření ze spáchání trestného činu.

Neméně důležitá je úloha veterinárního dozoru při odbavování zásilek živých zvířat a  živočišných produktů při vývozu. Za loňský rok úřední veterinární lékaři vydali a potvrdili po provedené veterinární kontrole více než 10 100 zásilek živých zvířat a živočišných produktů do třetích zemí. Zástupci SVS ve věci usnadňování vývozu živočišné produkce z ČR do třetích zemí vedou řadu dlouhodobých jednání se zahraničními partnery.

V loňském roce nově vyjednali či aktualizovali 34 vývozních osvědčení pro vývoz do třetích zemí, což bylo o polovinu více než v roce 2018. Dalších 15 dokumentů je v současnosti v různé fázi schvalovacího procesu.

Téměř o pětinu na 923 loni vzrostl počet zásilek odbavených na Pohraniční veterinární stanici na pražském Letišti Václava Havla, rostl jak počet zásilek zvířat, tak živočišných produktů. Zamítnuto a nevpuštěno do země bylo 32 zásilek. Důvodem pro nevpuštění bylo ve většině případů chybějící veterinární osvědčení. Mezi nejčastěji dovážené komodity patří dlouhodobě akvarijní ryby a terarijní zvířata, krmiva pro zvířata, genetický materiál, bílkoviny zpracované k lidské spotřebě a skopová střeva.*

Vybráno z tiskové zprávy SVS ČR

Pro období letních dovolených Státní veterinární správa (SVS) připomíná, jaká pravidla platí při dovozu tzv. svačinek, tedy produktů živočišného původu pro osobní spotřebu ze třetích zemí do EU. Pro dovoz svačinek platí v rámci EU harmonizovaný přístup. Do EU není možné dovážet pro osobní spotřebu maso, masné výrobky, salámy, šunky, klobásy a rovněž mléko, mléčné výrobky, máslo, sýry, jogurty, aj. V roce 2018 celní úřady nepustily do ČR téměř 1100 kg produktů živočišného původu.

Zmíněný zákaz se nevztahuje na zásilky živočišného původu pro osobní spotřebu z několika evropských zemí – Andorra, Lichtenštejnsko, Norsko, San Marino a Švýcarsko. Pro státy jako Grónsko, Faerské ostrovy a Island platí, že z nich lze dovézt maximálně do 10 kg výše zmíněných produktů.

Dodržování uvedených pravidel v ČR zabezpečují celní úřady, které na mezinárodních letištích provádí kontroly zavazadel cestujících ze třetích zemí. V případě že se objeví v zavazadlech produkty živočišného původu, které nemohou být do EU vpuštěny, potraviny se zabaví a likvidují. Stejná pravidla platí i pro balíky zaslané poštou či kurýrní službou anebo pro produkty živočišného původu nakoupené přes internetové obchody ve třetích zemích.

O smysluplnosti popsaných kontrol svědčí množství zabavených produktů. V roce 2018 bylo celními úřady zachyceno 1081 kg produktů živočišného původu. Převážnou většinu těchto zásilek tvořily produkty z masa, masných výrobků, mléka a mléčných výrobků.

„Uvedená omezení mají svá opodstatnění. Při dovozu svačinek ze třetích zemí hrozí riziko zavlečení nebezpečných patogenů, které se jinak v EU nevyskytují. Mohlo by tak dojít k zavlečení nebezpečných nákaz zvířat nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Proto je dovoz svačinek z masa, masných výrobků, mléka a mléčných výrobků z třetích zemí vyjma některých států zakázán,“ sdělil ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Vzhledem k tomu, že jednou z možných příčin rozšíření afrického moru prasat do ČR mohl být i přenos masnými  výrobky, SVS cestující ze třetích zemí upozorňuje, že uvedené zákazy dovozu masa a masných výrobků je nezbytné dodržovat i na jiných místech vstupu do EU.

Přehled produktů, které lze dovážet do EU bez omezení, je možné dohledat na webových stránkách SVS. Zároveň tyto informace jsou k dispozici na všech místech vstupu, tj. mezinárodních letištích a na mezinárodní poště.*

Po úspěchu v předchozích dvou letech bude Státní veterinární správa (SVS) i v letošním roce pokračovat v edukativním projektu pro předškoláky s názvem Máme rádi zvířata. Děti v mateřských školkách po celé republice v jeho rámci dostanou přímo od veterinárních inspektorů zábavnou a jejich věku blízkou formou informace o domácích zvířatech a zásadách správné a zodpovědné péče o ně. V rámci loňského druhého ročníku projektu proběhly přednášky ve více než 300 školkách, kde si vyprávění vyslechlo přes 7600 dětí. V letošním roce by množství navštívených školek mělo být minimálně na stejné úrovni jako loni.

V průběhu září a října navštíví vybrané školky pracovníci SVS, kteří na základě individuální dohody s jednotlivými školkami provedou ve školkách přednášky.

Účast v projektu finančně podpořeného Ministerstvem zemědělství bude stejně jako loni pro školky zdarma. Zájem školek o přednášky loni i předloni násobně přesáhl personální i finanční možnosti SVS, což lze předpokládat i letos.  Ani v letošním roce tak zřejmě nebude možné navštívit všechny přihlášené školky. Jelikož je cílem projektu mimo jiné poučit postupně co nejvíce předškoláků, budou mezi zájemci upřednostněny školky, na které se v uplynulých letech nedostalo.

„Celou akci stejně jako loni zajistí vlastními silami pracovníci SVS, především ti, kteří mají problematiku dobrých životních podmínek zvířat na starosti. Ti si budou s dětmi vždy zhruba hodinu povídat o zvířatech chovaných v domácnosti a jejich potřebách,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Děti se přiměřeně svému věku dozvědí, jak si domácího mazlíčka vybrat, jak se ke zvířatům správně chovat, jak o ně pečovat, či co mají dělat v případě, když se stanou svědky týrání zvířat. Pro děti jsou samozřejmě připraveny také drobné tematické dárky.

Součástí projektu bude opět také výtvarná soutěž. Letos budou moci děti z každé do projektu zapojené školky společně vyrobit zvířátko, a to z libovolného materiálu a libovolnou výtvarnou technikou a jeho fotografii pak zaslat SVS. Ze zaslaných prací budou pak vybrány ty nejhezčí a jejich autoři odměněni. Cenu vítězné školce pak předá ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.*

Státní veterinární správy v závěru loňského roku tak jako každoročně kontrolovala pouliční prodejce vánočních kaprů po celé České republice. Kontrolou prošlo přes 900 prodejních míst, což představuje zhruba o 200 více než před rokem. Určitá závada byla zjištěna ve 2,4 % případů. Oproti roku 2017 tak došlo k mírnému zlepšení. Pozitivní informací je, že převládaly závady administrativního charakteru. Nejčetnějším nedostatkem bylo nesplnění povinnosti nahlásit předem zahájení prodeje krajské veterinární správě, druhou nejčastější závadou byly chybějící doklady o původu zboží.

Celkem SVS provedla 908 kontrol, z toho ve 22 případech našli veterinární inspektoři alespoň jednu závadu. Jelikož ve dvou případech bylo zjištěno po dvou závadách, dosáhl celkový počet závad 24.  Kromě výše uvedených nejčastějších nedostatků byla zjištěna i některá další pochybení. Jedním z nejzávažnějších byl případ neoprávněného užívání chráněných označení, čímž se dotyčný dopustil klamání spotřebitele.

Z dlouhodobého hlediska se úroveň prodeje vánočních kaprů zlepšuje. Vliv na tom má podle nás zejména osvěta, ale také důsledný veterinární dozor, který se prvotně zaměřuje na problémové prodejce z předchozích let,“ uvedl ústřední ředitel Zbyněk Semerád.

Prodejci živých ryb musí splňovat řadu povinností, mimo jiné minimálně sedm dní před zahájením prodeje nahlásit, kde a kdy začnou prodávat. Celkově bylo pro Vánoce 2017 nahlášeno SVS za celou Českou republiku více než 2500 prodejních míst, o více než 300 více než předloniPřestože se nesplnění nahlašovací povinnosti může zdát někomu pouhou formalitou či zbytečnou byrokratickou zátěží, není tomu tak. Právě na základě těchto hlášení totiž SVS plánuje a následně provádí kontroly prodejců. Nenahlášení prodejci se tak mohou vyhnout kontrole a tím mimo jiné potenciálně ohrozit zdraví nakupujících. Kontrolováni jsou přednostně ti prodejci, u nichž byly v předchozím roce zjištěny závady a také noví prodejci.

Při kontrolách úřední veterinární lékaři každoročně mimo jiné prověřují, zda je stánek umístěn a vybaven dle zásad ochrany zdraví zvířat a požadavků na jejich welfare. Kontrolováno je také, zda prodej ryb probíhá v odpovídajících hygienických podmínkách. Sledováno je, zda nedochází k přeplnění kádí, zda je v nich čerstvá protékající voda a ryby tak mají dostatek kyslíku. Legislativním požadavkům musí odpovídat také výbava prodejců a v souladu s nimi (zejména zákonem na ochranu zvířat proti týrání) musí být postupováno při usmrcování ryb. Na stánku nesmí chybět dostatečný zdroj pitné vody k omývání pracovního pultu a také odvod odpadní vody do kanalizace. Podle předpisů musí být nakládáno také s živočišnými odpady z kuchaných ryb. Kontrolování prodejci mají povinnost doložit původ ryb a zákazník musí dostat dostatečné informace o prodávaném zboží.

Tisková zpráva SVS

Nákazová situace v tuzemských chovech ovcí a koz je momentálně bezproblémová. Přestože se v České republice neevidují žádné nebezpečné nákazy malých přežvýkavců, vzhledem k vývoji v některých evropských zemích jsou preventivní opatření na místě. Znepokojení vyvolává zejména výskyt neštovic ovcí a koz v Řecku a Turecku, odkud navíc hlásí několik desítek ohnisek moru malých přežvýkavců. V našich zeměpisných šířkách představuje riziko také katarální horečka ovcí (bluetongue).

Vzhledem k bezproblémové nákazové situaci v chovech ovcí a koz nedošlo v porovnání s předchozím rokem ani k žádným změnám v Metodice kontroly zdraví a nařízené vakcinace na rok 2018. Česká republika je úředně prostá, respektive bez výskytu brucelózy (vyvolanou jak Brucella melitensis, tak i Brucella ovis), dále moru malých přežvýkavců (peste des petits ruminants), neštovic ovcí a koz (sheep and goat pox), katarální horečky ovcí (bluetongue) a konečně slintavky a kulhavky (foot and mouth disease).
„Na mnoha místech v Evropě je však situace zcela odlišná. Například s brucelózou se potýkají v Itálii, kde vykazují čtyři ohniska, šestačtyřicet ohnisek moru malých přežvýkavců hlásí Turecko, kde mají problém i s neštovicemi ovcí a koz v podobě osmasedmdesáti ohnisek, ale také se slintavkou a kulhavkou s vykazovanými 183 ohnisky. Pravděpodobně z Turecka, kde se nedaří nákazovou situaci zvládnou i kvůli chybám v evidence, se neštovice rozšířily také do Řecka, kde mají patnáct ohnisek. Asi nejhorší je nákazová situace u katarální horečky ovcí, respektive 1 219 ohnisek mají ve Francii, 1 027 ohnisek v Itálii, tři ohniska v Chorvatsku, dvě ohniska v Portugalsku, tři ohniska ve Španělsku a jedno ohnisko v Řecku. Přitom status země úředně prosté této nákazy lze udělit až po dvou letech od potvrzení posledního ohniska,“ informoval ředitel Státní veterinární správy MVDr. Zbyněk Semerád.*
Více se dočtete v únorovém čísle časopisu Náš chov.

Podle výsledků veterinárních prohlídek na jatkách a monitoringu nákaz vyjmenovaných v Metodice kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace je aktuální nákazová situace v domácích chovech velice příznivá. Nejen o přijatých preventivních opatřeních u jednotlivých druhů hospodářských zvířat, ale i o chystaných změnách v již zmiňované metodice, kterou pro Ministerstvo zemědělství každoročně připravuje Státní veterinární správa, jsme hovořili s MVDr. Miladou Dubskou.

Pokud jde o nákazovou situaci v chovech skotu, udržujeme si status země prosté tuberkulózy, brucelózy a leukózy skotu? Jaká je situace s IBR po ukončení programu?
Pokud se týká brucelózy, leukózy a tuberkulózy skotu, Česká republika nadále zůstává zemí prostou uvedených nákaz. Tento status je každoročně deklarován výsledky monitoringu, v rámci něhož se ročně vyšetřuje několik desítek tisíc kusů skotu. Aktuálně výborná nákazová situace v chovech skotu není samozřejmostí a je zejména na chovatelích, aby při nákupu zvířat z jiných členských států nepodcenili nákazovou situaci v chovech a zemích původu.
Národní ozdravovací program od infekční rinotracheitidy skotu (IBR) byl k 31. 12. 2016 ukončen. Na hospodářstvích, která do uvedeného termínu nezískala status prostého hospodářství, je postup dalšího ozdravování stanoven v mimořádných veterinárních opatřeních nařízených krajskou veterinární správou. Zatímco k 1. lednu letošního roku bylo takových chovů celkem 27, k 1. 9. 2017  počet chovů ozdravujících podle mimořádných veterinárních opatření poklesl na 20. V průběhu roku 2018 bude ozdravování ukončeno s tím, že zbývající pozitivní zvířata se vyřadí. Lze předpokládat, že Česká republika by mohla být uznána za zemi prostou IBR v roce 2019.

Již víte, k jakým změnám dojde v připravované verzi Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2018?
Změny Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2018 navržené ze strany Státní veterinární správy nebudou znamenat pro chovatele žádné výrazné změny v provádění povinné prevence. V návrhu je asi nejdůležitější změnou podstatné zjednodušení pravidel pro provádění povinného ošetření proti varroóze včel.*
Více se dočtete v prosincovém čísle časopisu Náš chov.

Vítězem vědomostní a dovednostní letošního ročníku soutěže středních škol s veterinárním zaměřením „Pohár ústředního ředitele Státní veterinární správy“ jsou studenti Střední školy veterinární, zemědělské a zdravotnické z Třebíče. Vítězný tým převzal ve středu 1. listopadu 2017 ocenění z rukou ústředního ředitele Státní veterinární správy (SVS) Zbyňka Semeráda. Jednalo se již o jedenáctý ročník soutěže, které se letos zúčastnilo podobně jako loni deset čtyřčlenných týmů.

Soutěž se od 29. 10. do 1. 11. 2017, tak jako v předchozích letech, uskutečnila ve Školicím středisku Státního veterinárního ústavu Praha v Lysolajích. Letošního ročníku se kromě vítězné školy účastnili reprezentanti dalších devíti středních škol s veterinárním zaměřením, z toho dvou ze Slovenska. O stále rostoucím zájmu o soutěž svědčí fakt, že letošní nováček, studenti maturitního ročníku z Děčína, si museli účast mezi finálovou desítkou vybojovat v květnové baráži, v níž porazili kolegy maturanty z Brna.

„Velmi mě těší, že ve srovnání s předchozími ročníky úroveň opět vzrostla, zároveň roste prestiž soutěže mezi školami, kdy počet zájemců o účast již převyšuje maximální počet účastníků,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Čtyřčlenná družstva studentů se postupně utkala ve čtyřech disciplínách. Letos jimi byly prezentace v českém i anglickém jazyce na téma „Kraj, město a škola, kde studuji“, písemný test znalostí a odborná část soutěže v laboratořích. Závěrečnou disciplínou byla opět prezentace, tentokrát na téma „Mé budoucí odborné zaměření a mé dosavadní veterinární vzděláni v praxi, s možností využití mé ročníkové práce nebo jiné veterinární činnosti“.

Soutěžící byli hodnoceni pětičlennou odbornou porotou. Její předsedkyní byla, tak jako v předchozích letech, Bohuslava Tremlová, děkanka Fakulty veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. V rámci doprovodného vzdělávacího a společenského programu studenti absolvovali návštěvu pražské zoologické zahrady, kde si vyslechli zajímavou přednášku hlavního veterinárního lékaře Romana Vodičky. Kvůli odklízení škod, které v areálu pražské ZOO napáchala víkendová vichřice, se bohužel letos nemohla uskutečnit tradiční prohlídka ZOO.

Zvláštní cenu hodnotitelské komise za nejpozoruhodnější výkon jednotlivce obdržel Branislav Meliška, který reprezentoval školu ze slovenské Nitry. Porotu zaujal jak úrovní teoretických znalostí, tak praktických dovedností v laboratoři.*

Tisková zpráva SVS

SVS zveřejnila Zprávu o činnosti v oblasti ochrany zdraví zvířat v roce 2016. Jedním z hlavních cílů Státní veterinární správy (SVS) je dlouhodobě udržení dobré nákazové situace a ochrana území České republiky před zavlečením nákaz nebezpečných pro zvířata i lidi. Plnit tento cíl se v loňském roce dařilo a to především díky preventivním opatřením v chovech, důsledně prováděnému monitoringu nákaz a kontrolám přesunů zvířat. Podrobné informace o veterinárním dozoru v oblasti ochrany zdraví zvířat v loňském roce je možné nalézt ve Zprávě o činnosti v oblasti ochrany zdraví zvířat v roce 2016, která je nově dostupná na webu SVS.

O dobré nákazové situaci, kterou se nemůže pochlubit zdaleka většina evropských zemí, svědčí tzv. mezinárodní statusy země prosté, které uděluje Evropská komise, nebo Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE). Tyto statusy jsou zásadní pro chovatele, kteří vyváží zvířata a živočišné produkty,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. V roce 2016 plnila ČR kritéria pro status země prosté vztekliny, tuberkulózy skotu, brucelózy a enzootické leukózy skotu, brucelózy ovcí a koz, infekční anemie lososovitých ryb, Aujeszkyho choroby v chovech prasat, slintavky a kulhavky, afrického moru koní. V květnu 2016 byl České republice nově přidělen status země prosté klasického moru prasat.

V roce 2016 pokračovaly programy pro tlumení a eradikaci některých nákaz. Jednalo se například o Národní ozdravovací program od infekční bovinní rinotracheitidy skotu (IBR), který byl k 31. 12. 2016 ukončen. I v posledním roce trvání programu se dařilo zvyšovat počet ozdravených chovů a koncem roku 2016 mělo celkem 99,2 % hospodářství úředně uznán status IBR prostého hospodářství. Na uvedených hospodářstvích je přitom chováno 99 % veškerého skotu v České republice. S cílem zajistit zdravotní nezávadnost drůbežího masa a konzumních vajec pokračovaly v roce 2016 v chovech drůbeže Národní programy pro tlumení výskytu salmonel. Cílovou prevalenci sledovaných sérotypů salmonel stanovenou evropskou legislativou ČR splnila v roce 2016 u dvou ze čtyř sledovaných kategorií drůbeže.

Loni rovněž pokračoval monitoring řady nebezpečných nákaz. Například aktivní monitoring ptačí chřipky v chovech drůbeže a pasivní monitoring u volně žijících ptáků. Sledovány byly také nebezpečné nákazy ryb, výskyt katarální horečky ovcí a řada dalších nákaz. Nově začala v loňském roce SVS sledovat výskyt alveokokózy u lišek. Onemocnění způsobované tasemnicemi, jejichž hlavními hostiteli jsou v Evropě lišky, je přenosné i na člověka. Pokračoval také monitoring výskytu parazitóz u spárkaté zvěře. Na základě jeho výsledků mohou uživatelé honiteb provádět cílené antiparazitální ošetřování spárkaté zvěře. Přestože k poslednímu výskytu vztekliny u lišky v ČR došlo před 15 lety, především kvůli nákazové situaci v sousedním Polsku pokračoval i loni monitoring této životu nebezpečné nákazy. Bylo při něm vyšetřeno téměř 3500 zvířat, převážně lišek. Všechna vyšetření byla negativní.

SVS v loňském roce řešila několik případů hromadných úhynů ryb a výskyt několika ohnisek nákaz ryb. Po šesti letech se například na území ČR objevila koihepersviróza. Řešeny byly případy výskytu nákaz včel. Podobně jako v předchozích letech vynaložila SVS značné úsilí při šetření otrav včel souvisejících s používáním pesticidů. Připravenost veterinárního dozoru na výskyt krizových situací prověřila v loňském roce dvě simulační cvičení.

Tisková zpráva SVS ČR

Se začátkem července přišlo pro někoho velmi příjemné období plné slunce a tepla, které však není v případě vysokých teplot vhodné pro hospodářská či zájmová zvířata, a může být naopak spojeno s řadou zdravotních rizik a nebezpečím přehřátí. Státní veterinární správa (SVS) si dovoluje opět připomenout chovatelům obecné zásady, které je nutné dodržovat v průběhu následujících letních měsíců.

Doporučení pro chovatele zvířat v letním období
Všichni chovatelé jakéhokoli druhu zvířete, ať už hospodářského, zájmového nebo exotického, by měli věnovat zvýšenou pozornost zabezpečení zejména dostatečného napájení, chlazení a větrání. Z platných veterinárních předpisů vyplývá chovateli povinnost zabezpečit vyhovující podmínky a ochranu zvířat před možnými riziky ohrožujícími jejich zdraví, pravidelně minimálně jedenkrát denně kontrolovat zvířata i technologie a neprodleně odstranit případné závady.
V případě hospodářských zvířat, která jsou chována nejčastěji ve stájích a halách, by měla být zajištěna ventilace a náhradní zdroje energie pro případ výpadku proudu. Funkčnost náhradního zdroje, systémů řízení ventilace a hlášení změn teploty v hale musí být pravidelně prověřovány. Je vhodné také využít možnost mlžení či sprchování zvířat vodou. U hospodářských zvířat chovaných na pastvinách je nutné častěji sledovat, zda nevysychají zdroje vody, chránit zvířata před přímým slunečním žárem a zajistit jim možnost úkrytu do stínu prostřednictvím přístřešků nebo přírodních skrýší. Chovatelé by měli teplotu v následujících měsících průběžně a častěji sledovat, nespoléhat se pouze na automatické systémy, sledovat také pravidelné předpovědi počasí a uvědomit si všechny následky náhlé změny teploty a dopady případných výpadků proudu při bouřkách. Léto je zatím pouze na počátku a zaznamenané hromadné úhyny drůbeže Státní veterinární správu pouze utvrzují v přesvědčení, že podobné každoroční opakování těchto doporučení je matkou moudrosti.
Nesmíme také zapomínat na zvýšená rizika spojená s přepravou zvířat. Přesuny je proto doporučeno naplánovat především na brzké ranní či pozdní večerní hodiny, kdy slunce už tolik nepálí, případně dlouhotrvající transporty přesunout na jiné dny. Je nutné pamatovat i na to, že při každém stání dopravního prostředku riziko přehřátí velice rychle narůstá.
Na dostatek vody a přizpůsobení chovu vysokým teplotám by neměli zapomínat ani chovatelé zájmových zvířat v rámci cestování se svými čtyřnohými domácími mazlíčky. To znamená např. delší procházky a sportovní aktivity omezit na chladnější rána nebo večery, při procházkách mít k dispozici pro zvíře pitnou vodu, měnit častěji vodu v miskách, při chlazení nepoužívat nikdy přímo ledovou vodu, ale spíše vlhké textilie, a dávat také pozor na to, aby měli psi v kotcích vždy dostatek stínu. Při delší cestě by se mělo pravidelně zastavovat, nechat zvíře proběhnout a napít. Odstrašujícím případem, který se bohužel občas stává, je nechat zvíře samotné zavřené v autě.
Pokud dojde k přehřátí zvířete, je nutné ho ihned umístit do stínu nebo do chladnější místnosti, položit ho na namočenou deku nebo ručník a přikrýt mu případně i záda. Břicho a tlapky je vhodné chladit vlažnou vodou, nikdy nepoužívat studenou vodu. Samozřejmostí je zabezpečit dostatečný přísun vody. Pokud žádné opatření nepomáhá, je nutné zajistit odbornou péči veterinárního lékaře.
Úřední veterinární lékaři SVS se v následujících měsících při své dozorové činnosti v chovech zvířat, bez ohledu na důvod prováděné kontroly, důkladně zaměří na dodržování podmínek péče o pohodu zvířat související zejména s výše uvedenými opatřeními v období letních dnů.*
Tisková zpráva SVS

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down