Bt-kukuřice byla poprvé představena v USA v roce 1996 a o několik let později se tato geneticky modifikovaná plodina, která kvůli vnesenému bakteriálnímu genu produkovala toxin, jenž ji dovedl chránit před hlavními škůdci, stala oblíbenou komerční plodinou. I když se jedná o geneticky upravenou plodinu a má tím pádem i řadu odpůrců, tak celosvětově představuje více než 80 % současné produkce. Ale vývoj musí pokračovat.
U každého GMO se před schválením jeho komerčního využívání i během následujících let pěstování řeší, zda a jaké může mít účinky na organismy, v jejichž blízkosti či dokonce potravním řetězci se nachází. A ani Bt-kukuřice, která díky vnesenému genu bakterie Bacillus thuringiensis produkuje protein toxický pro některé druhy škůdců, nemohla být výjimkou. Byla provedena a probíhá celá řada studií, jejichž cílem bylo a je identifikovat možná rizika a přinejmenším je minimalizovat. Jedním z problémů při hodnocení možného poškození tzv. necílových organismů Bt-kukuřicí bylo, že každá studie byla do určité míry omezena, ať už rozsahem nebo třeba prostředím.
O tom, že sledování vývoje, efektivity a trendů je důležité asi není třeba nikoho moc přesvědčovat. Do jedné z takových „bilancujících“ studií se pustili vědci z University of Maryland (UMD), když shromáždili data za čtyřicet let výzkumu, aby kvantifikovali účinky Bt-kukuřice, která představuje velice úspěšný produkt genového inženýrství. Sledováním populací zavíječe kukuřičného poukázali na významný pokles aktivity dospělých motýlů, či poškození „okolních“ zemědělských plodin, např. non-GMO kukuřice, papriky a zelených fazolek. Podle vědců nebyly tyto „vedlejší účinky“ nikdy předtím zdokumentovány a mohly by představovat další nástroj k redukci škůdců.
V průběhu studie používali Dr. Galen Dively, emeritní profesor a konzultant integrované ochrany proti škůdcům na katedře entomologie, a Dr. Dilip Venugopal, výzkumný pracovník z UMD, data z let 1976–2016, aby zhodnotili trendy za dobu dvaceti let před i po začátku pěstování Bt-kukuřice. Jelikož její bezpečnost byla testována a prokázána již mnohokrát, tak jejich studie cílila na účinnost Bt-kukuřice jako nástroje strategické ochrany plodin, které by mohly potenciálně posloužit jako náhrada „kukuřičným“ škůdcům, např. zavíječi kukuřičnému, jenž může být významnou hrozbou pro řadu plodin, např. zelené fazolky či papriky.
Vědci použili materiál z lapačů k odhadu výskytu škůdců a hodnocení efektivity doporučených režimů postřiku. Zaznamenali při tom skutečně významnou redukci populace těchto škůdců. Podle Divelyho byla v testované oblasti díky těmto GM varietám kukuřice patrná více než 90% redukce populace zavíječe kukuřičného. Přičemž v průběhu času od zahájení pěstování Bt-kukuřice došlo i k výraznému omezení potřeby insekticidních postřiků. Podle toho jsou výsledky v dlouhodobém horizontu zcela zřejmé, a to jak v rovině teoretické, tak v praxi.*
