Pro zvířata platí stejně jako pro lidi, že stravování ovlivňuje mikrobiální osazenstvo jejich trávicího traktu. Kočky jsou odnepaměti považovány za čistě masožravé tvory, kteří jsou nejzdravější, když dostávají potravu s vysokým obsahem bílkovin. Vědci si chtěli ověřit, zda je tomu skutečně tak.
Existuje mnoho krmiv pro kočky, která jsou deklarována jako přírodní s vysokým obsahem bílkovin a tuku, málem vlákniny nebo sacharidů.
U koťat, která konzumovala MPMC (moderate-protein, moderate-carbohydrate, MPMC) krmnou dávku, byla zjištěna vysoká hladina bifidobakterií, jež byly spojovány s vysokou hladinou ghrelinu v krvi. Bifidobakterie zase mohou podporovat lepší zdraví gastrointestinálního traktu. Například u člověka bývá při jejich nízkém počtu poukazováno na zánětlivá onemocnění střev.
Kočky jsou metabolicky do značné míry jedinečné, ale když dojde na střevní mikroflóru, tak se dá nalézt mnoho podobností s ostatními druhy. Krmí-li se bakterie v tlustém střevě kočky, psa či člověka stejným ‚substrátem‘, tak je pravděpodobné, že se získají velmi podobné výsledky.
Jiná studie identifikovala v psím mléce tři převládající oligosacharidové struktury – 3-sialyllaktózu, 6-sialyllaktózu a 2'fukosyllaktózu, což jsou stejné sloučeniny, které se objevují v mnoha výživách pro kojence a společně představují více než 90 % celkového množství oligosacharidů v psím mléce. Kočičí mléko bylo přece jenom o poznání složitější, ale též vyrovnanější, protože 90 % celkových oligosacharidů bylo tvořeno přibližně 15 strukturami, z nichž se nad podíl 10 % dostaly difukosyllaktóza-N-hexaóza b, 3-sialyllaktóza a lakto-N-neohexaóza.
Ačkoliv se domácí psi i kočky od počátku vyvíjeli jako masožravci, jsou v mnoha ohledech metabolicky odlišní. Kočky si i v domácích chovech zachovaly svou původní povahu masožravých šelem, zatímco ze psů se ve své podstatě stali všežravci.
Pokud zvíře podstupuje léčbu antibiotiky nebo je pod silným stresem, mohla by krmiva obohacená o produkt podobný oligosacharidům z živočišného mléka zabránit destabilizaci jeho střevního systému a ušetřit další problémy. Další důležitou cílovou skupinou by mohla být mladá zvířata, jimž by tyto produkty pomohly udržet prospěšné bakterie ve střevech pod kontrolou během období odstavu. To vše jsou zatím náměty na další testy, které by mohly ukázat, zda tento produkt obstojí i v těchto cílových skupinách.
S využitím zahraničních materiálů připravila Ing. Anna Marcinková
Podrobnější článek si přečtete v časopise Krmivářství 1/ 2022.*
