Pěstování trvalých travních porostů (TTP) přináší do agrosystému velmi cenný hospodářský prvek. Význam TTP roste nejen z hlediska obhospodařování půdy, výnosu a kvality píce, ale i v oblasti jejich mimoprodukčních funkcí včetně ochrany životního prostředí, utváření krajiny, revitalizace a podpory druhové biodiverzity. Pozitivně ovlivňují vodní režim v půdě a následně v krajině, kde zlepšují klima v mikroregionech. Po lesních kulturách představují TTP nejrozšířenější vegetační pokryv naší planety.
Kvalitu trvalých travních porostů i jejich produkci ovlivňuje mnoho faktorů, z nichž jeden z nejhlavnějších je počasí, a to zejména množství a rozložení srážek.
Z údajů sledovaných českým hydrometeorologickým ústavem České republiky (ČHMÚ) a modelových výpočtů vyplývá, že na území ČR lze v důsledku klimatických změn předpokládat častější výskyt sucha, a to nejen v důsledku nedostatku srážek, ale také kvůli postupnému nárůstu teploty vzduchu a zvyšovaní výparu. Chybějící srážky během vegetace jsou v posledních letech reálným faktem. Podle údajů z pražského Klementina byl rok 2018 celorepublikově teplotně mimořádně nadnormální – nejteplejší od roku 1775, tedy od doby, kdy začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 °C, což je o 3,2 °C více než průměr za roky 1775 až 2014, tedy za více než dvě století. V roce 2015 a 2016 byl roční průměr 12,5 °C. K tomu všemu to byl druhý nejchudší rok na dešťové srážky za posledních 58 let. Od ledna do července napršelo v ČR v průměru 293 mm srážek na m2, což je nejnižší úhrn od roku 1961.
Množství srážek je pak zcela zásadním faktorem ovlivňujícím produkční schopnost a využitelnost luk a pastvin. Přirozené celosezónní pastviny mohou tedy prosperovat jen tam, kde celkové množství atmosférických srážek převyšuje nad výparem vody z půdy. Negativní vliv nedostatku srážek a snižování hladiny podzemních vod byl registrován i u víceletých pícnin na orné půdě – u vojtěšky seté, která je charakteristická velmi hlubokým kořenovým systémem. Což svědčí o neblahém vlivu nerovnoměrného rozložení srážek a růstu neproduktivního výparu v krajině, důsledkem toho je pak pokles půdní vláhy v krajině. Narušený hydrologický režim v krajině snižuje zásobu vody v půdě. O důležité úloze TTP v oblasti hospodaření s vodou v půdě i v krajině nikdo nepochybuje, vzhledem k tomu, že problematika klimatických změn je momentálně celospolečensky diskutované téma.
Průběh počasí, především rozložení srážek, se stává rozhodujícím faktorem pro rentabilitu hospodaření na (TTP). Deficit vody, na rozdíl od orné půdy, zde nejsme schopni nijak vyrovnat. Je známo, že na intenzivněji obhospodařovaných plochách je mnohem nižší redukce výnosů než na plochách extenzivních. Zapojený rostlinný pokryv půdy funguje jako klimatizační jednotka a tyto plochy doslova stahují dešťové mraky. Je to jednoduchý přírodní zákon. Vyschlé, prohřáté územní celky žádnou vodu nepřitáhnou. Loňský a letošní průběh počasí nás snad definitivně přesvědčil, že se na těchto kulturách nejedná o žádnou nadprodukci pícní hmoty. Naopak začal doslova konkurenční boj o seno a senáž mezi bioplynovými stanicemi a chovateli. Za současné situace na místo vzájemné konkurence by zde měla nastoupit synergie a spolupráce s cílem omezit negativní dopady sucha a využít všechny známé možnosti a metody, jak udržet produkční schopnost TTP a současně i kvalitu produkce z nich.*
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Awesome thoughts, while I have portrayal of my work, they do not make this kind of association. I have some work to do. I truly delighted in this article since this is the place I battle a bit. Thank you in order for sharing these considerations here. Dissertation writing service