Krmení hospodářských zvířat v souladu s cirkularitou podporuje ochranu životního prostředí a klimatu, tvrdí přední akademik. Profesor Dr. Wilhelm Windisch, bývalý vedoucí katedry výživy zvířat na Technické univerzitě v Mnichově, zpochybnil mýtus, že hospodářská zvířata byla mnohými považována za „znečišťující životní prostředí“ a „soutěžící s lidmi o jídlo“.
Profesor Windisch řekl na webináři Shothorst Feed Research, že nechce bojovat proti těmto příběhům, ale podívat se na mýtus o krmivech pro zvířata, které je neudržitelné. Světová zemědělská plocha se rychle zmenšuje – z 3800 tisíc ha v roce 1970 na předpokládaných 1500 tisíc do roku 2050. To vedlo některé lidi k volání po zastavení živočišné výroby, což Windisch popsal jako zajímavou otázku, když zdůraznil, že zemědělství produkuje biomasu, která je z větší části nepoživatelná – travní porosty, střídání plodin (jetel) a vedlejší produkty (sláma).
Můžeme produkovat potraviny bez konkurence pro lidi
Velké pásy travních porostů nemohou být přeměněny na ornou půdu produkující veganskou stravu, protože klima je příliš vlhké nebo suché a/nebo je zde krátká vegetační doba, topografie není příznivá pro hospodářská zvířata, je příliš strmá nebo se snadno zaplavuje. Přeměna na ornou půdu by uvolnila dramatické množství CO2.
Nejedlá biomasa
Absolutní travní porosty pokrývají hlavní podíl celkové zemědělské plochy, včetně 40–70 % alpských regionů a přibližně 30 % ve střední Evropě. V budoucnu tedy bude důležité co nejlépe využít nejedlou biomasu. Za 1 kg veganské stravy vznikne minimálně 3–5 kg nepoživatelné biomasy, obsahující velké množství rostlinných živin – dusíku a fosforu. Mezi strategiemi recyklace byly rostlinné živiny vráceny přímo zpět do půdy, ale to bylo neefektivní a vedlo k vysokým emisím; fermentace na bioplyn se zbytky uchovávanými jako skladovatelná hnojiva pro přesné zemědělství nebo krmení hospodářských zvířat. Chovatelský trus je skladovatelné hnojivo a je mnohem účinnější, řekl a představuje situaci výhodnou pro obě strany, protože také produkuje potraviny. "Můžeme produkovat potraviny bez konkurence pro lidi."
Hospodářská zvířata dodávají vysoce kvalitní bílkoviny
„Hospodářská zvířata dodávají vysoce kvalitní potraviny, bílkoviny a kilokalorie z dané zemědělské oblasti, což odpovídá 50–100 % primární veganské potravy bez potravinové konkurence, výhradně z oběhu nevyhnutelně se vyskytující, nepoživatelné biomasy, současně dodává hnojiva a podporuje veganskou produkci.“
Uhlíková stopa chleba vyšší než kuře
Windisch se dotkl kompromisu mezi emisemi, efektivitou a konkurencí v potravinách, kde poukázal na to, že uhlíková stopa bílkovin z chleba je vyšší než u kuřat a vajec a je srovnatelná s vepřovým masem při pohledu na gram bílkovin.
Hovězí maso: krmivo z nejedlých travních porostů
Řekl, že je důležité se podívat, jaký druh půdy byl využíván. Drůbeží CO2 ekvivalent byl získáván z krmiv z orné půdy a byl nejsilnějším konkurentem potravin. Hovězí maso, které má nejvyšší uhlíkovou stopu kvůli vysokému množství produkovaného metanu, mělo krmivo z nejedlých travních porostů. Ale zatímco „krmení přežvýkavců se zdá být neefektivní a špinavé, při absenci potravinové konkurence je to nejúčinnější způsob, jak využít nejedlé travní porosty“.
Metan a CO2 emise
Jedním z problémů je produkce metanu, i když existují náznaky, že současné počty přežvýkavců a jejich emise metanu již např.v Německu klesly pod úroveň před průmyslovou revolucí. I když se jedná o silný skleníkový plyn, rychle se odbourává, polovina z něho žije do 8 let. „Při konstantním počtu obyvatel přežvýkavci nezvyšují atmosférické CH4 koncentrace, a proto nezahřívají atmosféru. Oxid uhličitý je extrémně stabilní a hromadí se v atmosféře. Jakmile je emitován z fosilních zdrojů energie, nezastaví ohřívání atmosféry.“
Profesor Windisch tedy navrhl, aby zemědělství přestalo používat fosilní energii na farmách a přešlo na přežvýkavce. Dále aby vytvářelo propady uhlíku, jako jsou rychlejší travní porosty, jetel/vojtěška a agrolesnictví a také udrželo produkci přežvýkavců při minimálním zatížení metanem.
Zvýšení emisí na jednotku živin
Argumentoval, že abstinence krmení pro hospodářská zvířata neulevuje životnímu prostředí ani klimatu, ničí potraviny dodávané z hospodářských zvířat zdarma a nutí zdvojnásobení „veganských“ sklizní na omezené orné půdě, což by zase vyvolalo prudký nárůst emisí na jednotku živin. Na závěr řekl, že dopad krmení hospodářských zvířat na životní prostředí a klima má dva kroky, a to krmení v rámci oběhovosti, tedy plně udržitelná, ale omezená výrobní kapacita s nízkými vstupy. Druhým krokem je zásobování potravinami prostřednictvím potravinové konkurence, tj. zátěž pro životní prostředí a klima, ale vysoce produktivní.*
All About Feed
Podrobnější informace o trvale udržitelném zemědělství na trvaleudrzitelnezemedelstvi.cz
