14.01.2021 | 05:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Udržitelnost krmiv budoucnosti

Kuřata jsou nejčastějším zdrojem bílkovin. Na celém světě stoupá poptávka po živočišných produktech, ze kterých jsou dále vyráběny potraviny. Přesto se část obyvatel snaží nalézt řešení, která nebudou vyžadovat další rozšiřování orné půdy. Tvrdí, že proteinová krmiva budoucnosti potřebují větší nezávislost na orné půdě, což omezí negativní změny na naší planetě. Kultivace hmyzu a mikrořas vypadá jako nadějný výrobní sektor i v globálním měřítku.

V jedné ze studií byla kuřata vykrmována s využitím obvyklých, ale i vcelku netradičních zdrojů bílkovin – sójové mouky, spiruliny a hmyzu.

Výsledky ukázaly, že moučka z larev bráněnky (Hermetia illucens) a spirulina by mohly být zařazeny do krmných směsí pro kuřata, protože jejich zkrmování nevykazuje negativní vliv na kvalitu produkce. Kuřata, kterým byla do krmiva přidána moučka z larev bráněnky, vyprodukovala maso kvalitativně srovnatelné se současnou běžně dostupnou produkcí. Kuřata, v jejichž krmivu byla navíc spirulina, měla maso s intenzivnějším zbarvením i chutí. Z hlediska ekonomiky už to tak jednoznačné není, i když jsou mikrořasy v současnosti produkovány globálně ať už k výrobě biopaliv, krmiv pro zvířata nebo pro lidskou spotřebu. I přes to zůstávají mnohem dražším zdrojem než sójová mouka. Pokud jde o hmyz, tak ten je v současnosti v Evropské Unii schválený pro výživu člověka a jako krmivo pro ryby.

V jiných pokusech se přidával do krmiva pro kuřata česnek v množství asi 3 % jejich krmné dávky. Díky tomu pak byla drůbežárna cítit spíš jako pizzerie a typický pach byl eliminován.

Ačkoliv je česnek velmi dobrý při redukci zápachu, je mnohem dražší než základní krmivo pro kuřata. Což způsobuje vyšší náklady na krmiva a v konečném důsledku i vyšší cenu pro spotřebitele.

Krmné komponenty mohou ovlivňovat i zdraví zvířat.

Vědci z se zabývali  účinkem přímého zkrmování mikrobů na energetický metabolismus v různých tkáních brojlerových kuřat. Mikrobi a probiotika bývají v krmné dávce používány pro zlepšení zdraví hospodářských zvířat, ale skutečné mechanismy jejich fungování ještě nejsou zcela rozklíčovány.

Používání medikovaných krmných směsí, jako prevence patogenních bakterií či parazitů a podpora růstu, je stále diskutováno, a to zejména ve spojení s nárůstem počtu rezistentních bakterií. Určité bakterie ve střevech kuřat způsobují nejenom produkční ztráty, protože jsou původci onemocnění, ale také mohou kontaminovat maso během zpracování a být příčinou zdravotních problémů člověka.

Chmel otáčivý (Humulus lupulus) obsahuje hořké kyseliny, které mají antimikrobiální schopnosti. Jednou z těchto sloučenin je lupulon, který se považuje za regulátor množství bakterií Clostridium perfrigens způsobujících onemocnění u kuřat.

Jednou z dalších teorií bylo, že přítomnost kapsaicinem způsobeného zánětu komplikuje salmonelám přichycení na střevní buňky a následné proniknutí do krve, jater a sleziny. Druhou variantou je, že jsou působením kapsaicinu vyvolány reakce imunitního systému, který pak je na boj se salmonelami lépe připravený.

A ještě jeden přínos by mohl mít kapsaicin v chovech. Hlodavci totiž pálivé rádi nemají, a tak by se díky přídavku kapsaicinu do krmných směsí mohlo tyto skladištní škůdce a přenašeče chorob odradit od návštěv drůbežářských podniků.

S využitím zahraničních materiálů zpracovala Ing. Anna Marcinková

Podrobnější  informace jsou v časopisu Krmivářství 1/2021.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down