Člověk poprvé domestikoval zvířata již před několika tisíci lety a při jejich chovu se spoléhal na instinkty, smyslové podněty a zkušenosti. S vyššími koncentracemi zvířat došlo i na rozvoj technologií souvisejících s ustájením a získáváním živočišných produktů. Současně se začaly vyvíjet nástroje, které zjednodušovaly jejich obsluhu. V posledních letech se věnuje pozornost monitorování stájového prostředí, ale také samotných zvířat, což významně zvyšuje kvalitu produkce a úroveň welfare.
Hlavní výzvou v chovu zvířat je získávání dat. Dříve farmáři vedli manuální záznamy o svých zvířatech, včetně jejich zdravotní historie, věku, reprodukce, rychlosti růstu a krmných návyků. Umělá inteligence usnadňuje zpracování těchto dat, která pak chovatelům usnadňují rozhodování.
Pomocí dat zpracovaných systémem umělé inteligence mohou farmáři rozpoznat zvířata s neobvyklými krmnými návyky, které mohou být známkou behaviorálních nebo zdravotních problémů. Kromě toho mohou nashromážděná data použít k odhalení vztahů mezi konkrétními způsoby krmení, přírůstkem hmotnosti a zdravím zvířat.
Automatizované vážicí systémy jsou vybavené citlivými senzory, které eliminují potřebu ručního skenování a tím přispívají k minimalizaci stresu, kterému byla zvířata při manipulaci vystavena. Monitorování tepelného stresu je další způsob, jak může umělá inteligence zlepšit pohodu zvířat. Pro včasnou detekci tepelného stresu a zjištění zdravotního stavu se používají kamery. Zabudované senzory mohou shromažďovat data o teplotě, která se propojují s konkrétními akcemi nebo chováním. Model strojového učení rozpozná vzory, které zvyšují riziko vyčerpání z horka a odešle výstrahu v reálném čase, pokud teplota dosáhne úrovně, která byla označena jako nebezpečná.
Umělá inteligence má vedle zlepšení pohody zvířat také potenciál pro snížení epidemiologických rizik. A to s využitím zvukové analýzy, aktivity zvířat, vzorců krmení a příjmu vody, radiofrekvenční identifikace a dalších technologií precizního chovu.
Cenné informace o dobrých životních podmínkách a zdraví zvířat poskytnou i výkaly. Systém umělé inteligence dokáže rychle identifikovat rizika kontaminace ve zkoumaném vzorku a stává se tak důležitou součástí postupů prevence epidemií.
Monitorování reprodukce a detekce říje, sekvenování a analýza DNA či detekce živých embryí ve vejcích jsou jen dalším výčtem možností, kde umělá inteligence nachází uplatnění.
Díky technologii umělé inteligence mohou chovatelé výrazně zlepšit welfare zvířat. Chytré technologie a špičkový software usnadňují sledování životních podmínek zvířat a odhalí jakékoliv anomálie, které by jim mohly ublížit. Chovatelé tak mají nástroj na snižování negativních dopadů své činnosti na životní prostředí a na zastavení pochybných, neetických a neudržitelných praktik.
Umělá inteligence poskytuje chovatelům bezkonkurenční podporu, která zlepšuje udržitelnost a obecně zvyšovat produktivitu farmy.
Samozřejmě, každá mince má dvě strany. Platí, že umělá inteligence snižuje lidskou chybovost a optimalizuje chov hospodářských zvířat, ale pokud chovatelé nebudou datům rozumět ani je nebudou umět využít, nemá smysl moderní technologie vůbec pořizovat.
Více se dočtete v článku Ing. Jaroslava Smitala, Ph.D., který najdete v červencovém čísle časopisu Náš chov.*
