Maso ano, zvířata ne. K výrobě vepřového masa nebude potřeba živé prase. Hospodářská zvířata se v budoucnu nebudou chovat, a tudíž ani zabíjet kvůli masu. Zastánci této představy vidí řešení ve výrobě kultivovaného masa.
Techniky buněčné kultivace původně vyvinuté pro lékařské účely, které vedly k výrobě nového produktu s různými názvy (umělé maso, kultivované maso, maso in vitro ap.), zažívají v oblasti hospodářských zvířat boom. Důvod je zřejmý. Podle odhadů FAO bude v roce 2050 potřeba o 70 % více potravin k uspokojení poptávky rostoucí populace (pro asi devět miliard lidí), což je velká výzva kvůli omezeným zdrojům a orné půdě. V důsledku toho se vyvíjejí nové způsoby produkce bílkovin. Mezi řešeními je kultivované maso, které je svými zastánci prezentováno jako udržitelná alternativa pro spotřebitele.
Cílem kultivačního procesu je z několika buněk, odebraných živému zvířeti pomocí biopsie, vypěstovat v laboratoři složitou strukturu svalů hospodářských zvířat.
První hamburger in vitro vyrobil v roce 2013 po dvou letech vývoje profesor Mark Post z Maastrichtské univerzity. Cena této inovace byla v roce 2013 více než 300 000 USD. V roce 2021 měl stejný hamburger hodnotu kolem 9 USD, což je stále drahé ve srovnání s běžným hamburgerem za 1 USD.
Loni v listopadu loňského roku se na konferenci tematicky zaměřené na produkci kultivovaného masa v Paříži konstatovalo, že do tohoto byznysu investovalo od roku 2016 více než miliardu amerických dolarů 80 začínajících firem v USA, Izraeli, Kataru a Singapuru. Kultivované maso by mohlo zaznamenat skutečný nárůst a představovat 10 % celkové světové produkce bílkovin do roku 2030 a 35 % do roku 2040.
Prodej analogů masa vyrobených z rostlinných proteinů a mykoproteinů může v blízké budoucnosti vzrůst více než u kultivovaného masa. Tyto náhražky masa mají významný podíl na trhu, a to zejména s ohledem na skutečnost, že do nastartování společností nabízejících rostlinné náhražky masa bylo investováno 16 miliard dolarů, což je mnohonásobně více než investice do rozběhnutí kultivace masa. Někteří vědci se proto domnívají, že kultivované maso je již zastaralé, protože vývoj v oblasti rostlinných alternativ masa již značně pokročil.
Pokud budou vyřešeny problémy s chutností (což je dnes případ alespoň některých rostlinných mas) a pokud budou náhražky masa konkurenceschopné z hlediska ceny, budou spotřebitelé vstřícnější ke změně svých nákupních zvyklostí.
Z dlouhodobého hlediska může kultivované maso přispět ke zlepšení udržitelnosti potravinových systémů. Je tu tedy naděje pro milovníky masa, kteří milují zvířata a kterým záleží na životním prostředí, ale nechtějí se vzdát svého veggie burgeru.
Více se dočtete v článku Ing. Jaroslava Smitala, Ph.D., který vychází v tematické příloze dubnového čísla časopisu Náš chov.*
