Přestože jsou telata poměrně odolná, potřebují pro svůj vývin a zdraví určité podmínky, které nelze opomíjet. Chyby seprojeví ve zdraví a růstu telat, ale i na celé produkce a přežitelnosti ve stádě. Kvalita a management ustájení telat a mladého skotu patří ke klíčovým faktorům, jež rozhodují o úspěšnosti odchovu.
Individuální ustájení telat, ať už venku nebo uvnitř, bývá spojováno se zlepšením zdraví a zoohygieny. Avšak evropská legislativa podporuje a prosazuje ustájení skupinové, a to z důvodu zajištění dobrých životních podmínek zvířat, která se přirozeně sdružují do stád.
Podle evropské legislativy mohou být telata chována individuálně až do osmého týdne věku. Jsou-li starší než osm týdnů, smí být odchovávána odděleně jen tehdy, pokud to vyžaduje jejich zdravotní stav nebo problematické chování. Na druhou stranu, odchov telat v párech či skupinkách již krátce po narození může přispět k vyšší spotřebě pevného krmiva (starteru), a tedy i k vyšším přírůstkům hmotnosti. Avšak je třeba dodržovat několik pravidel, aby se minimalizovala rizika propuknutí a šíření nemocí či zhoršení welfare telat. V prvním týdnu života potřebují telata takové mikroklima, které co nejméně zatěžuje jejich organismus přizpůsobující se po narození náročným podmínkám. Nejčastěji se k ustájení využívají různé typy venkovních individuálních boxů (VIB) a později skupinových kotců, které sice mohou být umístěny rovnou pod širým nebem, avšak stále častěji bývají situovány pod různé typy přístřešků. V případě ustájení v teletníku měla by telata mít aspoň do určité míry možnost volného pohybu mezi výběhem (pastevním výběhem, pastvou) a otevřenou stájí. Při odchovu v „uzavřených“ teletnících se obvykle zvyšují nároky na udržení optimálního mikroklima. Klíčovým prvkem pro odchov v teletníku je zajištění odpovídající kapacity vzduchu a jeho výměny, čímž se ze stáje odstraňují nežádoucí plyny (zejména amoniak), jež způsobují podráždění dýchacích cest a přispívají ke vzniku a šíření respiračních onemocnění, vč. zápalů plic. Dalším důležitým faktorem pro vytvoření příznivého mikroklima je již zmíněná kapacita (tzv. kubatura) stáje. Telata měla být vždy chráněna před průvanem. Přívody vzduchu do teletníku by měly být vždy umístěny nad úrovní telat, nikdy do prostoru, v němž telata leží a odpočívají.
Při projektování nového teletníku či úpravách starší stáje třeba pamatovat na dostatek světla – ideálně přirozeného, které by mělo procházet minimálně 10 % plochy střechy a otevřenými bočními stěnami. Bez umělého osvětlění to ale nejde, protože ne vždy panují optimální světelné podmínky nejen ve stáji. Podestýlka musí poskytovat vysoký komfort při ležení a odpočinku. Asi nejlepší je slamnatá podestýlka alespoň 15 cm hluboká a vždy suchá. Kvalitní krmivo a dostatek pitné vody je dalším předpokladem pro dosažení očekávané růstu a dobrého zdraví. Naprosto nezbytná je důkladná očista přinejmenším mezi jednotlivými turnusy, kdy by se po odsunu telat měly kotce i boudy vždy nejen zcela vyčistit a umýt, ale též vydezinfikovat některým z dostupných širokospektrálních dezinfekčních prostředků.
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopisu Náš chov 8/2023.*
