Cílem práce bylo získat přesná data popisující parametry nutriční hodnoty píce hrachu odrůdy Gambit a lupiny úzkolisté odrůdy Tango v jednotlivých vegetačních fázích. Ze získaných výsledků vyplývá, že obsah sušiny se významněji navýšil až při V. odběru ve fázi voskové zralosti, kdy u hrachu dosahoval hodnoty 33,7 % a u lupiny 23,7 % (P<0,05). V obsahu dusíkatých látek nebyly zaznamenány statisticky významné rozdíly mezi sledovanými plodinami, kromě odběru IV. ve fázi zelených lusků plných, kdy byl obsah dusíkatých látek v píci hrachu vyšší (15,8 %) než u lupiny (13,4 %). Jako nejvhodnější termín pro sklizeň z hlediska nutričních hodnot se jeví fáze IV. zelené lusky plné.
Luskoviny (neboli luštěniny) je souhrnné označení pro skupinu rostlin a jejich plodů zahrnující hrách, bob, lupinu, fazole, čočku, cizrnu, sóju a další. Většina z nich spadá do čeledi bobovitých. Luskoviny představují velmi významný zdroj kvalitních bílkovin, jak pro výživu lidí, tak pro výživu zvířat (Schumacher et al. 2011). Rozsah poskytování v bachoru degradovatelného proteinu a nedegradovaného dietního proteinu je předmětem mnoha vědeckých studií (Dixon et Hosking 1992; Titze et al., 2019; Iommelli et al. 2022).Rostliny hluboce zakořeňují a přispívají ke koloběhu živin v půdě (Prusinski et al. 2016). Jsou zároveň významným zdrojem bílkovin v krmných dávkách skotu. Proteiny jsou jednou z nejdražších složek v krmivech pro hospodářská zvířata s velkým dopadem na výrobní náklady (Blagojevic et al. 2017).
Hrách je luskovinou bohatou na vysoce kvalitní bílkoviny a sacharidy a je také dieteticky šetrným zdrojem hrubé vlákniny, minerálních látek a vitamínů (Urbano et al. 2007). Semena hrachu jsou důležitým zdrojem bílkovin, hrubé vlákniny, sacharidů, draslíku a vitamínů skupiny B. Oproti sójovým bobům mají méně bílkovin a také nižší obsah nedegradovaných bílkovin (Dvořák et al. 2005). V případě rostoucích cen dovážené sóji, je využití hrachu pro krmné účely významné. Hrách je využíván hlavně jako zdroj rostlinné bílkoviny. Obsah bílkovinných látek v sušině je v průměru 21 až 24 %. Hrách je dobrou náhradou sóji jako bílkovinného krmiva (Tyrolová 2012). Podle Suchého et al. (2009) je kvalita hrachového proteinu při hodnocení na základě aminokyselinového spektra srovnatelná s proteinem sójovým. Hrachový protein ve srovnání se sojovým obsahuje vyšší zastoupení treoninu, lysinu a argininu a nižší zastoupení valinu, methioninu, isoleucinu a leucinu. Proto při sestavování krmných směsí s vysokým podílem hrachu je nutné uvedené aminokyseliny, především methionin, doplnit. Kromě obsahu bílkovin hrách nabízí významné množství složitých sacharidů. V porovnání s lupinou má hrách až 50 % obsahu škrobu, což je značně vyšší hodnota než u sóji (24 %). Hrách má nižší obsah hrubé vlákniny (6,45 %) a hrubého tuku (1,75 %) oproti lupině, která obsahuje 16,6 % hrubé vlákniny a 7,78 % tuku (Vyskočil et al. 2008).
Rod lupina zahrnuje několik set druhů, které pocházejí z oblasti Středozemního moře a Jižní Ameriky. Jedná se o starou kulturní rostlinu, kterou pěstovaly již starověké civilizace Egypťanů a Řeků. Původní odrůdy obsahovaly řadu antinutričních látek, především chinolizidinové alkaloidy (působí toxicky, poškozují jaterní tkáň, nervový systém, ledviny a srdce) a hořké látky snižující chutnost. To omezovalo využití lupiny především na zelené hnojení. Na konci minulého století byly vyšlechtěny odrůdy se sníženým (do 0,05 %) obsahem antinutričních a hořkých látek. Tyto odrůdy již nejsou hořké a zdravotně nezávadné a uplatňují se ve výživě zvířat, jako celé rostliny (pro přežvýkavce), nebo semena pro skot, prasata a drůbež. Využívají se jako potraviny i v přímé výživě lidí. Lupině se daří na lehkých písčitých půdách s kyselým až neutrálním pH. Lupina je vhodnou plodinou i pro ekologické zemědělství. Nevyžaduje velké vstupy hnojiv, zúrodňuje půdu, je výbornou předplodinou a má schopnost potlačovat určité plevele. Nebyla také geneticky pozměňována. Zemědělsky využívané jsou jednoleté druhy – lupina bílá, lupina žlutá, lupina modrá (úzkolistá) a lupina proměnlivá (andská). Semeno lupiny je důležitým zdrojem dusíkatých látek (28 až 42 %) a hrubého tuku (4 až 12 %) s vysokým podílem nenasycených mastných kyselin. Obsahuje vyvážené množství aminokyselin, což vyhovuje nutričním požadavkům hospodářských zvířat (Homolka et al. 2008).
Trávicí trakt přežvýkavců je dokonale přizpůsoben k trávení rostlinné biomasy a k využití škrobu i strukturálních sacharidů jako je celulóza a hemicelulóza. Přežvýkavci jsou díky fermentačním procesům v bachoru schopni trávit právě tyto komplexy rostlinných sacharidů (Jelínek et al. 2003). Při krmení přežvýkavců je nezbytné zahrnout do krmné dávky objemná krmiva, která nelze nahradit žádným koncentrovaným krmivem. Tato krmiva jsou nezbytná pro správnou funkci bachoru a jeho nedostatek by mohl vést k vážným poruchám trávení. Proto je důležité zajistit, aby krmná dávka přežvýkavců obsahovala dostatečné množství objemných krmiv (Douša 2010). Objemná krmiva musí mít vysokou nutriční hodnotu, být dobře stravitelná a mít dostatečnou koncentraci živin (Doležal et al. 2012). Hrách i lupina jsou ideální pro silážování celých rostlin, musíme ale dbát na obsah sušiny, proto se musí nechat po posečení zavadnout (Borreani et al. 2009).
V práci byla sledována nutriční hodnota píce lupiny úzkolisté a hrachu setého v různých vegetačních fázích. Pokus byl realizován ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, v. v. i. v Praze v Uhříněvsi (VÚŽV) na farmě Netluky. Pro pokus byla použita odrůda hrachu setého Gambit a odrůda lupiny úzkolisté Tango.
Cílem práce bylo ověřit, která z uvedených plodin poskytuje potencionálně nutričně hodnotnější píci a který termín sklizně je pro produkci takového krmiva nejvhodnější.
Doc. Ing. Petr Homolka, CSc., Ph.D. ,Ing. Filip Jančík, Ph.D., Ing. Matouš Pecka, Ph.D.,Ing. Petra Kubelková, Ph.D.,Ing. Radko Loučka, CSc., Ing. Marie Gaislerová, Ph.D., Ing. Veronika Koukolová, Ph.D.,VÚŽV, v. v. i. Praha Uhříněves, Oddělení výživy a krmení hospodářských zvířat; ČZU v Praze, FAPPZ, Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky
Podrobněji v NCH 3/2025.
