Vzhledem k velkému počtu prasat ustájených na relativně malé ploše má řešení problematiky kvality stájového prostředí ve velkochovech prasat velký význam. Stájové prostředí totiž spolu s genetickým základem a výživou významně ovlivňují nejen zdraví prasat, ale také využití jejich genetického potenciálu.
Vlivem chovného prostředí, managementem, profylaxí a biosekuritou na zdraví, welfare a výskyt rezistenci v chovech prasat analyzovali ve své práci specialisté doc., MVDr. Pavel Novák, CSc., a Ing. Gabriela Malá, Ph.D., z Výzkumného ústavu živočišné výroby v. v. i., Praha-Uhříněves.
Jak autoři uvádějí, kritické oblasti z hlediska zdraví prasat představuje výskyt původců infekčních, neinfekčních a parazitárních onemocnění, produkční choroby a rizika spojená s používáním antimikrobiálních látek.
„Na základě analýzy vybraných chovů prasat jsme zjistili nejvyšší spotřebu antibiotik u sajících a odstavených selat ve velkochovech, nižší v konvenčních chovech s volným výběhem a malochovech a nejnižší v ekologických chovech prasat. Nejvyšší spotřebu antibiotik vykazovala odstavená selata do desátého týdne věku, následovaná sajícími selaty. V chovech se zvýšeným používáním antibiotik u selat se používalo více antibiotik také u prasat ve výkrmu. Za pozitivní je možné považovat postupný přechod od plošného podávání antibiotik k cílené selektivní aplikaci jednotlivým zvířatům. Dalším faktorem, který má vliv na udržení dobrého zdraví prasat je chovné prostředí, a to jak s ohledem na dostatek prostoru pro příjem krmiva, napájení a odpočinek, tak i úroveň stájového mikroklima, které ovlivňuje chování i užitkovost zvířat. Základy profylaxe jsou pak založeny na odpovídající úrovni vrozené a získané imunity selat. Jejich nedílnou součástí je důsledné dodržování vakcinačního plánu pro jednotlivé kategorie prasat v souladu s vakcinačním schématem, které poskytuje optimální ochranu prasat proti vybraným původcům onemocnění. Zvýšení úrovně biosekurity v chovech prasat významně zlepšuje produkční ukazatele, zvyšuje průměrný denní přírůstek, zlepšuje konverzi krmiva, snižuje mortalitu a používání antimikrobiálních látek. O možnosti využití a dodržování jednotlivých zásad biosekurity je závislé od použitých technologických systémů chovu,“ vypočítávají dále.
K postupnému snižování spotřeby antimikrobik a tím i k omezení rizika rozvoje bakteriální rezistence v chovech prasat přispívá odpovídající úroveň managementu s důrazem na dodržování zásad preventivních opatření, profylaxe a biosekurity.
Základem preventivních opatření v chovech prasat je:
Více se dočtete v květnovém čísle časopisu Náš chov*
