Na Příbramsku převažují farmy s chovem krav českého strakatého skotu. K menší polovině chovů, které postupně přešly na holštýnský skot, patří i Zemědělská společnost Zalužany, a. s., pro níž je produkce mléka stěžejní disciplínou živočišné prvovýroby.
„Dříve se u nás chovaly především krávy českého strakatého skotu, přičemž ve stádu dojnic bylo i několik desítek normandských krav a holštýnek. Specialitou našeho podniku bylo křížení normandských krav s holštýnským i českým strakatým plemenem, což mělo ve finále přinést vyšší tučnost mléka. Dělalo se to pro to, aby vyprodukované mléko, které od nás odebírala mlékárna v Sedlčanech na výrobu sýrů hermelínového typu, mělo co nejvyšší obsah tuku. Nicméně, užitkovostí jsme byli pod celorepublikovým průměrem. Hlavními důvody tohoto stavu byly jednak genetické předpoklady produkčního stáda, jednak špatný zdravotní stav krav. To jsme samozřejmě chtěli změnit, a tak jsme v roce 2018 navázali spolupráci s Ing. Petrem Brabencem a Ing. Jaromírem Nedvědem a začali budovat čisté stádo holštýnského skotu. Řešením zdravotního stavu krav jsme museli začít. Upravili jsme krmné dávky s důrazem na kvalitu objemných krmiv. Zrekonstruovali jsme produkční stáje, změnili jsme management plemenářské práce i výživy a začali jsme měnit strategii chovu dojnic s cílem dosáhnout co nejvyšší užitkovost při zachování optimálního zdraví zvířat. Jestliže v roce 2018 jsme vykazovali užitkovost 21,2 litru na ustájenou krávu, rok na to 22,3 litru a o rok později 25 litrů mléka, loni jsme byli 29 litrech. Do mlékárny jsme tak dodali přes čtyři miliony litrů mléka, což v porovnání s rokem 2018 představuje navýšení produkce o 1 400 tisíc litrů,“ uvedl na začátku našeho setkání předseda představenstva Zemědělské společnosti Zalužany, a. s., Ing. Miroslav Peterka.
Do chovu skotu chce Zemědělská společnost Zalužany, a. s., investovat i nadále. S ohledem na navýšení produkce je v plánu další tank na mléko. V koncepci podniku je trvale zlepšovat úroveň welfare u všech kategorií zvířat. I přes nepříznivou ekonomiku výroby vepřového masa společnost plánuje investovat také do chovu prasat, konkrétně do koncovky s kejdou.
„Můžete si plánovat co chcete, ale vše začíná i končí na lidech. Dnes máme dvě třetiny lidí v dojírně z Ukrajiny. Sice svou práci odvedou dobře, ale nechceme být závislí na někom zvenčí. S nedostatkem pracovních sil v zemědělství musíme v budoucnu zkrátka počítat. V roce 2018 jsme technologicky vylepšili rybinovou dojírnu s dvakrát dvanácti dojicími stáními od firmy Fullwood. Nová dojírna tak bude předmětem intenzivních jednání asi za deset let, což je řádově i doba přechodu na uvažované robotické dojení. Nemáme ale v úmyslu pořídit průchozí roboty do volného stání, které jsou v našich chovech k vidění. Naše představy by splňovala dojírna s robotickým ramenem, které by krávy obsluhovalo a podojilo. Vzhledem k technologickému pokroku, který se rok od roku zrychluje, věříme, že se něčeho podobného dočkáme. Je namístě uvažovat i o dalších činnostech, které lze nahradit roboty. Například přihrnování krmiva do žlabů či vyhrnování podestýlky ze stájí. Uděláme maximum pro naplnění našeho záměru, kterým je dosáhnout užitkovosti 37 38 litrů na ustájenou krávu. Samozřejmě jsme si vědomi, že je to běh na dlouhou trať. Dílčí výsledky jsou však povzbudivé,“ řekl na závěr Ing. Miroslav Peterka.
Více se dočtete v únorovém čísle časopisu Náš chov.*
Změna systému práce s otelenými krávami chovatelům vynesla větší počet telat
Foto Martin Jedlička
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
kéž by takový přístup měl každý. Co bych vytkla, je ustájení telat. Sláma před boudičkou není žádoucí už z několika věcí. Zadržuje zbytečné množství patogenů a zároveň nabízí možnost jejich množení. Velký vliv to má i na vývoj končetin. Za mě by měl ošetřovatel každý den tento prostor shrábnout lopatou a udržovat v čistotě. Nastláno má být uvnitř, venku tvrdo. Toť jen můj poznatek obyčejného zootechnika 🙂