Inseminace se stala velmi užitečným nástrojem v zemích s intenzivním chovem prasat. V západní Evropě se více než dvě desetiletí inseminuje více než 90 % prasnic. Inseminační dávky se získávají ze spermatu kanců chovaných buď na farmě prasnic, nebo ve specializovaných inseminačních centrech. Tato centra nabízí distribuci dávek spermatu konstantní kvality rozmanitých plemen a genetických linií. Kvalita a produkce kančího spermatu jsou předmětem neustálého výzkumu.
Pro produkci inseminačních dávek se vybírají kanci s nejlepšími vlastnostmi. Výběr plemeníků s nejlepší kvalitou spermatu v raném věku snižuje náklady na jejich chov. Naopak kanci, kteří produkují nekvalitní sperma, se obvykle ponechají několik týdnů v klidu, a pokud se jejich parametry nezlepší, jsou vyřazeni. Protože pro inseminační střediska to představuje dodatečné náklady, praktikují metody včasné detekce nekvalitních kanců.
Pokud je výběr založen na kvalitě spermatu, je třeba vzít v úvahu, že sperma u kanců mladších osmi měsíců není v porovnání se staršími plemeníky tak kvalitní. Proto může být výběr kance v mladém věku zavádějící. Na druhou stranu výběr ve vyšším věku zpomaluje rychlost genetického pokroku.
Porodní hmotnost jako kritérium pro výběr kanců v raném věku vychází z předpokladu, že kanečci s nízkou porodní hmotností (okolo jednoho kilogramu) mají ve srovnání s kanečky s vyšší porodní hmotností (okolo dvou kilogramů) v dospělosti menší varlata. Vliv porodní hmotnosti na parametry spermatu – pohyblivost, objem, koncentraci, integritu DNA a akrozomu a morfologii spermií – se však neprokázal u kanců ve vyšším věku, tj. ve 150 dnech, je výběr na základě velikosti varlat přesnější díky pozitivní korelaci s množstvím spermií v ejakulátu.
Chovatelé prasat požadují sperma od genetických linií, jejichž potomci mají dobrý potenciál pro produkci masa, to znamená že vynikají v parametrech růstu a konverzi krmiva, ale i podílem libového masa na jatečně upraveném trupu. Výběr kanců pouze podle těchto parametrů může však mít negativní vliv na kvalitu spermatu. Například bylo zjištěno, že tloušťka hřbetního špeku u kanců specializovaných masných plemen je pozitivně spojena s progresivní motilitou spermií, což znamená, že selekční tlak na libové maso může vést ke snížení pohyblivosti spermií. Obecně se uvádí, že kanci plemen pietraine a duroc mají nižší počet spermií než kanci plemen large white a landrace, ale rozdíly mezi plemeny z hlediska motility a morfologie spermií jsou malé. Je pravděpodobnější, že individuální variabilita převyšuje variabilitu mezi plemeny.
Kromě produkce a kvality spermatu lze pro selekci kanců použít genetické markery. Takové markery se mohou týkat raného věku v pohlavní dospělosti, vyšší odolnosti proti tepelnému stresu nebo lepší kvality spermatu během skladování v tekutém či zmrazeném stavu.*
