Menu
e-shop
Globální produkce drůbeže vstupuje do roku 2026 s výrazným tempem, ale také složitější než v posledních letech. Pro výrobce krmiv, kteří dodávají pro brojlery a nosnice, bude nadcházející rok ovlivněn trvalou poptávkou po bílkovinách, nerovnoměrným regionálním růstem, pokračujícím tlakem na choroby, očekávanou udržitelnosti a nejistotou v geopolitice, která bude ovlivňovat trhy s krmivovými ingrediencemi.
Podle údajů z odvětví celkové ceny krmiv v roce 2025 klesly o 6 %, což bylo způsobeno sníženou poptávkou po krmivu pro dobytek a nahromaděnými zásobami krmiva, přitom ceny kukuřičné a sójové mouky zůstaly pod dlouhodobými průměry. Zvýšení produkce brojlerů a vajec bylo dáno těmito nižšími náklady na krmivo a sestupný trend se předpokládá, že potrvá i do roku 2026 s dalším poklesem cen krmiv o 1–2 %, protože dostatek obilí a stabilní trhy s proteinovou moučkou přetrvávají.
Tyto faktory dohromady naznačují, že objemy krmiv budou nadále růst, ale ne jednotně — a že strategie receptur, kontrola nákladů a provozu budou stejně důležité jako samotná kapacita.
Drůbež zůstává jednou ze strukturálně výhodných bílkovin na světě a očekává se, že tato výhoda vydrží až do roku 2026. Podle Nan-Dirka Muldera, senior analytika proteinů v Rabobanku, trhy s drůbeží vzrostly za poslední tři roky téměř o 3 % ročně, což překonalo historický průměr. Tento růst je dán prioritami spotřebitelů v oblasti dostupnosti, zdraví, pohodlí a všestrannosti. Mimochodem, také zdůraznil rostoucí vliv léků na hubnutí GLP-1 a poznamenal, že spotřebitelé,kteří využívají tyto terapie „obvykle konzumují výrazně více živočišných bílkovin, včetně kuřat a vajec.“ Mulder očekává, že globální růst drůbeže v roce 2026 dosáhne alespoň 2,5 %
Pro výrobce krmiv to znamená rostoucí poptávku po výrobě složených krmiv. Mulder odhaduje, že přibližně 80 % globálního růstu drůbeže bude probíhat na rozvíjejících se trzích, zejména v Asii, na Blízkém východě, v severní Africe a částech Latinské Ameriky. Mnohé z těchto regionů rozšiřují produkci drůbeže prostřednictvím nových projektů a modernizace, což přináší paralelní poptávku po nové kapacitě pro mletí a přípravu krmiv, standardizovaných recepturách a spolehlivé dodávky surovin.
Vysoce patogenní ptačí chřipka (HPAI) zůstává jednou z nejvíce problematických proměnných pro produkci drůbeže a vajec a její vliv na výrobu krmiv nadále roste. Mulder popsal nedávné epidemie jako „zásadní varování k posílení opatření biosekurity na nejvyšší možnou úroveň“ a varoval, že nové případy v roce 2026 by mohly opět vyvolat místní i globální tržní volatilitu.
Brian Earnest, hlavní ekonom CoBank pro živočišné bílkoviny, zdůraznil, že tlak na nemoci už není vnímán pouze jako problém na úrovni farmy. Ačkoliv jsou brojleři možná o něco méně vystaveni chorobám než nosnice, poznamenal, že HPAI zůstává „hlavním problémem v drůbeži celkově“ a dodal, že „biosekurita zůstává nesmírně důležitá při snaze omezit šíření a dopad nemocí.“
Tato realita stále více přitahuje výrobce krmiv do debaty o biosekuritě. Zacházení s ingrediencemi, sanitace výroben, kontrola křížové kontaminace a sledovatelnost se stávají součástmi řízení rizik. Earnest poukázal na organizace, které přijímají „komplexní myšlení zaměřené na řešení, které přesahuje zemědělství a zasahuje do produkce krmiv.“
Z hlediska receptur krmiv tlak nemoci také posiluje zájem o výživové strategie, které podporují integritu střev a imunitu. Doplňky jako enzymy a probiotika získávají na popularitě, nejen pro užitkovost, ale také jako součást širších programů řízení zdraví. I tam, kde jsou náklady na krmiva relativně zvládnutelné, jsou tyto látky stále častěji vnímány spíše jako nástroje ke zmírnění rizik než jako zbytečné výdaje.
Efektivita krmiva zůstává základním kamenem ekonomiky brojlerů a genetický pokrok nadále podporuje silnou konverzi krmiva a výnos prsního masa. „Po léta se výkrm brojlerů spoléhal na efektivitu dosaženou plemeny (hybridy), která zlepšují konverzi krmiva a výnos prsního masa,“ řekl Earnest a poznamenal, že produkty z drůbeže s přidanou hodnotou tlačí poptávku směrem k produkci větších ptáků. Nicméně tlak na velikost a efektivitu je stále častěji doprovázen otázkami biologických limitů a odolnosti zvířat.
Vysoce výkonné diety zůstávají nezbytné, ale stále více se klade důraz na přesnou výživu, tedy optimalizaci rovnováhy aminokyselin, stravitelnosti a zdraví střev tak, aby se udržela výkonnost bez kompromisů ve welfare nebo životnosti. To často zvyšuje závislost na speciálních surovinách a přísnější kontrolu kvality, i v obdobích, kdy jsou ceny základních ingrediencí relativně příznivé. Strategie krmení nosnic se také vyvíjejí, jak producenti reagují na změny systémů způsobené welfarem, včetně produkce bez klecí a prodloužených cyklů snášky. Tyto změny mohou změnit požadavky na živiny, příjmu krmiva a celkovou hmotnost kuřat, což vyžaduje, aby výrobci krmiv zůstali flexibilní v plánování receptur a výroby.
Udržitelnost není koncept zaměřený do budoucna; stále více se stává současným operačním požadavkem. Mulder očekává, že více regionů přejde k formálním rámcům pro vykazování udržitelnosti podobným evropské Direktivě o vykazování udržitelnosti (CSRD). Tento zákon EU rozšiřuje povinné nefinanční (environmentální, sociální a správné, ESG) reportování pro velké společnosti, čímž stanovuje precedens zahrnující zdravotní otázky lidí, jako je užívání antibiotik, environmentální metriky včetně uhlíkové stopy a odlesňování, a blaho zvířat. I tam, kde jsou regulace zpožděna, Mulder vidí pokračující posun na západních trzích směrem k vejcím bez klecí, pomaleji rostoucím brojlerům a nižší hustotě chovu. Standardy pro ochranu zvířat mají přímý dopad na výrobu krmiv. Rozsáhlejší výrobní systémy obvykle vyžadují odlišné hustoty živin, delší krmné programy a v některých případech vyšší spotřebu krmiva na jednotku produkce. Výrobci krmiv by měli očekávat rostoucí požadavky na dokumentaci, výpočty stopy a transparentnost při získávání surovin, což přidává složitost a náklady. Earnest také poznamenal, že očekávání spotřebitelů ohledně toho, jak jsou zvířata chována, nadále ovlivňují rozhodování integrátorů, včetně antibiotických strategií, které více odpovídají mezinárodním standardům. Krmivové formulace musí tyto programy podporovat, aniž by obětovaly výkon, což klade větší důraz na nutriční přesnost.
Očekává se, že geopolitické napětí a obchodní politika budou i v roce 2026 ovlivňovat trhy s krmnými ingrediencemi. Mulder zdůraznil, že cla, obchodní spory a měnící se obchodní vztahy mohou ovlivnit globální toky obilovin, olejnatých a drůbežích produktů, což má dopad na náklady krmiva a dostupnost. Z dlouhodobého hlediska poukázal na rostoucí povědomí o bezpečnosti zdrojů pro klíčové vstupy, jako jsou vitamíny, aminokyseliny a další přísady do krmiv — oblasti, kde narušení dodávek již odhalilo zranitelnosti. Pro výrobce krmiv to posiluje důležitost flexibility formulace, diverzifikace dodavatelů a proaktivního řízení rizik. Podle projekcí amerického ministerstva zemědělství zůstávají globální trhy s obilím citlivé na počasí a geopolitické otřesy, což zvyšuje pravděpodobnost cenové volatility v roce 2026.
Jak produkce drůbeže nadále roste, výrobci krmiv budou muset dělat víc než jen objem dodávek. Očekává se, že budou podporovat biobezpečnost, udržitelnost, welfare a výkonnost — a zároveň řídit volatilitu nákladů a rizika dodavatelského řetězce. I v relativně příznivém prostředí s náklady na krmivo Earnest poznamenal, že řešení pro zdraví střev "nabízejí atraktivní možnost" pro producenty, kteří hledají diferenciaci. Mulder zdůraznil, že hodnota v živočišné výživě se stále více přesouvá ke specializacím. Podle údajů z odvětví celkové ceny krmiv v roce 2025 klesly o 6 %, což bylo způsobeno sníženou poptávkou po krmivu pro dobytek a nahromaděnými zásobami krmiva, přitom ceny kukuřičné a sójové mouky zůstaly pod dlouhodobými průměry. Zvýšení produkce brojlerů a vajec bylo dáno těmito nižšími náklady na krmivo a sestupný trend se předpokládá, že potrvá i do roku 2026 s dalším poklesem cen krmiv o 1–2 %, protože dostatek obilí a stabilní trhy s proteinovou moučkou přetrvávají.
Feed Strategy
