Inhouse Farming – Feed & Food Show 2024 dodá informace o zemědělských a potravinových systémech zítřka, a to od 12. do 15. listopadu v německém Hannoveru. Může průmyslový chov hmyzu jako krmiva přispět k nasycení rostoucí světové populace? Na tuto otázku odpoví právě veletrh "Inhouse Farming – Feed & Food Show", dodá informace o zemědělských a potravinových systémech zítřka, a to od 12. do 15. listopadu v německém Hannoveru.
Platforma B2B organizovaná DLG (Německá zemědělská společnost) se zaměřuje na technologie a řešení, která ukazují, že hmyz lze nyní ekonomicky využívat jako alternativní zdroj bílkovin pro udržitelné krmivo pro zvířata.
Podle profesora Nilse Borcharda, vedoucího výzkumu a vývoje DLG, je hmyz chybějícím článkem oběhového hospodářství. „Mohly by být krmivem pro zvířata budoucnosti, protože dodávají cenné bílkoviny, tuky a další živiny. Jejich výroba je také velmi efektivní z hlediska zdrojů.“ Co z nich ale dělá surovinu pro výrobu krmiv budoucnosti? Odpověď se dozvíte v Hannoveru.
Sedm druhů hmyzu je nyní v EU povoleno pro použití jako zpracované živočišné bílkoviny v krmivech pro hospodářská zvířata.
Larvy černé mouchy (Hermetia illucens) se ukázaly jako ideální pro výrobu krmiva pro zvířata. Obsah bílkovin je srovnatelný s obsahem sójového šrotu – 40 až 47 % v sušině. „Potenciál larev je obrovský,“ potvrzuje Dr. Frank Hiller, generální ředitel společnosti Big Dutchman. Z jinak těžko využitelných zbytků totiž produkují vysoce kvalitní bílkoviny, které jsou ideální jako krmivo pro zvířata. Hiller předpokládá, že alternativní zdroj bílkovin může trvale nahradit významnou část sóji dovážené do Evropy. Z tohoto důvodu společnost Big Dutchman spojila své odborné znalosti v oblasti chovu a produkce hmyzu do společnosti Better Insect Solutions, která byla založena v roce 2020. Společnost, která se specializuje na kompletní řešení pro chov hmyzu, představí své systémy na veletrhu Inhouse Farming – Feed & Food Show.
Jak to vypadá v praxi, jsme se mohli přesvědčit v dánském Hvirringu v listopadu 2023, kdy byla otevřena biotovárna Enorm, v současnosti největší hmyzí farma v severní Evropě. Larvy mouchy černé se chovají na ploše 22 000 metrů čtverečních a zpracovávají se na hmyzí protein a olej. Velkou část technologie, včetně klimatizačních systémů pro chov a výkrm, čištění odpadního vzduchu a rekuperace tepla, systém podávání tekutin a boxů pro výkrm, dodala společnost Better Insect Solutions. Odborníci plánují a budují pro investory kompletní high-tech hmyzí farmy, včetně chovu, výkrmu a zpracování. Vysoce automatizované, modulární systémy výkrmu jsou zaměřeny spíše na zemědělce, kteří chtějí přidat další novinku v podobě výkrmu hmyzu.
Pro výživu larev mouchy černé chovaných v biotovárně Enorm se užívá krmivo, které se skládá převážně z odpadu z regionálního potravinářského průmyslu. Přibližně po dvanácti dnech jsou larvy zpracovány na hmyzí olej a moučku, které již prokázaly slibné výsledky při pokusech na farmách s produkcí a zdravím drůbeže a prasat. Cílem je produkovat 100 tun larev denně. Evropští zemědělci se chtějí v budoucnu vyhnout dovozu části sóji ze zámoří tím, že budou používat bílkovinná krmiva na bázi hmyzu. I když je užitečný hmyz od roku 2017 povolen jako složka krmiv pro ryby, v Evropě je toto krmivo dosud okrajovým produktem. Teprve od září 2021 je možné v EU na základě zvláštního nařízení krmit prasata a drůbež zpracovanými živočišnými bílkovinami z farmově chovaného hmyzu. To otevírá nové oblasti pro výrobce hmyzích proteinů, jako jsou Livin Farms, AgriFood, Illucens a Viscon.
Odborníci, jako je profesor Nils Borchard, však vidí ještě více potenciálních aplikací. Kromě toho, že se chovaný hmyz nebo jeho složky používají jako krmivo pro zvířata, mohou být také použity při výrobě náhražek masa a dalších potravin, jakož i při výrobě kosmetiky. Až dosud byla výroba hmyzích bílkovin často z ekonomického hlediska obtížná, protože způsoby výroby a zpracování zatím nejsou schopny konkurovat konvenčním krmivům. „Využití vedlejších zemědělských produktů a vedlejších produktů z potravinářského průmyslu jako krmiva pro chov hmyzu může pomoci snížit výrobní náklady,“ říká Borchard. Jak lze využít potenciál organických zbytků a odpadů, je proto jednou z otázek, o kterých se bude diskutovat na tiskoví konferenci 12. listopadu v rámci tematického dne Hmyz. Odborným partnerem při tvorbě obsahu je IPIFF (International Platform of Insects for Food and Feed), nezisková organizace EU zastupující zájmy odvětví produkce hmyzu.
Dá se hmyz využít v oblasti upcyklace? Odpověď na tuto otázku přitáhla pozornost výzkumných institucí a start-upů. Zbytkových materiálů ke krmení je více než dost, protože „v Evropské unii se každý rok vyprodukuje přibližně 58 milionů tun nevyužitých potravin,“ vysvětluje prof. Jörg Woidasky z Vysoké školy aplikovaných věd v Pforzheimu. Univerzita již několik let spolupracuje se start-upem Alpha-Protein z německého Bruchsalu. „Kromě výběru vhodných vedlejších produktů z potravinářského průmyslu jsme byli schopni optimalizovat také manipulaci s citlivými zvířaty,“ vysvětluje odborník na udržitelný vývoj produktů. Alfa-Protein využívá tyto vedlejší produkty jako potravu pro moučné červy (Tenebrio molitor) a upcykluje je na surovinu bohatou na bílkoviny s vitamíny, nenasycenými mastnými kyselinami a minerály.
„Při odchovu potemníka moučného navíc získáváme rostlinné hnojivo bohaté na živiny, které má mnoho dalších pozitivních účinků, jako je aktivace půdy a dlouhodobé hnojení. V neposlední řadě využitím vyřazených hmyzích kůží (tzv. exuviae) dosahujeme plné recyklace všech našich materiálových toků,“ říká zakladatelka společnosti Gia Tien Ngo. Ty se vyrábějí během procesu přirozeného třídění (brouky a kukly) a používají se k výrobě udržitelných produktů, jako jsou alternativní plasty. Výzkumníci nyní navážou na výsledky prvního projektu. Důraz je přitom kladen na systémy a automatizaci procesu chovu. V současné době se v německém Ludwigshafenu plánuje průmyslová výroba na ploše dvou hektarů. V plánu je vyrábět 1000 tun sušeného hmyzu a více než 5000 tun hnojiv ročně. V plánu je krmit použitý chléb z pekáren v regionu jako primární zdroj krmiva pro zvířata.
Podpora faktorů prostředí, jako je teplota a vlhkost, přesná manipulace s citlivými vajíčky mušek a rovnoměrné dělení čerstvě vylíhlých larev jsou složité úkoly, které je třeba vyřešit při automatizaci chovu, což je téma, kterému se věnují i vystavující společnosti na výstavě Inhouse Farming – Feed & Food Show. V Hannoveru bude přítomna také společnost WEDA Dammann & Westerkamp, specialista na krmnou techniku. Společnost z Luttenu nedávno dodala odpovídající systém, včetně řízení a vizualizace procesů, portugalské společnosti EntoGreen. Larvy mouchy černé jsou krmeny zbytky v systému nádob a míchacích nádrží, dokud nedosáhnou své konečné hmotnosti. Integrovaný dávkovací systém zajišťuje individuální kombinaci a přesné dávkování krmného substrátu ve výkrmových nádobách. Rezidua, na kterých se larvám daří, se skládají z regionálních rostlinných zbytků, které již nelze použít k produkci potravin. „Systém vytváří substrát pro produkci larev kolem 25 tun denně. Jeho modulární struktura umožňuje snadné dělení pro budoucí rozšíření,“ vysvětluje exportní manažer WEDA Gabriel Schmidt. Nový systém se již plánuje a očekává se, že od roku 2025 bude produkovat až 45 tun živých larev s denním vstupem surovin 210 tun.*
DLG Media
