Kukuřičná siláž tvoří až padesátiprocentní podíl sušiny krmné dávky. Vyrobit toto nejvýznamnější sacharidové krmivo v optimální kvalitě lze jen za předpokladu, že rostlina má v době sklizně odpovídající obsah sušiny a že se dodržují zavedené technologické postupy při konzervaci silážované píce.
Ve vybraných učebnicích a odborných publikacích se v kapitolách o výrobě objemných krmiv můžete dočíst, že silážování představuje složitý biologický a mikrobiální proces, při němž jsou za anaerobních podmínek činností bakterií mléčného kvašení přeměňovány rostlinné cukry na konzervující kyselinu mléčnou. Tato metoda konzervace musí zajistit nejen účinné prodloužení doby skladování krmiva, bez nežádoucích mechanických, biochemických a mikrobiálních změn, ale také zabránit dietetickým změnám, které se odrážejí ve ztrátách energie. Kvalitní siláže by se měly vyznačovat vysokou koncentrací energie a nízkou ztrátou sušiny, dále vysokou kvalitou řezanky stejně, jako i fermentačního procesu, hygienické jakosti a dietetické vyváženosti.
Předpokladem optimální kvality silážované hmoty je:
– sklizeň ve správném vegetačním stadiu a s optimálním výnosem stravitelných živin a energie,
– zajištění rychlého a účinného zavadání víceletých pícnin,
– silážování pouze čisté, mikrobiálně a chemicky nekontaminované píce,
– důkladné nařezání silážované hmoty,
– rovnoměrné rozvrstvení a udusání konzervované hmoty,
– usměrňování fermentačního procesu silážními přípravky,
– dodržování zásady důkladného a vzduchotěsného uzavření silážního žlabu,
– vysoká hygienická kvalita a dostatečné vyzrání siláží,
– dodržování správného způsobu odběru, který minimalizuje rizika nežádoucího druhotného kvašení.*
Více se dočtete v březnovém čísle časopisu Náš chov
