20.03.2019 | 08:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vývoj zemědělství v Polsku a ČR od roku 1990

Přes značně rozdílný stav polského agrárního sektoru v roce 1989 (malé podniky, nízké počty chovaných zvířat na podnik, vysoký počet pracovníků v zemědělství aj.) než v ČR zaznamenalo polské zemědělství v dalších letech pozoruhodný vývoj. Svědčí o tom např. zvýšení produkce hovězího, vepřového a drůbežího masa mezi roky 1998 a 2018 v běžných cenách přibližně o 240, 12 a 405 % (v ČR u stejných komodit +18, -35 a +81 %), na hektar zemědělské půdy ve stejném období u stejných komodit o 299, 32 a 493 % (v ČR +31, -28 a +100 %). Tento vývoj „zařadil“ Polsko mezi významné zemědělské státy Evropské unie.

Českou republiku spojuje s Polskou republikou kromě společné hranice (796 km) často neklidný a komplikovaný geografický, národnostní a politický vývoj. Po skončení 2. světové války se Polsko, stejně jako Československo, dostalo do sovětské sféry vlivu. Na vývoj jejich agrárních sektorů měla vliv zejména násilná kolektivizace, která byla méně „úspěšná“ v Polsku. V roce 1999 se obě země staly členy Severoatlantické aliance (NATO) a v květnu 2004 byly spolu s dalšími osmi státy střední a východní Evropy přijaty do EU. Probíhající patnáctý rok členství obou států v EU je příležitostí porovnat vývoj několika celospolečenských a agrárních ukazatelů. Jako orientační nebo předběžná jsou často označena data za poslední hodnocené období, výjimečné nejsou ani rozdíly mezi stejnými ukazateli v různých pramenech. Proto se mohou vykázané ukazatele částečně lišit od skutečnosti.

Materiál a metodika

Vstupní data ke srovnání agrárních a dalších ukazatelů mezi Polskem (PL) a ČR vycházejí především z databází jejich statistických úřadů (Główny Urząd Statystyczny Polska – PSÚ a Český statistický úřad – ČSÚ) a Evropské unie (Eurostat, DG Agri), popř. z dalších literárních údajů. Z důvodu rozdílné velikosti a rozdílným národním měnám obou států jsou ve většině případů srovnávány a analyzovány relativní hodnoty (procenta), v absolutních i relativních hodnotách jsou srovnávány vybrané ukazatele vykázané Eurostatem v evropské měně (EUR). Údaje jsou zpracovány běžnými metodami a postupy, některá data jsou zobrazena graficky. V několika případech jsou analyzovaná data pro lepší srovnatelnost přepočítána na jednotku zemědělské půdy.

Základní celospolečenské údaje

Rozloha Polska je 312,7 tis. km² (šestý největší stát EU), což je téměř čtyřikrát větší plocha než má ČR (78,9 tis. km2, 15. pořadí v EU) a např. 87,5 % rozlohy Německa (357,4 tis. km²). Počet obyvatel se v Polsku dlouhodobě pohybuje kolem 38 mil., což je zhruba 7,5 % obyvatel EU a šestý největší unijní stát i podle počtu obyvatel (ČR kolem 10,5 mil. obyvatel, 2,1 %, 11. pořadí). Mezi roky 1990 a 2017 se počet obyvatel v Polsku snížil přibližně o 65 tis. a 0,2 % a v ČR se o 217 tis. a 2,1 % zvýšil. Z tab. 1 je zřejmé, že v období 1990 až 2017 se počet pracovníků ve všech resortech národního hospodářství zvýšil v Polsku o 782 tis. (4,7 %) a snížil se v ČR o 131 tis. (2,4 %), z toho v průmyslu i v zemědělství se počet pracovníků v obou státech snížil (o 16,3 a 54,9 % Polsku a o 20,7 a 59,2 v ČR). Pozoruhodný byl v období 1992 až 2017 pokles roční inflace v Polsku ze 46,2 na 2,1 % (v ČR z 11,2 na 2,5 %). Po zvýšení nezaměstnanosti do roku 2004 se v obou státech do roku 2017 tento ukazatel v Polsku a v ČR snížil na 7,3 a 2,9 %. Naproti tomu se v obou státech zvýšily HDP a průměrný měsíční příjem na pracovníka. V letech 1990 až 2017 se jednalo o nárůst o 12 081 USD (698 %) a 3 242 tis. PLN (315 %) v Polsku a o 16 451 USD (420 %) a 26 249 Kč (808 %) v ČR.

Z vývoje uvedených ukazatelů lze usuzovat na jejich shodné trendy v obou hodnocených státech, přičemž (podle Světové banky, 2018) průměr HDP dosáhl v roce 2017 HDP na obyvatele ČR 147 % stejného ukazatele v Polsku a (podle Statistics Poland a ČSÚ) na výraznější zvýšení průměrného příjmu na obyvatele v letech 1990 až 2017 v ČR než v Polsku. Na mírně vyšší příjem na pracovníka v roce 2017 odvozený z národních měn poukazuje i Reinis Fischer (2018). Za rok 2017 měsíční příjem na pracovníka v ČR a v Polsku vypočítal na 837 a 752 EUR (20. a 23. pozice v rámci států unie) a zvýšení tohoto ukazatele od toku 2014 ve stejných státech o 136 a 74 EUR, resp. o 16,3 a 9,9 %.

Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu MZE-RO0719.

Článek byl odborně recenzován

Použitá literatura je k dispozici u autora příspěvku.

 Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.

VÚŽV, v. v. i., Praha

Celý recenzovaný příspěvek včetně grafů a tabulek najdete v Našem chovu 4/2019

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down