Výživa a krmení při eliminaci tepelného stresu

Obecnou pravdou je, že negativní působení tepelného stresu (TS) se může ještě zhoršit v případě nutriční nevyváženosti, s deficiencí krmné dávky (KD). V teplotně stresujícím prostředí by proto záchovná KD měla být vyšší, vzhledem k nutnému energetickému pokrytí řady činností organismu, spojených s eliminací TS (zvýšený tělesný metabolismus, zrychlená frekvence dýchání a tepu, „zvýšený“ oběh vody a elektrolytů). Často se uvádí, že záchovné požadavky na energii stoupají při TS v průměru o 7 %, či dokonce o 11–15 %, a to podle hloubky dýchání.

V prostředí vysokých teplot u skotu kolísá spotřeba krmiv, při nekontrolovaném, resp. neřízeném příjmu krmiva klesl nádoj při vzestupu okolních teplot z 18 °C na 31 °C dokonce o 32 %. K tomu, aby se pokles příjmu krmiva a živin eliminoval, musí se zaktivovat určitá krmivářská opatření, vhodně zvolené programy a také optimální „krmná technika“, která zabrání nutriční deficienci a zajistí dostatečný přísun živin. Tyto inovované nutriční taktiky a strategie ve formě krmivářských programů spíše eliminují působení TS tím, že se napomáhá zvířatům se na tento TS adaptovat. Nejběžnějším a poměrně snadno realizovatelným zásahem ke zmírnění TS je úprava krmné dávky.

Při tom je nutné mít na zřeteli dva cíle:

  • zvýšení obsahu energie v dietě,
  • redukce metabolického tepla produkovaného při trávení a to zkrmováním diet s nižší tepelnou odezvou, s nižší tvorbou tepla.

Za letních a tropických dnů by dojnice měly dostávat objemnou píci a koncentráty odděleně.

Je však nutné upozornit na to, že diety s vysokým podílem koncentrátů mají na druhou stranu tendenci zvyšovat kyselé prostředí v bachoru, resp. zvyšují produkci kyselin v bachoru, ale také snižují produkci slin. Ruminální pH klesá také v důsledku snížení pufrační schopnosti bachoru, a to v důsledku hyperventilace, která obecně snižuje množství CO2, substrátu pro slinné bikarbonáty.

Dalším důležitým poznatkem je, že preferování koncentrátů vede k nevyrovnanosti krmné dávky a k depresi procentického podílu mléčného tuku. Maximálního efektu se zkrmováním koncentrátů lze dosáhnout při jejich průměrném zastoupení v krmné dávce na úrovni 60–65 %. Diety by mohly obsahovat adekvátní množství vlákniny, potřebné pro podporu přežvykování a trávení, aby bylo zachováno žádoucí pH bachoru, jeho správná funkce a tím i zdraví zvířete.

Při vysokých teplotách prostředí by se do krmných dávek měly aplikovat složky s vlákninou vysoké kvality, přičemž není nezbytně nutné dodržovat její nízký obsah, resp. její menší zastoupení v krmné dávce.*

Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc., technolog-specialista

 Podrobněji v časopisu Náš chov 7/2021.

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down