Vědci na celém světě vynakládají veliké úsilí k poznání zákonitostí přírody. Mnohé z nich mají ekonomický význam nejen pro chovatele. Bez jedince, který zvládne bez problémů celou cestu od početí k dospělosti, se chovatel k efektivní dojnici nedopracuje. K tomu, aby získal takové tele, musí již před jeho početím vynaložit notnou dávku umu, znalostí a zkušeností. Ale ještě mnohem větší sumu dalších „drobností“ musí udělat po početí a hlavně po narození. Jejich správné zvládnutí může toto úsilí mnohem více než jen usnadnit.
Výživa je jedním z klíčových faktorů, které určují, do jaké míry bude reprodukční cyklus v našem stádě účinný, či nikoliv. I na správné výživě matek závisí, zda bude v odchovně dostatek vitálního mladého dobytka, ze kterého se budou moci vybírat jen ty nejlepší kusy pro obnovu základního stáda, anebo jestli to dopadne hůře a bude nutné zařadit do chovu všechno, co se narodilo, podařilo odchovat a je schopné zapuštění. Na každém chovu dojnic se plánuje připouštění tak, aby bylo telení rovnoměrně rozloženo do celého roku. Ale krávy nejsou stroje, a tak je délka březosti přece jen číslem s určitým rozptylem.
Ani když už je tele zdárně na světě, práce ještě nekončí. Právě naopak. Prvních několik hodin po narození je klíčových pro jeho další prospívání. Odpovídající ošetření a především včasné napojení kvalitním mlezivem jsou nezbytnou podmínkou úspěšného startu života novorozeného telete. Pokud tele nedostane odpovídající dávku mleziva s dostatkem protilátek, pak je ohroženo všudypřítomnými patogeny, které způsobují nejen omezení jeho růstového potenciálu, ale stejně tak i jeho produkci v dospělosti. V závažných případech mohou způsobit i jeho úhyn či nutnost vyřazení. Právě tento dlouhodobý vliv mleziva, který do značné míry určuje úspěšnost odchovu telete a kvalitu dospělého zvířete, je příčinou, proč se jeho zkoumání věnuje celá řada vědeckých pracovišť. K testování kvality mleziva mohou chovatelé v současnosti využívat dva nástroje – kolostrometr a refraktometr.
Věda se stále snaží přicházet s novými objevy, někdy se jí daří „jen objevovat Ameriku“, když potvrdí jevy známé z praxe. Ale je nesporné, že čím více objevů bude pomáhat lidem, tím lépe. Cokoliv, co bude pomáhat chovatelům s tou nejmladší a nejchoulostivější kategorií – s telaty – je obrovskou pomocí. Nedostatky, které se podepíší na jedinci v mládí, se později dají jen velmi zřídka napravit. Přejme si co nejvíce prakticky využitelných objevů v této oblasti.*
Ing. Ota Beran, Ing. Anna Marcinková
Více se dočtete v únorovém čísle časopisu Náš chov.
