Se vstupem České republiky do Evropské unie a převzetím zásad společné zemědělské politiky se domácí sektor chovu drůbeže musel podřídit novým přístupům společného trhu. V jejich rámci dostala prioritu produkce z komerčních chovů využívajících technologie šetrné k životnímu prostředí při současném zajištění kvality finálních produktů a welfare zvířat.
V komerčních chovech drůbeže se museli zabývat novými přístupy, které se dotkly jak minimálních standardů pro ochranu nosnic, tak i brojlerových kuřat.
Radou Evropy vydaná směrnice Rady 1999/74/ES, kterou Česká republika implementovala do národní legislativy formou vyhlášky č. 208/2004 Sb., zásadně ovlivnila zavedené technologické systémy na výrobu konzumních vajec.
Ve směrnici Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007, kterou členské státy měly zapracovat do své národní legislativy nejpozději do 30. června 2010, jsou pak definované požadavky na zlepšení životních podmínek v chovech brojlerových kuřat.
Od 1. ledna 2012 se tak podle uvedené směrnice smějí produkovat konzumní vejce v členských zemích Evropské unie jen v obohacených klecích nebo alternativních chovech, reprezentovaných podlahovými systémy, voliérami, případně chovem ve výbězích.
Alternativní systémy chovu (chov na pastvině spojený s provozem mobilních drůbežáren, nebo na podestýlce v halách) kopírují způsoby chovu využívané do šedesátých let minulého století. Opětovně prosazované systémy chovu umožňující nosnicím pobyt ve výbězích nebo na pastvině však v porovnání s klecovými technologiemi vytvářejí zcela nové podmínky z pohledu rizika parazitárních nákaz. Možnosti jejich šíření jsou dány jednak přítomností volně žijících ptáků, jednak přirozeným výskytem různých druhů bezobratlých, z nichž celá řada patří k významným mezihostitelům endoparazitů. Dílčí výsledky koprologických vyšetření nosnic chovaných ve výbězích provedené na oddělení patologie a parazitologie SVÚ Praha ukazují, že riziko endoparazitárních nákaz není vůbec zanedbatelné.
Směrnice se vztahuje na chovy s více než pěti sty kuřaty ve výkrmu a dále na chovy, které provozují chov i šlechtění. Klíčovým bodem směrnice je omezení hustoty chovu brojlerů do 33 kg/m2, v případě zvlášť příznivých podmínek na 39 kg/m2 s maximálním překročením hustoty o 3 kg/m2. Přitom zvýšení hustoty zástavu lze povolit jen tehdy, pokud jsou zajištěny specifické podmínky zohledňující odpovídající vytápění a ventilaci tak, aby koncentrace amoniaku při měření v životní zóně kuřat nepřesahovala hladinu 0,0002 % a koncentrace oxidu uhličitého 0,3 %.*
Více se dočtete v prosincovém čísle časopisu Náš chov
