Zaprahování je start pro následující laktaci

Období stání na sucho je kritické období s velkým rizikem nákazy. Obecně pak platí, že čím vyšší je dojivost, tím je riziko větší, protože vysokoužitkové dojnice mají problém s uzavíráním struků. Podrobnosti se mohli chovatelé dozvědět na semináři v Bělčicích, kde o technice zaprahování dojnic, prevenci nákaz v době stání na sucho a možnostech léčby antibiotiky hovořil ve své prezentaci MVDr. Libor Borkovec z firmy Zoetis.

 

„Je dokázáno, že při užitkovosti převyšující jednadvacet litrů denně má každá druhá kráva nedostatečně uzavření strukový kanálek a pokud jsou zvířata ve špatných zoohygienických podmínkách, problém je na světě. Až 60 % klinických zánětů vemene v prvních sto dnech laktace má původ v období zaprahnutí! Dosud se antibiotická zaprahovadla používala plošně, ale to se v rámci snižování používání antibiotik v chovech zvířat brzy změní. V chovatelské praxi vystřídá zaběhnutou metodu selektivní zaprahování, které je a bude se preferovat. Pokud bychom si měli odpovědět na otázku proč selektivně, tak proto, že ve stádu zpravidla máme zvířata s různým spektrem zdravotních stavů vemene. Jednak to budou zdravé krávy s měkkým, vláčným vemenem, které jsou v aktuální laktaci bez klinické mastitidy a v kontrole užitkovosti za poslední tři měsíce měly počet somatických buněk do 200 tisíc. V těchto případech postačí jako zaprahovadlo struková zátka. Dále to jsou dojnice s prodělanou nebo aktuálně probíhající nekomplikovanou mastitidou se somatikou v KU za posledního čtvrt roku na úrovni od 200 do 800 tisíc. Konečně tam budou i problematické krávy, u nichž se těsně před zaprahnutím doporučuje léčba třemi aplikacemi antibiotik do vemene i celkově. Následně se u těchto komplikovaných zvířat použije tzv. duální aplikace, což znamená, že se podá antibiotické zaprahovadlo i náhrada strukové zátky. Samozřejmě, že každá aplikace do vemene musí probíhat přísně asepticky! Pokud jde o techniku zaprahování, všechny úkony se provádí vždy na jedné čtvrti a zaprahovadla se aplikují po dokonalé dezinfekci hrotu struku. Potom se přechází na další čtvrť s tím, že se začíná od nejvzdálenější čtvrtě, aby při manipulaci nedocházelo ke zbytečné kontaminaci,“ vysvětlil dále přednášející.

V prakticky vedené prezentaci dále zaznělo, že plná implementace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 z 11, prosince 2018, respektive povinnost hlášení ATB se očekává od 1. ledna příštího roku. V dokumentu se píše o zákazu preventivního podávání antimikrobních látek. To znamená včetně antibiotických zaprahovadel, jejichž použití je povoleno jen individuálně, a to v případech splňujících podmínku velmi vysokého rizika a závažných následků. Dále se uvádí, že plošné použití antibiotického zaprahovadla lze obhájit, pokud doložíte provedená chovatelská opatření na snížení rizikových faktorů vzniku mastitidy a máte protokol z bakteriologického vyšetření, který ve stádu potvrzuje výskyt zvlášť nebezpečných patogenů, jako jsou například multirezistentní Stafylococcus aureus (MRSA), Pseudomonas, E. coli, Klebsiella či Streptococcus uberis.

Více se dočtete v listopadovém čísle časopisu Náš chov.*

MVDr. Libor Borkovec
S rostoucí užitkovostí dojnic se současně zvyšuje riziko výskytu klinických zánětů vemene
Jestliže jsou však krávy stojící na sucho v optimálních podmínkách a dostává se jim maximální péče, zůstanou zdravé, což je dobrý start do následující laktace

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down