Výživa prasat v tuzemsku je postavená na obilovinách, které jsou zdrojem proteinu, ale i energie v podobě glukózy, která vzniká enzymatickým štěpením škrobu. U prasnic se nároky na zastoupení živin během reprodukčního cyklu mění, což je samozřejmě zohledněno jak v krmných směsích pro jalové a březí prasnice, tak i pro laktující prasnice. Zatímco směsi pro jalové a březí prasnice mají nižší koncentraci živin a obsahují krmiva s vyšším podílem vlákniny, ve směsích pro kojící prasnice se ve větší míře využívají doplňkové zdroje energie, dávkují se vyšší hladiny aminokyselin, ale také makro a mikro prvků a vitamínů.
O zásadách výživy březích a kojících prasnic hovořil na semináři pro chovatele prasat v Jihlavě Ing. Jiří Dohnal ze společnosti Afeed, a. s. Mimo jiné zmínil, že pro moderní genotypy je optimálním řešením fázování výživy.
„Vychází se z toho, že do 90. dne březosti prasnice nepotřebují koncentrovanou směs. Většina chovatelů ale nedisponuje technologiemi, v nichž by fázovou výživu mohli praktikovat. Tento handicap lze částečně překonat ručním dávkováním na koryto. Na farmách, kde využívají systémy tekutého krmení, mohou míchat směsi KPK s KPB, čímž docílí lepšího pokrytí požadavků na koncentraci živin v různých fázích březosti i laktace. K využití genetického potenciálu, ale i ochraně zdraví prasnic přispívají různé krmné doplňky, například cukr, rybí olej, vitamíny, minerální látky či antioxidanty,“ shrnul ve stručnosti přednášející.
Z hlediska možností ovlivnění ztrát embryí a plodů během gravidity Ing. Dohnal zdůraznil, že zásadní roli hraje fetomaternální spojení, respektive spojení mezi plodem a matkou.
„Cílem je robustní placenta, která má velkou transportní kapacitu živin. Toho lze docílit výživářskými opatřeními, jež spočívají v navýšení objemu zkrmované směsi o vyšší koncentraci živin. Zvýšení objemu esenciálních aminokyselin má pozitivní vliv na nidaci oplozeného vajíčka a následně i pro růst placenty. Mimo doporučený aminokyselinový profil je však potřeba zvýšit také hladiny argininu, leucinu a glutaminu. Namístě je i navýšení podílu silných antioxidantů, tzn. vitamínů E a C doplněných o selen,“ navázal dále.
U prasnic do 30.dne březosti je třeba zaměřit výživu na kondici zvířat. Nástrojem pro doplnění tukového krytí, které ukazuje na úroveň kondice, je zvýšení dávek krmiva, na které moderní genotypy prasnic velice dobře reagují. Zejména, pokud jsou samostatně ustájené a krmná dávka se jim zakládá individuálně podle stavu kondice.
„S ohledem na kondici prasnic by chovatel měl používat tři krmné křivky, a to pro hubené a tlusté prasnice a dále pro plemenice v optimální kondici. V tomto období je standardem krmná dávka od 2,20 do 2,40 kg směsi na krmný den. Pro udržení integrity gastrointestinálního traktu se používají receptury s kvalitním zdrojem vlákniny. V období od 90. dne březosti do porodu dochází u prasnic k intenzivnímu růstu plodů a placenty, dále ke zvětšování dělohy a růstu parenchymu mléčné žlázy. V současné době využívané genotypy se v tomto období krmí dávkou 3,50 až 3,80 kg standardní směsi KPB na krmný den. Vhodný je extra přídavek mastných kyselin, vitamínů, mikro a makroprvků a omega-3,6 nenasycených mastných kyselin. Doplněk živočišného tuku a rostlinného oleje vede k nižším ztrátám hřbetního tuku během laktace. Tukové krytí by se mělo před porodem pohybovat v rozmezí od 14 do 17 milimetrů,“ konstatoval dále Ing. Dohnal.
Na farmách, kde jsou k tomu technologicky uzpůsobení, využívají speciální tranzitní krmnou směs, což je vzhledem ke koncentraci živin (proteinu a vlákniny) jakýsi meziprodukt mezi směsmi KPB a KPK. Je to sofistikované řešení, jak předcházet zdravotním problémům, které ohrožují život matky i selat.
„Přechod z dietní KPB na živinově bohatou laktační směs KPK je pro prasnici šok, který může odstartovat zánětlivé onemocnění vyvolané pomnožením patogenní mikroflóry. Například patogeny Escherichia coli, především pak kmeny produkující enterotoxiny, které se přes slizniční bariéru dostanou do krevního řečiště, odkud jsou zaneseny do parenchymu mléčné žlázy a dojde k zánětu. Prvním klinickým příznakem syndromu MMA (mastitis, metritis, agalakcie) je zácpa a tvrdé výkaly ve formě kuliček. Kromě toho mají prasnice tvrdé, horké vemeno, sníženou sekreci mléka a projevují neochotu ke kojení. Výsledkem jsou hladová a průjmující selata. Lze tomu předejít také krmením méně koncentrované směsi KPK v přípravném období před porodem a v prvních pěti dnech po porodu. Proti zácpě a následnému vzplanutí MMA syndromu je účinnou prevencí vláknina, přičemž střední hladina odpovídající 45 až 49 g/kg je dostačující. Je známo, že zácpa snižuje průchodnost porodních cest a tím prodlužuje porod. A to je problém, který ovlivňuje zdraví a vitalitu především naposledy narozených selat ve vrhu. Taková selata mohou trpět asfyxií, která je důvodem, že nepřijmou potřebnou dávku kolostra a komplikace v podobě ztrát selat krátce po porodu je na světě,“ zdůraznil dále produktový manažer společnosti Afeed, a. s.
Více se dočtete v listopadovém čísle časopisu Krmivářství.*
