
Uběhlo již osm let od prvního záchytu viru afrického moru prasat Číně, kde se během roku rozšířil nejen po celém jejím území, ale i do dalších asijských států. Následky této masivní epidemie se odrazily ve snížení tamní populace prasnic (o 30 %), potažmo v poklesu produkce masa (o 40 %). Po zavedení tříletého plánu kontroly onemocnění a obnovy produkce čínskou vládou došlo k poměrně rychlé restrukturalizaci sektoru směrem k větší koncentraci a intenzifikaci výroby s důrazem na biologickou bezpečnost chovu.

O zdolávání afrického moru prasat v Číně hovořil na semináři ve Větrném Jeníkově, který pod záštitou Ministerstva zemědělství uspořádala Česká technologická platforma pro zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby, v. v. i., MVDr. Daniel Šperling, Ph.D.,M.A.S.
V prezentaci zaznělo, že první ohnisko afrického moru prasat v Číně bylo potvrzeno 3. srpna 2018 v Shenyangu v provincii Liaoning, odkud se během krátké doby nákaza rozšířila do dalších oblastí Číny. Během tří týdnů byla potvrzena již čtyři ohniska, v nichž bylo utraceno více než 25 tisíc prasat. V následujícím roce byl virus ASF potvrzen prakticky na celém území, současně však i v řadě zemí východní a jihovýchodní Asie. Po vypuknutí afrického moru prasat čínská vláda rozdělila kvůli snazší kontrole nákazy celé území do pěti regionů, dále omezila přesuny živých prasat a posílila biologickou bezpečnost. Současně podpořila rozvoj regionálních porážek a lokálních dodavatelských řetězců, čímž snížila dálkové přesuny živých zvířat, a naopak zvýšila přepravu chlazeného nebo mraženého vepřového masa.
„Genetickou analýzou se potvrdila shoda s kmenem Georgia 2007, který byl dříve identifikován v Rusku a ve východní Evropě. Způsob zavlečení viru se dosud sice nepodařilo prokázat, ale za nejpravděpodobnější cestu se považuje přemísťování živých prasat nebo jejich produktů v rámci obchodování. Epidemie afrického moru prasat v Číně vedla k mimořádnému snížení populace prasnic, přibližně o 30 %, a k poklesu produkce masa, odhadem o 40 %, což se logicky odrazilo v navýšení cen a zesílení dovozu uvedené komodity. Protože v Číně se vepřové maso považuje za strategickou surovinu bezpečnostního významu, vláda zavedla tříletý plán kontroly onemocnění a obnovy produkce. To se samozřejmě projevilo i ve změně struktury chovů. A to ve smyslu, že došlo k navýšení počtu velkých farem s koncentrací od deseti tisíc do třiceti tisíc prasat, s vysokou úrovní biosekurity, automatizace a v rámci vertikální integrace i dohledem nad celým výrobním řetězcem. Středně velké farmy, kde evidují zpravidla do deseti tisíc kusů, je vysoký stupeň modernizace a biosekurita na odpovídající úrovni. Na malých farmách s méně než 500 zvířaty je úroveň biosekurity o něco horší, což představuje vyšší biologické riziko. Na celkové produkci vepřového masa se s 38 % podílejí velké farmy, 33% podíl připadá na středně velké farmy a zbývající produkci zajišťují malé farmy,“ sdělil zástupce Kliniky chorob přežvýkavců a prasat na Veterinární univerzitě v Brně.

Ohledně afrického moru prasat se účastníci semináře také dozvěděli, že v porovnání s virem slintavky a kulhavky je virus ASF relativně velký a patří k úplně nejsložitějším, což je mimo jiné i důvod, proč dosud není na trhu funkční vakcína.
„Vývoj vakcín proti viru afrického moru prasat zaznamenal v posledních letech významný pokrok. Zejména korejské firmy už zaregistrovaly vakcíny a prodávají se, ale mají svá rizika.
Jde totiž o to, že vakcína je vyvinuta na platformě živého viru. Jejich terénní testování probíhá na výjimku, čehož využívají například na Filipínách či ve Vietnamu, samozřejmě až po schválení tamními vládami. V některých asijských oblastech se ale zjistilo, že použití neregistrovaných nebo nedostatečně hodnocených vakcín je rizikové a vede k šíření vakcinačního viru v chovech. Pokud se tedy bavíme o prevenci proti africkému moru prasat, vždy je na prvním místě biosekurita. V některých čínských velkochovech odebírali vzorky k qPCR testování s cílem odstranit ze stáda pozitivní zvířata v důsledku endemické cirkulace viru bez reálné možnosti eradikace. Z pohledu chovu v EU však nelze tento koncept praktikovat. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že v Číně mají zavedenou biologickou bezpečnost chovu až do extrému. Velcí producenti vás pustí na farmu až po sedmi dnech v izolaci. Kontrola při vstupu na farmu zahrnuje stěry a rychlou diagnostiku metodou PCR, dále hygienu a sanitaci rukou, osprchování a převlečení do faremního oděvu a konečně dezinfekci obuvi a vybavení. Zaměstnanci na farmě doslova žijí i s dětmi, pro které je v jejím areálu vybudovaná škola. Velkou pozornost věnují také veškerému materiálu, který jde na farmu, když prochází přísným auditem a po ověření zdroje a odstranění obalů se ještě dekontaminuje. A to tak, že se ponoří do dezinfekční lázně minimálně na třicet minut a po opláchnutí vodou se materiál převeze na místo určení, kde s ním může manipulovat pouze proškolený personál. Dále zde využívají také tepelné ošetření při minimální teplotě 60 °C po dobu alespoň pětačtyřiceti minut, UV expozici a ozonaci, přičemž fumigační místnost je uzavřena a utěsněna dalších čtyřiadvacet hodin po ošetření. Pod přísným dohledem je i vjezd dopravních prostředků na farmu. Vozidlo se nejprve umyje, dochází k chemické dekontaminaci jeho povrchu, v inflačním tunelu se ošetří horkým vzduchem, aby se ošetřil také interiér vozidla a sušením se inaktivuje zbývající infekční agens,“ vypočítal MVDr. Šperling.
Více se dočtete v některém z aktuálně připravovaných čísel týdeníku Zemědělec.*