Zajištění bezpečnosti potravního řetězce je důležitým úkolem, na němž se podílejí nejen chovatelé a zpracovatelé v potravinářských podnicích, ale také vědci, zákonodárci a samotní spotřebitelé. Důležitým předpokladem zdravých potravin jsou zdravá zvířata.
Lidé zkonzumují ročně téměř 60 miliard kuřat a díky tomu mají největší podíl na trhu. Spojené státy produkují více než osm miliard brojlerových kuřat ročně a Velká Británie téměř miliardu. Na druhé straně stojí infekce bakterií Campylobacter jejuni, která se nachází ve střevech kuřat a je celosvětovou „jedničkou“ v působení gastrointestinálních problémů člověka. Centers for Disease Control and Prevention odhaduje, že postihuje přibližně 13 milionů lidí ročně, jen ve Spojených státech a kuřata, resp. kuřecí maso, jsou nejčastěji uvedeným zdrojem nákazy. Ve Velké Británii je odhadováno, že čtyři pětiny onemocnění má svůj původ v kontaminovaném kuřecím mase. Ať už v důsledku konzumace nedostatečně tepelně ošetřeného masa nebo jako výsledek křížové kontaminace v kuchyni. Zatímco odpovídající hygiena a důkladné vaření může být efektivní prevencí kampylobakterové infekce u člověka, tak u zvířat v halách to není zase tak snadné.
Navzdory intenzivnímu úsilí, které si klade za cíl zlepšení biologické bezpečnosti faremní praxe, v posledních desetiletích, bylo více než 70 % evropských chovů brojlerových kuřat při porážce pozitivních na výskyt kampylobaktera. Výskyt problémů u člověka způsobených infekcí kampylobakterem zůstával také bez výrazných změn. To mimo jiné poukazuje na skutečnost, že kontaminace prostředí, ve kterém jsou kuřata vykrmována, nemusí být jedinou příčinou vysokého podílu kuřat infikovaných touto bakterií a že klíčový bod pro účinný zásah – např. ve šlechtitelských hejnech, v líhních nebo v managementu prvních týdnů života kuřete – zůstává stále nepoznán.
