Smyslem vyšetření zdravotního stavu býka je identifikovat rizikové faktory, které by potenciálně mohly vést k jeho neplodnosti. Provádí se vždy před zařazením mladého býka do výběru, dále před připouštěcí sezónou při opakovaném zařazení býka do plemenitby a konečně pro zjištění příčin jalovosti krav. Certifikát, který býk po vyšetření získá, ale negarantuje jeho plodnost. Uvádí se, že pouze 10 % příčin jalovosti krav je způsobeno dočasnou neplodností býka.
O důležitosti reprodukčního zdraví plemenných býků hovořil na semináři pro chovatele masného skotu ve Stříteži u Jihlavy nezávislý poradce a veterinární lékař v chovech mléčného a masného skotu MVDr. Ondřej Bečvář, MS.
„Podle vlastních zkušeností mohu uvést, že nejčastějším důvodem nezabřeznutí krav jsou poruchy pohybového aparátu býků. S tím souvisí jednak to, že býk je fyzicky neschopný, ale i to, že při omezeném pohybu se může býk přehřívat, což má negativní vliv na kvalitu spermií,“ sdělil na úvod přednášející.
Jak v prezentaci také zaznělo, postup reprodukčního vyšetření plemenného býka vytvořila společnost Theriogenology, která byla založená v polovině šedesátých letech v Coloradu ve Spojených státech. Postupně vyvinula protokolární vyšetření, které zahrnuje změření obvodu varlat (tzv. skrotální cirkumference), dále klinické vyšetření reprodukčních orgánů (přídatných pohlavních žláz, varlat, nadvarlat, penisu a předkožky), odběr semene a jeho vyšetření z pohledu koncentrace a vitality spermií (okamžitě po odběru), přičemž morfologii spermií lze hodnotit později. Poslední vyšetření není součástí standardního protokolu a zahrnuje test na posouzení libida býků, přičemž schopnost připouštět by měl býk zvládnout čtyřikrát do dvaceti minut.
„Kromě toho se býci zařazovaní do plemenitby vyšetřují v rámci státní zakázky na onemocnění pohlavního aparátu vyvolané Campylobacter fetus a Trichomonas fetus, a dále by měli být testovaní také na IBR, EBL a TBC. Zdravotní certifikát by neměl dostat býk, který vykazuje příznaky kožních onemocnění jako jsou trichofytóza, papilomatóza, zavšivení, svrab či digitální dermatitida. Zmiňovaná kožní onemocnění jsou však nejen snadno léčitelná, ale je u nich zvládnuta i prevence, atak by neměla limitovat býka v jeho pozdějším využití. V protokolu reprodukčního vyšetření býka, které je ve světě známé jako „bull breeding soundness exam“ (BBSE), se uvádí také posouzení tělesné kondice, vyšetření pohybového aparátu a očí, protože býk identifikuje říjící se krávy především vizuálně. Při hodnocení kondice býků masných plemen se nepoužívá skórování jako u mléčného skotu, ale devítibodová stupnice, přičemž býk v optimální připouštěcí kondici by měl mít skóre šest až sedm.
K eliminaci faktorů, které mohou vést k jalovosti krav MVDr. Bečvář doporučoval provádět vyšetření BBSE každý rok asi měsíc před zařazením býka do stáda.
„Pokud nevyjde u býka spermiogram, zopakujte vyšetření za dva týdny. Jednou ročně zkontrolujte, případně ošetřete býkům paznehty. U masných plemen skotu by měl být cíl paznehty neupravovat. Nepodceňujte záněty, které sice nemusí být klinicky viditelné, ale negativně ovlivňují produkci a kvalitu spermatu. V tomto smyslu jsou rizikové zejména záněty respiratorního aparátu. Proto doporučuji vakcinovat zejména proti PI3 a BRSV, dále proti BVD, případně proti klostridiím, moraxele a leptospiře. Před připouštěcí sezónou hlídejte u býků kondiční skóre, denně kontrolujte zdraví končetin a celkový zdravotní stav. A v neposlední řadě mějte v záloze plán B, který spočívá ve využití inseminace nebo většího počtu býků,“ završil svou prakticky koncipovanou prezentaci MVDr. Ondřej Bečvář, MS., který velkou část svého profesního života strávil na farmách v USA.
Více se dočtete v dubnovém čísle časopisu Náš chov.*
