Menu
e-shop
Pro imunitní systém telete je klíčové napojení mlezivem krátce po narození. Faktorů, které ovlivňují kvalitu mleziva je více a schopnost telete vstřebávat z něj protilátky může ovlivnit nejenom doba podání, ale i tepelný stres během nitroděložního vývoje. Imunitní systém telete je při narození nedostatečně vyvinutý, protože mateřské protilátky nemohou procházet přes placentu z těla matky do vyvíjejícího se plodu, a proto musí v prvních týdnech při boji s infekcemi spoléhat na tzv. pasivní imunitu, kterou získává prostřednictvím protilátek – imunoglobulinů – z matčina mleziva.
Načasování je pro úspěch přenosu protilátek zásadní, protože střevní výstelka je nejpropustnější v prvních dvou hodinách života telete, čímž je umožněn průchod protilátek do krevního oběhu. Tato propustnost však rychle klesá. Již po šesti hodinách je zhruba na polovině a zcela se uzavře do 24 hodin. S časovým odstupem od porodu klesá i koncentrace protilátek v mlezivu, které se postupně změní v mléko. Dodržování pravidla 1-2-3 při podávání mleziva (1 napojení, do 2 hodin od narození, 3 litry mleziva) je tedy zásadním faktorem pro další prospívání telete. Stejně tak je důležitá důsledná hygiena, a to jak během porodu, tak během krmení, protože je nutné minimalizovat infekční tlak, kterému je novorozené tele vystaveno. Je třeba nezapomínat na to, že pokud je střevní výstelka porézní a umožňuje průchod protilátek, mohou jí procházet i bakterie.
Kvalita mleziva představuje významný faktor úspěšnosti odchovu, protože je nezbytné pro přežití a udržení zdraví u telat. Poskytuje jim nejen životně důležité živiny, ale též protilátky, vč. imunoglobulinů, energii, růstové faktory a zvýšené hladiny vitamínů a minerálů. Mlezivo má také vyšší obsah tuku a bílkovin než plnotučné mléko. Kvalitní mlezivo tedy obsahuje vysokou koncentraci bílkovin, imunoglobulinů, vitamínů a minerálů.
K výživářským doporučením pro zlepšení kvality mleziva patří přídavek vhodného minerálního doplňku, který je určen pro předporodní období a zkrmován v kompletní krmné dávce alespoň čtyři týdny před otelením. Z veterinárního hlediska je zase doporučováno očkování proti běžným infekčním onemocněním, přičemž většina vakcín musí být aplikována alespoň čtyři týdny před otelením, aby se v organismu matky mohly vytvořit patřičné protilátky, které jsou následně k dispozici teleti prostřednictvím mleziva.
Odpovídající získávání a skladování mleziva je dalším důležitým předpokladem pro udržení jeho kvality. Mlezivo by mělo být od prověřených krav oddojeno co nejdříve po otelení, aby se maximalizoval obsah protilátek a minimalizovalo ředění, k němuž dochází s odstupem času. Zcela zásadní je hygiena. Proto by měly být vždy používány čisté, sterilizované nádoby a přístroje, aby se během dojení i oddělování jednotlivých dávek minimalizovalo riziko jakékoliv kontaminace. Pokud má být mlezivo skladováno méně než 36 hodin, stačí pro jeho uchování chladnička. Jestliže se jedná o mlezivo, které je určené k delšímu skladování, je třeba přistoupit k jeho zmrazení, ideálně v tzv. zipových sáčcích nebo jiných obalech, které umožní snadné, rychlé a šetrné rozmrazení, aby nedošlo k jeho degradaci. Kromě toho existují i náhrady mleziva, které by se však měly používat až jako poslední možnost. Dodávají sice teleti živiny a energii, ale postrádají specifické protilátky, které se u matek či „kojných“ krav vytváří v závislosti na situaci v chovu, a proto nenabízejí „kustomizované“ imunitní benefity přirozeného mleziva.
V posledních pár letech médii a tématy vědeckých prací rezonovala otázka ptačí chřipky, tj. výskytu vysoce patogenního viru ptačí chřipky (HPAI) H5N1 a jeho přenosu mezi savci, především mezi kravami v několika stádech a oblastech USA. Na farmách představuje syrové odpadní mléko – tj. mlezivo, mléko od krav léčených antibiotiky nebo jinými léky nebo jakékoli jiné mléko nevhodné k prodeji pro lidskou spotřebu – potenciální riziko šíření ptačí chřipky.
Okyselování odpadního mléka kyselinou citronovou na pH 4,1 až 4,2 dokázalo virus ptačí chřipky H5N1 účinně deaktivovat. Snížení pH mléka neničí pouze virus ptačí chřipky, ale dostane-li se pH mléka díky kyselině citronové na úroveň, která je nevhodná pro množení bakterií, pomůže se zabránit bakteriální kontaminaci, aniž by způsobilo zdravotní problémy telatům. Díky tomu se využije mléko, které není z nějakého důvodu vhodné k dodávce do mlékárny a musela by se řešit jeho odpovídající likvidace.
Ing. Anna Mikšovský Marcinková , foto Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopise Krmivářství 3/2026.
