Při vysokých teplotách nastávají u zvířat i změny v chování. Je to tzv. etologická adaptace, která umožňuje adekvátní obranu zvířat proti nadměrně vysokým teplotám. Zvířata se snaží uplatnit široké rozpětí behaviorálních reakcí a to s cílem redukovat delší termální zatížení a ovlivnit výměnu tepla mezi tělem a prostředím.
Při procesech souvisejících s jakoukoliv aktivitou (příjem krmiva, trávení, produkce, pohyb atd.) se vytváří velké množství tepla. Skot se za vysokých teplot proto snaží veškerou aktivitu omezit, a tak redukovat tuto nadměrnou tvorbu tepla. Chovatel musí vědět, že:
- dojnice snižují frekvenci příjmu krmiv,
- telata sají s menší intenzitou,
- zkracuje se čas přežvykování až o 10 %,
- doba příjmu krmiva se zkracuje až na 60,5 %,
- zkracuje se doba strávená v krmišti v období od 12,00 do 18,00 hodin,
- spotřeba napájecí vody se zvyšuje vzhledem k obrovským ztrátám vody evaporací,
- příjem vody se za vysokých teplot může zvýšit o více než dvojnásobek zvláště u vysokoužitkových dojnic,
- zvýšená frekvence příjmu vody se zaznamenává v průběhu odpoledních a časně večerních hodin (13 až 20 hodin),
- prodlužuje se doba příjmu vody až 2,5krát
- snižuje se výdej vody výkaly až o 1/3,
- snižuje se frekvence kálení,
- adaptační reakcí k omezení produkce tepla je i snížení pohybové aktivity, která se přesunuje na chladnější část dne,
- zaznamenává se i snížení estrální aktivity,
- jasnou formou behaviorální adaptace je zřetelné vyhledávání stínu a chladnějších míst ve stáji,
- zvyšuje se četnost zaléhávání zvířat na vlhkých hnojných chodbách ve snaze ochladit si povrch těla,
- zvířata se snaží zvlhčit si povrch těla vodnatými slinami nebo nosními sekrety,
- na pastvě při nedostatečné možnosti stínění zaujímají dojnice vůči slunci polohu, která je pro ně z hlediska teplotního zatížení co nejvhodnější,
- doba ležení spojená s přežvykováním se prokazatelně zkracuje asi na 55 % doby v mimostresovém období,
- dojnice při tepelném stresu leží zpravidla na boku s nataženými končetin, aby povrch těla byl co největší a umožňoval co největší výdej tepla,
- dojnice při preferenční testaci dávají přednost ochlazovací metodě postřiků a ventilace před pouhým stíněním,
- skot s možností využívání stínu (především na pastvě) má odlišný způsob chování ve srovnání se zvířaty beze stínu,
- existují sezónní diference – doba pobytu zvířat ve stínu na pastvě mezi až 16. hodinou činila 27 až 37 % z tohoto časového rozmezí,
- studie naznačují, že zvířata na pastvě s možností stínění strávila více času ležením a přežvykováním a méně stáním než zvířata nestíněná,
- doba příjmu krmiva v průběhu dne je významně delší u skotu s možností zastínění,
- jestliže teplota v noci poklesne na dobu 3 až 6 hodin pod 21 oC, mají zvířata dostatečnou možnost zbavit se v noci veškerého nadbytečného tepla z předchozího dne,
- v případě, že zvířata nemají možnost nočního ochlazování (teploty v noci nad 23 oC), dochází k přehřátí a případné smrti,
- pozitivní účinek nočního ochlazování „noční zotavení“ je potvrzen desítkami studií,
- bylo pozorováno, že zvířata pouze za bezvětří preferovala obyčejný stín před postřiky nezastíněné venkovní plochy formou mlžení (fog).
Podle komplexního vyhodnocení by měly být vybrány specifické postupy, vhodné strategie a taktiky pro redukci negativního působení vysokých teplot na organismus dojnic a minimalizaci produkčních, zdravotních a reprodukčních ztrát.*
Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc., technolog-specialista
Podrobněji v časopisu Náš chov 7/2021.
