Ekologická produkce z pohledu udržitelnosti

Ekologická produkce a preference biopotravin jsou stále důležitějšími tématy nejen z pohledu udržitelnosti, ale také spotřebitelského chování. V posledních desetiletích se řeší nejenom udržitelnost zemědělské produkce a její ekologická stopa, ale také welfare chovaných zvířat. Pro některé spotřebitele mohou být důstojné podmínky a zacházení se zvířaty v chovu, během přepravy i při porážce při nákupu živočišných produktů důležitější než ekologické otázky.

V online průzkumu bylo více než tři tisíce účastníků požádáno, aby ohodnotili důležitost různých charakteristik při nákupu masa a mléčných výrobků na stupnici od 1 (naprosto nedůležité) do 5 (mimořádně důležité). Ty, jež se vázaly přímo k dané potravině, byly čerstvost, kvalita a chuť, vhodnost pro zdravé stravování, nutriční hodnoty, stupeň či způsob zpracování, snadnost či rychlost přípravy, známost značky, cena a speciální nabídka. Z hlediska welfare a udržitelnosti to byly dobré životní podmínky zvířat, volný chov či s možností výběhu, pastevní chov a bioprodukce, dále udržitelnost balení, lokálnost či tzv. „food miles“ (tedy vzdálenost, kterou potravina urazí, než se dostane od zemědělce ke spotřebiteli) a uhlíková stopa.

Porovnání produkčních systémů

Biodiverzita má zásadní význam na zdraví a odolnost ekosystémů, avšak v celosvětovém měřítku klesá. Přitom se již ukázalo, že právě intenzivní zemědělství je jedním z hlavních faktorů rozšiřování negativních trendů, zejména v úbytku hmyzu a ptáků. Jestliže zemědělství zabírá více než třetinu světové souše, tak jsou jakékoli souvislosti mezi poklesem biodiverzity a zemědělstvím velice důležité. Problémem bývá také degradace půdy v důsledku nevhodného a tím pádem neudržitelného hospodaření, bývají často přehlíženy výhody ekologických zemědělských postupů, např. pestrý osevní postup a používání organických hnojiv.

Udržitelnost vs potravinová bezpečnost

Mohlo by být ekologické zemědělství klíčem k udržitelnému uživení celosvětové populace? y. Stovky vědeckých studií poukázaly na to, že by ekologické zemědělství mělo hrát důležitou roli v uživení lidstva. Před třiceti lety existovalo jen několik málo studií porovnávajících ekologické zemědělství s konvenčním, ale za posledních patnáct let jejich počet prudce vzrostl. Organická či ekologická produkce v současnosti zabírá asi 1,6 % (75 mil. ha) celosvětové zemědělské půdy (v EU cca 9,2 %), a to i přes poměrně výrazný nárůst v posledních dvou desetiletích. Avšak kritici tvrdí, že ekologické zemědělství je neefektivní a vyžaduje více půdy k produkci stejného množství potravin, ačkoliv podle vědců existují případy, kdy mohou být v ekoprodukci výnosy vyšší než u konvenčních zemědělských postupů. Ale i při nižších výnosech by mohlo být ekologické hospodaření pro zemědělce ziskovější, protože spotřebitelé bývají ochotni platit vyšší ceny, které lze brát jako kompenzaci za poskytování ekosystémových služeb, jejichž environmentální přínos potvrdily četné studie, a redukci škod na životním prostředí. Při ekologickém hospodaření se objevily tendence k ukládání většího množství uhlíku v půdě, ke zlepšování kvality půdy a k redukci eroze. Ekologické zemědělství také bývá menším znečišťovatelem půdy i vody, bývají s ním spojovány nižší emise skleníkových plynů a vyšší energetická účinnost, protože se nespoléhá na průmyslová hnojiva ani pesticidy. Také bývá spojováno s větší biologickou rozmanitostí ekosystému, a to ve všech úrovních – od mikroorganismů, přes rostliny, po hmyz a obratlovce, stejně jako s jejich genetickou variabilitou. Biodiverzita rozšiřuje ekosystémové funkce, které příroda nabízí, např. opylování či ochranu před škůdci, a zlepšuje schopnost zemědělských systémů přizpůsobit se měnícím se klimatickým podmínkám.

Ing. Anna Mikšovský Marcinková (Foto)

Podrobněji v NCH 1/2026.