
Platforma VÚVeL ACADEMY připravila na konci května další ze seminářů nazvaný Alternativní zdroje bílkovin ve výživě zvířat. Seminář představil inovativní směr ve výživě, kterým je hledání a uplatňování náhradních zdrojů tradičních bílkovin v krmivech pro hospodářská i hobby zvířata. Přednášejícími byli odborníci z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství (VÚVeL) v Brně, z Mendelovy university v Brně (MENDELU) i ze soukromé krmivářské společností.
První přednášku semináře si připravil doc. MVDr. Martin Faldyna, Ph.D. (ředitel VÚVeL) na téma „Proč hledáme alternativní bílkoviny pro výživu zvířat“. Zmínil se o tom, jaká je ekonomika, cirkularita a nutriční kvalita jednotlivých krmiv jako jsou sója, lupina, hmyz, mikrořasy, luštěniny a látky po bakteriální, či houbové fermentaci.
Doc. MVDr. Alena Pechová, CSc. (MENDELU) vysvětlila, proč jsou aminokyseliny klíčem k efektivní proteolýze. Stravitelnost proteinů závisí na pořadí aminokyselin a obsahu antinutričních látek (inhibitory proteáz, taniny, lektiny).
Specifika trávení a metabolismu bílkovin u přežvýkavců, to bylo téma prezentace prof. MVDr. Leoše Pavlaty, Ph.D. (MENDELU). Alternativními zdroji bílkovin pro přežvýkavce nahrazují především sóju a jde například o vedlejší produkty zpracování olejnatých semen (řepka, slunečnice, len, konopí), dále místní luštěniny (hrách, bob, lupina), vedlejší produkty potravinářského a kvasného průmyslu (mláto, výpalky), nebílkovinné dusíkaté látky (močovina, aminokyseliny) a další inovativní zdroje (řasy, hmyz). Přežvýkavci mají díky specifickému trávení v bachoru jedinečnou schopnost syntetizovat vysoce kvalitní mikrobiální protein i z méně hodnotných zdrojů dusíku. Mikrobiální protein obsahuje všechny esenciální a neesenciální aminokyseliny a má vysokou biologickou hodnotu a jeho stravitelnost v tenkém střevě přežvýkavců je 85–90 %.
Mgr. Petra Straková, Ph.D. přednášela o alternativních bílkovinách v krmných směsích pro prasata. Pod názvem Nově testované krmné směsi s obsahem alternativního zdroje bílkovin ALTPROT (NAZV QL 24020427) se ověřovaly krmné směsi Hmyz, směs Lupina a směs Kombo (lupina a hmyz) na zootechnické, zdravotní a zpracovatelské parametry prasat v konečné fázi výkrmu. Nově navržené krmné směsi byly prasaty dobře přijímány a neměly vliv na zdravotné stav prasat, na zootechnické a zpracovatelské ukazatele.
O současnosti a budoucnosti alternativních zdrojů bílkovin u drůbeže přednášel doc. Bc. Ing. Ondřej Šťastník, Ph.D. (MENDELU). Specifika výživy drůbeže spočívají ve vysokých požadavcích na lysin, metionin, treonin, má nízkou toleranci na vlákninu a má vysoké nároky na stravitelnost krmiva a důležitá je také homogenita směsi. Také u drůbeže se testovali alternativní zdroje bílkovin v projektu Krmné směsi krmné směsi s obsahem alternativního zdroje bílkovin ALTPROT (NAZV QL 24020427). Pozitivních výsledků bylo dosaženo se směsí Kombo, která vykázala nejvyšší hmotnost kuřat již od 7. dne věku a do konce výkrmu (35. den) byla hmotnost 2254 g. V budoucnu není náhrada sóji zatím reálná a pravděpodobná je v krmných směsí kombinace z více zdrojů (lokální suroviny, vedlejší produkty, hmyzí protein). Jde například o hydrolyzovanou péřovou moučku, nové odrůdy sóje, hrachu a bobu s tím, že k novým úpravám luskovin patří odslupkování i toustování. Otázkou budoucnosti nebude pravděpodobně to, čím nahradit sóju, ale jak snížit závislost na jediném dominantním zdroji bílkovin.
MVDr. Martin Jeřábek (Tekro, spol. s r. o.) mluvilo uplatnění alternativních zdrojů bílkovin v petfoodu. Domácí zvířata se krmí buď suchými granulemi, nebo vhkými a polovlhkými krmivy (konzervy a paštiky) i BARF krmivy (syrové maso). V EU se vyrábí asi 9 milionů tun za rok petfoods (58 % pro psy, 35 % pro kočky a 8 % pro ostatní). V budoucnu bude záležet na módních trendech, jako je vyšší podíl hmyzí bílkoviny v krmivech, alternativních zdrojů bílkovin jako je např. zelenina, velkou perspektivu má bakteriální protein a řasy. Výroba krmiv pro domácí zvířata je stále na vzestupu, je stále vyšší nutnost používat krmiva s klinickou dietou.
Zda se používají alternativní bílkoviny v krmných směsích pro dravé ryby, vysvětlil MVDr. Ľubomír Pojezdal, Ph.D. (VÚVeL). Mluvil o krmení zejména pstruha duhového. Alternativou je hmyz, resp. odtučněná moučka larev bráněnky, krmí se až ve 100 % u nejmladšího plůdku. Alternativou jsou i mikrořasy. Používá se rybí moučka, která je aktuálně klíčová, nižší koncentrace zpracované sóji, hmyz zejména u plůdku, krmivo může být částečně nahrazeno mikrořasami a částečně i bakteriemi a houbami rostoucími na správném substrátu.




