Bezmála třicet let jsou přeštická prasata zařazena mezi genetické zdroje a od roku 1996 se chovají v uzavřené populaci. A to nejen v západních Čechách, kde bylo plemeno vyšlechtěno, ale také na východě Čech a na Moravě. Podle údajů Národního referenčního střediska pro genetické zdroje zvířat ve VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves se v roce 2019 chovalo na pět set přeštických prasat v sedmnácti chovech. Pro populaci uvedeného národního plemene prasat mají největší význam šlechtitelské chovy. Jeden z nich provozuje akciová společnost CHOVSERVIS, a. s., na farmě Radostov v nedalekém sousedství Hradce Králové. Oslovili jsme proto vedoucího farmy Ing. Štěpána Homoláče a požádali ho o rozhovor.
Kolik plemenných zvířat evidujete ve vašem šlechtitelském chovu?
Na farmě chováme sedmdesát prasnic, z toho polovinu prasnic přeštického černostrakatého plemene. Ty jsou spolu s prasnicemi české landrase rozčleněny podle reprodukčního cyklu do třech skupin, respektive turnusů. I když máme relativně malé chovné stádo, praktikujeme turnusový způsob chovu, který přináší z chovatelského a ekonomického hlediska spoustu předností a výhod.
Kolik linií kanců využíváte v chovu a s kolika prasničkami počítáte na obnovu chovného stáda?
Průběžně pracujeme se sedmi liniemi kanců, a to Amperor, Pirát, Pirátek, Sáčko, Sudet, Wiscont a Sokolík. K zapouštění, které provádíme pomocí inseminace, používáme kance z inseminační stanice v Brné pod Potštejnem a z Kostelce nad Orlicí. V chovu máme i vlastní kance, které využíváme především jako prubíře a ke stimulaci říje u prasnic. Na obnovu stáda přeštických prasat použijeme asi 10 až 15 prasniček ročně.
Přeštická prasata jsou ceněná pro vynikají kvalitu masa, která je mimo jiné daná i způsobem výkrmu. Můžete se podělit o vaše zkušenosti?
Nastavení správné výživy ve výkrmu je u přeštického prasete jedním z klíčových faktorů k dosažení požadovaných vlastností, to znamená kvalitního jatečného masa s typických mramorováním a špičkového sádla. Protože ve výkrmu používáme samokrmítka s adlibitním přístupem zvířat ke krmivu, bylo nutné vybalancovat výkrmovou směs tak, aby zvířata měla pocit nasycení a zároveň bylo v krmivu odpovídající množství energie, respektive dusíkatých látek. Důležitý je také vysoký podíl vlákniny, kterou doplňujeme pravidelným přistýláním pšeničné slámy. Zároveň přidáváme premix z alpských bylin, který napomáhá udržet šťavnatost masa a zvýrazňuje jeho chuť.
Jaké parametry charakterizují vyzrálé maso, vhodné pro žádané kulinářské speciality?
U všech zvířat na jatkách se měří ultrazvukovým přístrojem výška hřbetního sádla a kotlety. Dodávaná prasata v hmotnosti 115 až 130 kg živé hmotnosti mají výšku hřbetního sádla 22 až 28 mm a výšku kotlety 49 až 56 mm. Tyto parametry považuji u „přeštíka“ v dané hmotnosti za optimální. Při dodržení správné výživy a věku prasat při porážce je maso vyzrálé s charakteristickou mramorovanou kresbou na řezu kotlety, kterou vytváří intramuskulární tuk.
Jak si může spotřebitel ověřit, že skutečně kupuje maso z přeštického prasete?
Umožňuje to zavedený systém kontroly vepřového masa z přeštických prasat od narození až po porážku. Zvířata jsou po narození označena tetováním s číslem chovu (CZ) a originální matricí PC, která se přiděluje pouze chovům registrovaným v plemenné knize genového zdroje PC a zapojeným v kontrole užitkovosti. Každý kus má navíc individuální značení. Při dodávce na jatka pracovníci veterinární služby zkontrolují tetování každého kusu, podle něhož ověří původ. Teprve potom je jatečné tělo označeno registrovanou ochrannou známkou „Original přeštické prase“ a distribuováno k zákazníkovi.*