Z mnoha vědeckých prací vyplývá, že s využitím nových technologií vybavených různými senzory lze na základě automatického kontinuálního měření přijmout opatření, které přispěje ke zlepšení užitkovosti i welfare zvířat. V rámci projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum QK1810137 se využitím stájové technologie ke kontrole výživy dojnic zabývají také odborníci ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze Uhříněvsi.
Denní sledování doby žraní a přežvykování, které je zaznamenáváno pomocí pohybových senzorů v krčním obojku dojnic, dává chovateli velmi dobrý přehled o zdravotním stavu jednotlivých zvířat. Podstata hodnocení je v detailech, respektive v porovnání právě naměřených dat u jednotlivých dojnic s dlouhodobým průměrem, pozorovaným u větší skupiny zvířat. Pro chovatele jsou podrobné záznamy o aktivitách zvířat významné jen tehdy, pokud s nimi dokáže pracovat. Tedy pokud umí najít příčinu zhoršení stavu a operativně učinit nápravu.
Kolektiv výzkumníků pod vedením Ing. Radko Loučky, CSc., se ve svých předchozích pokusech zabýval vlivem pufrujících přídavků (z vápenatých mořských korálů, hydrogen uhličitanu sodného a oxidu hořečnatého), obsažených v produkční krmné směsi, na ukazatele užitkovosti vysokoprodukčních dojnic holštýnského plemene. Záměrem jejich naposledy prezentovaného výzkumu bylo ověřit vliv přídavku slámy do TMR, a to jak z hlediska využití efektivní vlákniny z krmné dávky, tak i chutnosti TMR.
„V našem výzkumu používáme hlavně hodnocení změn doby žraní a přežvykování dojnic pomocí zařízení FARMTEC vitalimetr FA_22, umístěného v pouzdře v obojku zvířete. Doba příjmu krmiva a jeho přežvykování napoví mnohé o složení směsné krmné dávky (TMR), její struktuře z hlediska efektivní vlákniny, ale i o. Podstatné zkrácení doby příjmu a přežvykování krmiva může identifikovat zdravotní problémy dříve, než se rozvinou klinické projevy problému (především acidózy) a než dojde k poklesu dojivosti,“ uvádí mimo jiné autorský kolektiv v článku, který najdete v říjnovém čísle časopisu Náš chov.*
