Ekologické zemědělství se v unii zejména v posledních dekádách rozvíjí a zvětšuje se také okruh jeho spotřebitelů. Ekologičtí zemědělci pěstují polní plodiny, ovoce, zeleninu či vinnou révu, chovají skot, prasata, drůbež i další hospodářská zvířata. Největší výměru mají v unii i u nás ekofarmy s trvalými travními porosty. Na rozvoji ekologického zemědělství se výrazně podílejí podpory a vyšší ceny produkce.
Podíl ekologického zemědělství se v Evropské unii i u nás postupně zvyšuje. Stoupá i obliba jeho produkce. Poptávka po biopotravinách v unii roste rok od roku. Obchody s biopotravinami přežily nedávnou krizi a nové stále vznikají. Někteří spotřebitelé považují bioprodukty za chutnější nebo zdravější než ty, které pocházejí z konvenčního zemědělství. Oceňuje se také přínos ekofarem k ochraně životního prostředí a zaměstnanosti na venkově. Pro mnoho lidí se ekologické hospodaření a konzumace biopotravin stávají způsobem života.
Na rozvoj ekologického zemědělství má vliv řada faktorů. Kromě podpory a vyšší ceny produkce je to i vývoj trhu s bioprodukty, odborné vzdělání, služby, zemědělský výzkum apod. Tyto faktory nemají ve všech regionech stejnou váhu. Například v severských zemích a v Německu či Rakousku hraje velkou roli v usnadnění rozvoje celkové prostředí. V zemích nováčků jsou to hlavně strukturální změny, kterými zemědělství prošlo po roce 1990.
O vývoji sektoru ekologického zemědělství v evropské osmadvacítce informuje zpráva Facts and figures on organic agriculture in the European Union (Fakta a čísla o ekologickém zemědělství v Evropské unii) vydaná Generálním ředitelstvím pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise (dále zpráva).*
Více si přečtete ve Farmáři č. 4/2017
