EU usiluje o větší přizpůsobivost chovu hospodářských zvířat a krmivového odvětví

Na 31. výroční konferenci FEFAC se účastníci zabývali přizpůsobivostí krmivového a živočišného odvětví v EU v kontextu závislosti na dovozu bílkovin a zranitelnosti dodávek krmných přísad.

Přizpůsobivost je důležitější než kdy jindy, zejména pro zemědělsko-potravinářský sektor, který již čelí mnoha výzvám. Vedle nejistoty související s klimatem (včetně extrémnějších povětrnostních jevů) odhalila zranitelnost globálních dodavatelských řetězců rostoucích geopolitických, ekonomických a hygienických rizik, např. africký mor prasat a celoroční riziko ptačí chřipky. Zároveň existují nejistoty, jako je nařízení EU o odlesňování (EUDR), které ztěžují předpovídání vývoje trhu. Tyto výzvy mají negativní dopad na přizpůsobivost, konkurenceschopnost a atraktivitu odvětví krmiv a chovu hospodářských zvířat v Evropské unii (EU), jak jasně vyjádřilo několik řečníků na 31. ročníku výročního kongresu Evropské federace výrobců krmiv (FEFAC).

Zasedání v Bukurešti

Na květnovém zasedání, které se konalo v rumunské Bukurešti, bylo zřejmé, že ačkoli je odvětví chovu hospodářských zvířat v EU základním kamenem evropské potravinové bezpečnosti, ekonomické vitality venkova a cirkulární bioekonomiky, je zároveň zranitelné a příliš závislé na ostatních. „Chceme-li posílit ekonomickou bezpečnost EU, musíme řešit strategické závislosti, s nimiž se potýkáme v dodavatelských řetězcích bílkovin a krmných aditiv,“ uvedl Nicolas Coudry-Mesny, nově zvolený předseda FEFAC (2026–2029).

Lepší krizové a strategické plánování

Ačkoli FEFAC předpovídá, že produkce krmných směsí v EU zůstane v roce 2026 v zásadě stabilní na úrovni 152 milionů tun, a to i přes rostoucí nejistotu na zemědělských trzích, musí odvětví zajistit dostatek vstupů a přístup k nim, aby udrželo produkci v souladu s poptávkou. V současné době se vypracovávají nebo aktualizují četné strategické a krizové plány, aby bylo možné lépe zvládat krizové situace v EU a zajistit zásobování potravinami. V reakci na krizi způsobenou pandemií covid-19 spustila Evropská komise v roce 2021 Evropský mechanismus připravenosti a reakce na krize v oblasti potravinové bezpečnosti (EFSCM), jehož cílem je posílit schopnost zemědělsko-potravinářského odvětví reagovat na budoucí problémy. A tento mechanismus se osvědčil.

Válečný konflikt

Když v roce 2022 vypukla válka na Ukrajině, umožnil EFSCM Evropské komisi (EK) stanovit priority a přijmout opatření o několik týdnů dříve, než by to jinak bylo možné. V platnosti jsou i další strategické plány, jako je Strategie EU pro chov hospodářských zvířat a Plán EU pro bílkoviny, jejichž cílem je zajistit, aby chov hospodářských zvířat a výroba krmiv v EU zůstaly životaschopné a bezpečné. Kromě toho probíhají jednání mezi EU a dalšími obchodními partnery. Pierre Bascou, náměstek generálního ředitele Generálního ředitelství pro zemědělství (DG AGRI) při EK, na zasedání zmínil, že mezi potenciální nové partnery v rámci dohody o volném obchodu by mohly patřit Indie a Thajsko. Elli Tsiforouová, generální tajemnice organizace COPA/COGECA, dodala: „Musíme zcela přehodnotit náš způsob práce v EU. A reakce EU musí být rychlejší. Protože dnes čelíme problému s hnojivy pro zemědělce, zítra budeme čelit problému s potravinovou bezpečností pro naše spotřebitele v EU.“

Bílkoviny: dlouhodobý problém EU

Zejména soběstačnost EU v oblasti bílkovin je dlouhodobým problémem a je na pořadu jednání Unie již několik desetiletí. Podle zprávy „Vývoj rostlinných bílkovin v EU“ se míra soběstačnosti EU v závislosti na zdroji bílkovin výrazně liší – řepka 79 %, slunečnice 42 %, sója 5 %.  V důsledku toho EU každoročně dováží přibližně 17 milionů tun surových bílkovin – z toho 13 milionů tun tvoří sójové bílkoviny, což odpovídá 30 milionům tun sójového ekvivalentu, a to hlavně z Brazílie, Argentiny a USA. Cílem Plánu EU pro bílkoviny je snížit závislost na dovozu krmných bílkovin. „Evropský průmysl krmných směsí je největším spotřebitelem bílkovin rostlinného původu. Produkujeme velké množství pícnin, ale skutečná závislost spočívá v krmných surovinách s vysokým obsahem bílkovin, jako je sójová moučka nebo aminokyseliny. V této oblasti je míra soběstačnosti nízká,“ uvedl Anton van den Brink, zástupce generálního tajemníka FEFAC. Sójová moučka a další krmné suroviny s vysokým obsahem bílkovin, pohybujícím se od 30 % do 50 %, nabízejí optimální profil aminokyselin, který je pro složení krmiv zásadní.

Přizpůsobivost dodávek krmných aditiv

Nejde však pouze o snížení závislosti na plodinách s vysokým obsahem bílkovin. Krmná  aditiva tvoří klíčovou součást krmiv hospodářských zvířat a vodních živočichů, pokud jde o jejich zdraví, pohodu a výkonnost. Téměř 80 % vitamínů se vyrábí v Číně, zatímco v EU je to pouhých 8 %.

Potraviny a jejich bezpečnost

V souladu s posilováním potravinové bezpečnosti EU, jak lze zajistit dostatek klíčových mikro-krmných složek, jako jsou vitamíny a minerály a další speciální krmné přísady, a to nejen pro krmiva pro zvířata, ale i pro lidskou výživu? To znamená, že pozornost v krizových plánech se již nesoustředí výhradně na energetiku, obranu a humánní léčiva, ale také na zajištění dostatečných dodávek a strategických zásob potravin a krmiv, a potenciálně dokonce i klíčových krmných aditiv. Podle Silvie Sonneveldové, vedoucí oddělení vitamínů – výživy a zdraví zvířat ve společnosti DSM-Firmenich, „z Východu přichází doslova tsunami vitamínů, které jsou často vyráběny za odlišných podmínek. Vitamíny by měly být považovány za strategické složky pro lidské zdraví, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a potravinovou bezpečnost, což znamená, že musíme zlepšit možnost našich dodávek těchto důležitých krmných (a potravinových) složek.“V březnu předložila FEFAC svá doporučení ohledně opatření a nástrojů ke zmírnění dopadů závislosti na dovozu krmných aditiv. FEFAC mimo jiné vyzývá k přesunu výroby těchto nezbytných látek zpět do Evropy, což vyžaduje silné pobídky pro subjekty v EU, aby plně využily stávající výrobní kapacity. zajistit pokračování provozu a/nebo investovat do nových kapacit. Hlavním problémem však není pouze nedostatek výrobních kapacit, ale také nízká konkurenceschopnost ve srovnání se třetími zeměmi, zejména s Čínou, která těží z mnohem nižších nákladů na energii a suroviny. K překlenutí tohoto rozdílu by podle FEFAC byla nutná opatření, která by evropským firmám umožnila soutěžit za rovných podmínek.

Vysoký růstový potenciál ve východní Evropě

Jedním z klíčových prvků strategie EU pro chov hospodářských zvířat je odstranění ekonomických a zákonných překážek s cílem stimulovat investice do chovu hospodářských zvířat a podpořit rozsáhlou modernizaci tohoto odvětví. Východní Evropa již dlouho prokazuje potenciál růstu v oblasti chovu hospodářských zvířat a výroby krmiv. Uspořádání zasedání FEFAC souběžně se zasedáním rumunského Národního sdružení výrobců směsných krmiv (ANFNC) poskytlo ideální příležitost zdůraznit silné stránky Rumunska a sousedních zemí v oblasti zemědělsko-potravinářského průmyslu. „Rumunský sektor výroby krmných směsí prošel od počátku 90. let významnou transformací,“ uvedl Iani Chihaia, předseda ANFNC. „V roce 2007 jsme vstoupili do EU, což urychlilo růst, investice i oživení.“ ANFNC se stala členem FEFAC v roce 2014. V roce 2025 Rumunsko vyprodukovalo 4 miliony tun směsných krmiv ročně. Před rokem 1990 to bylo 12 až 14 milionů tun.  Chihaia očekává, že tento růst bude v nadcházejících letech pokračovat. „Rumunsko a jeho bezprostřední sousedé mají velmi výhodnou polohu, produkují velké množství obilovin a z logistického hlediska se nacházejí v blízkosti Černého moře,“ uvedl. „Proto ve východní Evropě pozorujeme značné investice. Zemědělské podniky se zvětšují (dochází k větší konsolidaci) a kapacity pro výrobu krmiv se rozšiřují a modernizují.“Co znamená růst v tomto regionu v kombinaci se všemi strategickými plány pro chov hospodářských zvířat a krmiv pro přizpůsobivost EU a potravinovou bezpečnost v nadcházejících letech?

Záleží na mnoha faktorech

Prezident FEFAC Coudry-Mesny uzavírá: „Dlouhodobá konkurenceschopnost odvětví chovu hospodářských zvířat a výroby krmiv v EU závisí na mnoha faktorech, mezi nimiž jsou investice, přizpůsobivost a modernizace. Jako FEFAC jsme rádi, že bezpečnost krmných surovin a doplňkových látek tvoří stále větší část plánů připravenosti na krize, jako jsou například strategie EU v oblasti tvorby zásob. Kromě toho FEFAC nadále prosazuje cirkulární krmné postupy, přesné krmení a řešení v oblasti krmiv s nízkou uhlíkovou stopou, čímž podporuje ekonomickou a environmentální výkonnost zemědělců v EU.*

Feed Strategy