Stravitelnost vlákniny a využitelnost škrobu, ale i návod, jak přizpůsobit výživu kravám v době vysokých cen krmiv – to byla témata, kterým se na semináři v ZD Krásná Hora nad Vltavou věnoval Brazilec Luiz Ferrareto, Ph.D. Specialista na výživu přežvýkavců, který působí na univerzitě ve Wisconsinu, se s přítomnými chovateli a výživáři ochotně podělil o své znalosti i o výsledky výzkumu.
Na očekávaném semináři, který pro chovatele skotu zorganizovaly společnosti Fremis, a. s., NTG Agri, s. r. o., a CRV Czech Republic, spol. s r. o., Luiz Ferrareto nejprve vysvětlil, proč je důležité věnovat pozornost stravitelnosti vlákniny ve formě NDF.
„Stravitelnost vlákniny limituje příjem krmiva. Zakládáním objemných krmiv s vyšší stravitelností vytváříte předpoklady pro dobrou užitkovost i dlouhověkost krav. Pokud je však v krmivu naopak nižší podíl stravitelné vlákniny, krávy ho přijmou méně a trvá jim delší dobu, než využijí potřebné živiny. Stráví tak u žlabu až o 20 % více času, což jinými slovy znamená, že méně odpočívají. To se následně negativně odrazí jednak v produkci mléka, jednak ve zdraví zvířat. Že má smysl zabývat se stravitelností, ukázaly například pokusy na univerzitě v Michiganu, z nichž vyplývá, že každé zvýšení stravitelnosti NDF o jedno procento má potenciál k navýšení příjmu sušiny o 181 g denně, respektive k navýšení denní produkce o 250 g mléka. Vyplývá z toho, že pokud zvýšíte v krmné dávce stravitelnost kukuřičné siláže, můžete očekávat vyšší produkci mléka,“ vysvětlil na úvod výživářský specialista z wisconsinské univerzity.
Přednášející ve své přednášce navázal výsledky studií, v nichž se jeho tým zabýval velikostí částic ve vztahu k množství přijatého krmiva a době přežvykování.
„Dospěli jsme k závěru, že pro optimální strukturu krmné dávky je zásadní podíl částic na sítu o rozměrech ok od 8 do 19 mm. A to jak z hlediska množství přijatého krmiva, tak i doby přežvykování a pH bachoru. Krmivo o této velikosti částic se totiž v bachoru zpracovává poměrně krátkou dobu, což je důležité pro udržení optimálního zdraví bachoru. Čím déle krmivo zůstává v bachoru, tím se zvyšuje riziko acidóz. Z hlediska struktury by tak podíl částic ze síta od 8 do 19 mm měl být v krmné dávce vyšší, než 50 %. Přitom velké částice, tj. větší než 19 mm, by neměly převyšovat pětiprocentní podíl. S vyšším podílem větších částic v krmné dávce se vystavujete riziku, že krávy budou separovat krmivo, což znamená, že ho přijmou méně a sníží produkci mléka,“ navázal dále Luiz Ferrareto.
Škrob je pro dojnice hlavním zdrojem energie. Z prezentace Luize Ferrarety vyplynulo, že z krmné dávky 25 kg sušiny TMR kráva přijme 6,75 kg škrobu.
„V bachoru se stráví asi 53 % z celkem přijatého škrobu, další podíl škrobu se využije ve střevech. Celková stravitelnost škrobu v trávicím traktu krávy odpovídá 91,7 %. Znamená to, že až 600 g škrobu za den kráva vyloučí ve výkalech. Tento zbytkový škrob se již nedá využít, což představuje ekonomické ztráty (v přepočtu až pět Kč na dojnici a den). Cílem je proto zvýšit stravitelnost škrobu v bachoru, čímž se současně zvýší celková stravitelnost a tím i užitkovost,“ zdůraznil přednášející.
Z faktorů, které ovlivňují stravitelnost škrobu v kukuřičném zrnu Luiz Ferrareto zmiňoval zejména způsob sklizně s ohledem na mechanické narušení zrna, dále dobu fermentace a konečně typ endospermu zrna, což souvisí jak se zralostí, tak i odrůdou kukuřice.
Náklady na krmiva představují pro farmáře položku, která významně promlouvá do ekonomiky produkce mléka. A jaký postup zvolit, když se zvednou ceny krmných komponent?
„Pro ekonomiku farem je samozřejmě důležité zvládnout management krmení také v době, kdy jsou ceny krmiv vysoké. Ze zkušeností z praxe vyplývá, že ne vždy je nahrazení drahých krmiv optimálním řešením. Abyste mohli objektivně posoudit svou ekonomiku, nestačí vyhodnotit jen náklady na krmný den, ale současně je nutné vyhodnotit index IOFC, který vyjadřuje rozdíl mezi ziskem a vynaloženými náklady na krmivo. Jestliže je ale změna krmné dávky z ekonomických důvodů nevyhnutelná, zkrmujte dietu s nižším podílem škrobu přednostně kravám s nižší užitkovostí, například dojnicím na konci laktace, a pravidelně vyhodnocujte účinnost tohoto krmiva. Dalším řešením pro zmírnění dopadů vysokých cen krmiv se nabízí v maximální míře využívat vlastní krmné zdroje a minimalizovat ztráty. A to jednak při konzervaci objemných krmiv, jednak při zakládání krmiva. Eliminace plýtvání a zmírnění podílu nedožerků snižuje náklady na krmivo a současně přispívá k navýšení užitkovosti a udržení optimálního zdraví,“ odpověděl v závěru své přednášky Luiz Ferrareto.*
