Také na letošní konferenci zaměřené na výživu a chov prasat, kterou společnost Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o., uspořádala 18. ledna v Litomyšli, se všichni zúčastnění mohli inspirovat zajímavými informacemi. Zejména producenti selat dostali odpověď na otázku, jak optimálně krmit prasnice v tranzitním období či za jakých podmínek bude možné odchovávat selata bez mléčného příkrmu. Nechyběla však ani praktická doporučení na nutriční řešení neinfekčních poruch trávícího traktu. V neposlední řadě se hovořilo také o udržitelném chovu prasat, a to jak z pohledu vysvětlení základních pojmů, tak i možných příležitostí, které by mohli posílit tento tradiční obor agrárního sektoru.
Scénáristy a režiséry odborného programu byli specialisté pořadatelské společnosti, přičemž letošním hostem byl Dr. Pieter Lagendijk z výzkumného centra Innovation R&D Swine, který zahájil odbornou část bohatého programu.
V chovatelské praxi se uplatňují dvě strategie krmení prasnic v tranzitním období (tj. krátce před porodem a po porodu. Jednak konvenční s restrikcí na úrovni 2,5 až 2,7 kg s tím, že při porodu se dávka prasnicím ještě sníží na 1,5 kg, jednak ad-libitně. Dr. Pieter Langendijk ve své prezentaci ukázal, která krmná strategie je pro prasnice v období okolo porodu výhodnější a proč.
„Délka porodu se prodlužuje a souvisí nejen s velikostí vrhu, ale i dalšími faktory jako jsou například parita, tělesná kondice, zácpa, ustájení, stavba hnízda, oxytocin či stres.
Prasnice, které mají ve vrhu dvacet selat, rodí v průměru čtyři až pět hodin, ale může to být až dvojnásobně delší dobu. V této souvislosti je zásadní to, že během porodu zesilují kontrakce dělohy, čímž se snižuje přísun krve selatům a dochází tak ke zhoršení jejich zásobení kyslíkem. Zejména pro selata, která se rodí naposledy, to může mít trvalé následky související s poškozením mozku či srdce,“ uvedl přednášející.
Výzkumy potvrdily, že u starších prasnic je porod delší, čímž se současně zvyšuje riziko mrtvě narozených selat.
„V našich studiích jsme se zabývaly fyziologickými příčinami již zmiňovaných problémů. Zjistili jsme, že s blížícím se porodem se prasnicím zvyšuje tepová frekvence a dýchání. To může vyvolat respirační alkalózu a zvýšení pH krve. Dále se u prasnic před porodem snižuje koncentrace vápníku v krvi. Celkové požadavky na dávku vápníku u prasnice před porodem odpovídají 11, 4 g na den. Přestože lze jednoduchým výpočtem dojít k závěru, že z dávky krmiva na úrovni 3,5 kg prasnice denně přijme asi 15,8 g vápníku, jeho využití se ve vztahu ke stravitelnosti může u jednotlivých prasnic lišit. Z toho důvodu se osvědčuje podávat prasnicím krmivo s nižší dávkou vápníku, aby se ho naučily mobilizovat z tělesných rezerv. Průběh porodu negativně ovlivňuje také zácpa, jejíž riziko se s délkou porodu zvyšuje. Můžete jí předejít tím, že prasnicím v tranzitním období budete podávat krmivo s vyšším podílem vlákniny, to znamená asi na úrovni 8 až 10 %, a zajistíte jim ad-libitní příjem vody k napájení. Snažte se, aby vaše prasnice nebyly ve stresu, a to tak, že jim umožníte, aby mohly přirozeně projevovat svoje chování. Například v Nizozemsku jim chovatelé povinně předkládají materiál na stavbu hnízda. Současně omezte manipulaci a zasahování do průběhu porodu. Vyšší dávka oxytocinu sice zkrátí celkovou dobu porodu, ale může způsobit udušení selat a tím i zvyšovat jejich ztráty,“ pokračoval Dr. Langendijk.
Vědci zjistili nejen to, že množství vyprodukovaného mleziva na prasnici je dané, ale také, že nejvíce ho vyprodukují prasnice na třetí paritě.
„Příjem mleziva seletem je ovlivněn velikostí vrhu, pořadím při narození a porodní hmotností. Nejdříve narozená selata přijmou více mleziva než jejich naposledy narození sourozenci. Hlavním důvodem je to, že mají volné struky. Naposledy narozená selata jsou často v nevýhodě také kvůli kyslíkovému deficitu, ale i nízké porodní hmotnosti. A protože obsah imunoglobulinů navozujících u selat imunitu se s prodlužující dobou porodu snižuje, jejich imunitní výbava nemusí být stoprocentní. A pokud jde o odpověď na otázku, jaká krmná strategie je pro prasnice v tranzitním období výhodnější, tak z našich výzkumů vyplývá, že je to adlibitní dávkování krmiva. A to jak s ohledem na průběh porodu, tak i produkci mleziva. Samozřejmě za předpokladu, že jsou prasnice zdravé,“ zdůraznil na závěr své prezentace Dr. Pieter Langendijk.*
