Také na desátém ročníku semináře pro chovatele drůbeže, který včera v Seči u Chrudimi uspořádala Českomoravská drůbežářská unie, z. s., se prezentovala aktuální témata. Hovořilo se o soběstačnosti ve výrobě konzumních vajec a kuřecího masa, stejně jako o chystaných dotačních podporách nebo o nákazové situaci a v neposlední řadě také o požadavcích souvisejících se zajištěním dobrých životních podmínek u nosné i vykrmované drůbeže.
Místem setkání asi dvou stovek přihlášených účastníků semináře bylo kongresové centrum hotelu Jezerka s. r. o., které se nachází v krásné přírodní lokalitě Železných hor u sečské přehrady v Ústupkách.
Informace z komoditní oblasti týkající se sektoru chovu drůbeže byly předmětem vystoupení ředitele Odboru živočišných komodit a ochrany zvířat MZe Ing. Pavla Hakla. Mimo jiné uvedl, že ministerstvo věnuje sektoru chovu drůbeže náležitou pozornost, což se promítá i do podpor, které směřují do uvedeného odvětví. Z národních dotačních programů jsou pro chovatele drůbeže zásadní dotace na ozdravování (8.F.c.) a na zlepšení životních podmínek (20.B.)
„Národní dotační programy jsme museli přizpůsobit novým podmínkám. Notifikace podpor vybraných činností zaměřených na ozdravování chovů drůbeže zvýšením biologické bezpečnosti byla složitější. Evropská komise odmítla sazbový systém plateb, nově strukturovaný dotační program 8.F.c. bude zařazen do tzv. Zásad pro dotační období 2025. Opačná situace byla při re-notifikaci programu na zlepšení životních podmínek v chovu drůbeže 20.B., kde se podařilo navýšit sazby celkovou částku oproti původně schválenému rozpočtu. Pro chovatele drůbeže jsou určené také podpory z programu 2.A. na udržování a zlepšování genetického potenciálu, a dále z programu 9.A. na poradenství a výzkum. Mimo to je předpoklad, že v rámci národních dotací se příští rok mimořádně vyplatí navíc dvě miliardy korun,“ vyjmenoval Ing. Hakl.
Aktuální nákazovou situací se ve svém vystoupení zabýval MVDr. Tomáš Jarosil. V této souvislosti se ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy zaměřil na aviární influenzu a plnění programu na tlumení salmonel v chovech drůbeže.
„V letošním roce evidujeme v komerčních chovech drůbeže zatím pět ohnisek vysoce patogenní aviární influenzy, přičemž v rámci přijatých opatření se utratilo na 200 tisíc kusů drůbeže a shodný počet vajec se zlikvidovalo. Při vyhlášení ohniska Česká republika přišla o status země prosté aviární influenzy, což má negativní dopad na obchodování s drůbeží a drůbežími produkty. Vzhledem k tomu, že poslední ohnisko ptačí chřipky bylo vyhlášené 28. února, Státní veterinární správa plánuje odeslat 9. května deklaraci, kterou bychom měli opět získat příznivý nákazový status. Vzhledem ke změně evropské legislativy nebylo nutné vyhlašovat ohniska v zájmových chovech drůbeže, přestože laboratoř SVÚ potvrdila vysoce patogenní aviární influenzu hned ve třiadvaceti případech. Je zřejmé, že virus aviární influenzy se geneticky mění a vedle ptáků z čeledí vrubozobých a krátkokřídlých se může vyskytovat u dalších ptačích druhů. V USA se ale virus vysoce patogenní aviární influenzy potvrdil i u dojnic, přičemž přítomnost viru se zjistila v mléce. Evropská unie sice zvažuje vakcinaci proti ptačí chřipce, ale tento záměr má svá úskalí. Sice jako taková by mohla významně snížit náklady související s likvidací drůbeže a náhradami. Na druhé straně ale třetí země přestanou se zeměmi, které v chovech drůbeže uplatňují vakcinaci, obchodovat. A to bez ohledu na to, že je s ohledem na zdravotní nezávadnost produktů naprosto bezpečná. Je však třeba také uvést, že nezabírá stoprocentně, ale že zmírňuje klinické příznaky a má jen krátkodobou ochranu po dobu šesti až osmi týdnů,“ navázal MVDr. Jarosil.
Více se dočtete v červnovém čísle časopisu Náš chov*
