Pro tvorbu mléka prasnice využívá dva zdroje, a to krmivo a dále energii z tělesných rezerv. Protože množství vyprodukovaného mléka prasnicí má svůj horní limit a počet selat ve vrhu se stále navyšuje, chovatelům nezbývá než potřebné živiny selatům kompenzovat příkrmem. Možností se nabízí několik. O jedné z nich hovořil na konferenci společnosti Trouw Nutrition Biofaktory, s. r. o., v Litomyšli Ing. Pavel Grauer.
Příkrm je řešením pro nadpočetné vrhy, vrhy se slabými selaty, vrhy prvniček, vrhy hubených a starších prasnic a pro adoptovaná selata.
„Sele nepotřebuje mléčný příkrm, pokud má šanci jít do odstavu dobře připravené. Základním předpokladem pro to je jeho porodní hmotnost, která by měla být vyšší než jeden kilogram. Dále je to tehdy, pokud vypije alespoň 180 ml mleziva, přijme v průměru více než jeden litr mléka denně a do odstavu sežere více než 470 g směsi. Pokud ale tyto předpoklady nesplňuje, je vhodné podpořit sele tekutým příkrmem,“ uvedl Ing. Grauer.
Jak přednášející dále sdělil, na tekutý příkrm by se selata měla navykat v malých dávkách. Krmítko s tekutým příkrmem by se mělo dávat nejlépe k hlavě prasnice, kde se novorozená selata zdržují nejčastěji. Je však třeba dbát na to, aby vždy bylo z dosahu prasnice. Jeden až dva týdny se do krmítek selatům zakládá nejprve tekutý mléčný příkrm. Jeho příznivé účinky se projeví ve snížení mortality novorozených selat, v redukci průjmů, ve zvýšeném příjmu živin a tím i v maximálním růstu všech selat.
„Aby mléčný příkrm fungoval tak, jak má, je třeba začít přikrmovat selata brzy po narození. Optimálně po napití mleziva, aby se podpořila slabší selata. Osvědčuje se přikrmovat selata v menších dávkách dvakrát až třikrát denně, a to zásadně do čistých krmítek. Nezapomeňte však na to, že selata musíte současně navykat také na suché krmivo a vodu, abyste předešli problémům s příjmem krmiva i vody po odstavu,“ dodal přednášející.
Podle prezentovaného doporučení by na druhou fázi tekutého příkrmu sajících selat měl navazovat tekutý prestarter, který kombinuje nutriční hodnotu mléčné náhražky a prestarteru. Tekutý prestarter má na rozdíl od mléčného příkrmu menší podíl mléčných produktů a rostlinného oleje, a naopak obsahuje více škrobu, cukrů a rostlinných bílkovin. Lze jím přikrmovat i slabší odstavená selata. A pokud jde o výhody, zvyšuje příjem selat na porodně, která tak dosahují vyšší hmotnosti při odstavu. Tím, že podporuje příjem krmiva, významně zmírňuje krizi u odstavených selat.
„Kvalitní tekutý prestarter by měl být dobře rozpustný, aby se s ním dobře pracovalo. Dále by měl být živinově stabilní a měl by mít optimální viskozitu, aby se mohl bez problémů využívat v krmných linkách tekutého krmení pro sající selata. Nejsofistikovanějším řešením jsou automatické krmné linky. Z hlediska prevence zdraví je zásadní udržet krmítka a celý systém krmení v odpovídající hygieně. K mytí krmítek lze použít například wapku nebo je lze čistit proudem vody z technologického systému. U některých krmicích systémů pro sající selata lze dokonce krmítko vymontovat a samostatně ho vyčistit, či ho podle potřeby vyměnit za větší. Technologie jsou funkční a jsou k dispozici, ale investujte do nich jen za předpokladu, že máte lidi, co je budou umět obsluhovat. Je dobré vědět, že tekutým příkrmem dáváte sajícím selatům možnost vybrat si mezi mateřským mlékem a příkrmem. Rozhodně se nemusíte bát, že by přestala pít od prasnice. Důležité ale je, že podpoříte selata, která to potřebují,“ uvedl v závěru svého vystoupení Ing. Grauer.*
