Trh s vejci čelí problémům

Globální trh s vejci čelí tlaku z mnoha směrů. Silná poptávka však a fakt, že vejce mají menší ekologickou stopu než jiné živočišné bílkoviny, pomáhají sektoru udržet pozici, řekl přední zemědělský ekonom delegátům na konferenci Světové organizace pro vejce ve Varšavě.

Magdalena Kowalewska, ředitelka analýz potravinářského a zemědělského sektoru v BNP Paribas Bank Polska, uvedla, že se očekává, že globální produkce vajec v nadcházejících letech vzroste přibližně o 9 %. Celosvětově produkce v současnosti roste mezi 1 % a 2 % ročně. Asie a Afrika jsou hlavními regiony růstu, díky rostoucí populaci a rostoucím příjmům. Největšími producenty podle objemu jsou Čína, Indie a Indonésie. Spojené státy a Evropská unie vedou v exportu. Vejce jsou jedinečná tím, že růst produkce je většinou dán domácí poptávkou, nikoli mezinárodním obchodem, jako je tomu u drůbežího masa nebo vepřového masa, uvedla Kowalewska.

Tlak na nemoc pokračuje

Ptačí chřipka zůstává nejbezprostřednější výzvou globálních producentů vajec. Ve Spojených státech klesla produkce vajec přibližně o 8 % méně než v roce 2021, kdy jich bylo nejméně. Očekává se, že trh se v roce 2026 zotaví o 5 % a Kowalewska očekává, že ceny budou nadále klesat. V EU však nabídka zůstává omezená. A protože obnova stáda trvá určitý čas, ceny letos pravděpodobně výrazně neklesnou, uvedla Kowalewska. Sezónní zlepšení cen by mohlo být možná v polovině roku, ale průměrné ceny pro rok 2026 pravděpodobně zůstanou zvýšené. Vejce patří v posledních měsících mezi hlavní faktory růstu potravinové inflace v členských státech EU. Newcastleská nemoc a salmonella přidávají další komplikace, zejména v oblasti obchodu.

Geopolitická rizika narůstají

Trhy s obilím a krmivy se od šoků vyvolaných ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 stabilizovaly. Tato stabilita přinesla určitou úlevu z hlediska vstupních nákladů. Neočekává se v této sezóně žádné významné narušení cen, uvedla Kowalewska. Ale konflikt na Blízkém východě je stále větší obavou. Problémy v okolí Hormuzského průlivu zvýšilo náklady na palivo a energii. Region je také významným zdrojem zdrojů hnojiv. Pokud se bude konflikt prodlužován, ceny krmiva by mohly vzrůst v celém sektoru živočišných bílkovin. „Pokud konflikt potrvá déle než pár měsíců, dočkáme se nárůstu cen paliv, zvýšení cen hnojiv a porušení celého potravinového a zemědělského hodnotového řetězce – obilí, krmiva, živočišné bílkoviny," uvedla Kowalewska. I kdyby konflikt pokračoval, Kowalewska neočekává opakování šoků nákladů z roku 2022. Riziko je však reálné, dodala a dodala, a trhy jsou citlivé. Dodávky vajec EU na Blízký východ, který byl kdysi důležitý trhem, již klesly z 27 % v roce 2021 na pouhých 7 % v roce 2025. Hodnota exportu do konfliktní zóny také klesla za poslední rok o 56 %, uvedla.

Poptávka zůstává dobrá i v době proteinového "bláznění"

Na straně poptávky jsou vejce dobře umístěná, zvláště s ohledem na globální spotřebitelské trendy. Spotřebitelský výzkum v Brazílii, Číně, Indii, Indonésii, Saúdské Arábii a Evropě konzistentně identifikuje přírodní složky a vysoký obsah bílkovin jako hlavní faktory nákupu. V USA byla poptávka stabilní – i během obrovských cenových výkyvů v roce 2024. Pouze 4 % spotřebitelů uvedlo, že očekávají, že v tom roce sní méně vajec. Navrhovaná nová americký potravinový směr klade důraz na konzumaci živočišných bílkovin a méně zpracovaných potravin, což by mělo dále podpořit konzumaci vajec. V celé Evropě spotřeba nadále roste. Růst se předpokládá na více než 5 % v příštím desetiletí. Polské statistiky uvádějí spotřebu na obyvatele asi 200 vajec ročně. Kowalewská však věří, že průměrný Polák sní blíže 300 vajíček ročně. Pokud jde o  alternativní proteiny, poptávka na rozvinutých trzích za poslední dva roky stagnovala. V Polsku počet nových produktů s alternativními proteiny v roce 2024 klesl na polovinu. Chuť a cena zůstávají stále překážkami. „Když se zeptají lidí, proč nemají rádi rostlinné produkty, odpovídají, že nechutnají dobře,“ řekla.

Vejce mají dobrou udržitelnost

Vejce mají skutečnou environmentální výhodu oproti jiným živočišným bílkovinám, uvedla Kowalewska. Vyžadují méně půdy na tunu produkce než jakýkoli jiný živočišný protein. Produkují přibližně polovinu emisí skleníkových plynů oproti drůbežímu masu a spotřebují méně vody. V Evropě, kde aspekty udržitelnosti ovlivňují maloobchodní politiku a chování spotřebitelů, se tato „konkurenční výhoda“ stává komerčně významnou. Většina hlavních maloobchodních řetězců v EU se zavázala k nákupu vajec bez klecí do roku 2027 nebo 2030, poznamenala Kowalewska. Pokud jde o udržitelnou produkci, přinesla komplikaci. Slepice z volného chovu a organické slepice žijí déle, více žerou, pijí více vody a produkují více skleníkových plynů než ptáci v klecích. I když většina spotřebitelů o tom neví, jednoduché environmentální srovnání výrobních systémů je složitější, než se na první pohled zdá.

Očekává se konsolidace

Celosvětově se vertikální integrace zrychluje. Výrobci krmiv získávají farmy,  procesory se integrují Kowalewska zaznamenala rostoucí zájem i mimo sektor, přičemž investoři z obalů, energetiky a dalších odvětví přecházejí do potravinářské výroby. Přeshraniční akvizice také rostou, uvedla a zmínila zájem polských rodinných společností o severoamerické a jihoamerické operace. „Drůbeží sektor zaznamená konsolidaci, vertikální integraci, kratší dodavatelské a výrobní řetězce a větší využití moderních technologií,“ uvedla. Celkově se očekává, že marže zůstanou pozitivní, i když ne na rekordních úrovních. Vertikálně integrované podniky jsou připraveny je chránit i během období dlouhodobé nejistoty.

Zdroj: Poultry World  in NCH 6 2026