Komfortní podmínky chovného prostředí a management chovu mají rozhodující vliv nejen na zdraví a pohodu zvířat, ale současně výrazně snižují potenciální riziko výskytu mastitid. Vysoká koncentrace zvířat, znečištěná podlaha, mokrá podestýlka, nedostatečné větrání včetně horkého a vlhkého mikroklima ve stáji podporuje růst a množení patogenů, což má za následek zvýšení frekvence výskytu mastitid.
Potenciální riziko intramamárních infekcí se zvyšuje na začátku období stání na sucho v důsledku zvýšené mikrobiální kolonizace kůže struků z důvodu absence hygienických postupů při dojení (toalety mléčné žlázy, oddojení prvních střiků mléka, očištění nebo mytí a vysušení struků před dojením, predipping, postdipping), které snižují množství mikroorganismů na strucích a tím i riziko infekce strukového kanálku a mléčné žlázy. Klinické příznaky mastitidy se projeví v tranzitním období v důsledku zvýšené produkce imunosupresivních hormonů indukujících porod otevřeného strukového kanálku jako vstupní brány infekce, po porodu pak negativní energetickou bilancí. Riziko vzniku nové intramamární infekce v průběhu laktace je pak nejčastěji spojeno s nízkou úrovní hygieny mléčné žlázy v souvislosti s dojením.
Vlivem technologie dojení na frekvenci výskytu onemocnění mléčné žlázy skotu, spotřebu antimikrobiálních látek a omezením vzniku antimikrobiální rezistence včetně zdravotní nezávadnosti produkovaného mléka se ve své práci zabývali specialisté z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves a z Veterinární univerzity Brno, respektive doc. MVDr. Pavel Novák, CSc., Ing. Gabriela Malá, Ph.D., a MVDr. Josef Prášek, Ph.D. Jejich výsledky najdete v květnovém čísle časopisu Náš chov.*
