Cílem projektu bylo identifikovat výskyt nebakteriálních původců mastitid v bazénových vzorcích mléka v různých chovech a vyhodnotit vliv technických i technologických faktorů provozu na tento výskyt. Od roku 2019 do roku 2022 bylo celkem odebráno 1051 bazénových vzorků mléka z 21 mlékáren. Přestože celkový počet sledovaných ekologických chovů oproti konvenčním byla nižší, jsou patrné významné rozdíly. V ekologických chovech se více dbá na hygienu, kvalitu krmné dávky a dostupná dezinfekční opatření, které se promítá do nižšího výskytu nebakteriálních původců mastitid.
Mezi nejčastěji uplatňovaná patří rozdělení dle druhu etiologického agens na mastitidy bakteriální a nebakteriální. Nebakteriální původci zahrnují viry, mykoplasmata, dále pak řasy, kvasinky a plísně. Záněty způsobené posledními třemi skupinami mikroorganismů jsou souhrnně označovány jako mastitis mycotica. Dalším běžně používaným hlediskem třídění mastitid je zdroj původce. Ten může pocházet a udržovat se v mléčné žláze dojnice. K přenosu pak dochází nejčastěji při dojení – původci kontagiózní (např. Streptococcus agalactiae). Může se také jednat o původce běžně se vyskytující v prostředí – environmentální původci (např. Escherichia coli). K infekci mléční žlázy pak dochází kdykoli a je často spojena se zhoršenými zoohygienickými podmínkami. Některé bakteriální druhy při tom mohou spadat do obou skupin – např. Streptococcus uberis a Streptococcus dysgalactiae. V případě řas rodu Prototheca platí, že se běžně nacházejí v prostředí (patogen enviromentální), po proniknutí do mléčné žlázy je však možná infekce dalších dojnic během dojení (řasa se dále chová jako kontagiózní patogen). U kvasinkových a protothékových mastitid je popisována iniciální akutní fáze onemocnění, která následně přechází do chronicity. V případě mastitid vyvolaných plísněmi, může dojít k prostupu do cév a rozsevu plísně do ostatních orgánů krevní cestou. Aplikace antibiotik je ve všech případech naprosto neúčinná a může naopak zhoršit klinické projevy. Bylo prokázáno, že kvasinky, plísně i řasy dokonce využívají obsažený dusík v penicilínu nebo tetracyklínu jako svůj zdroj energie. Mykotické mastitidy jsou tedy neléčitelné a pozitivní jedinci se tak stávají zdrojem infekce pro ostatní zvířata. Nejčastěji diagnostikovaným nebakteriálním patogenem jsou kvasinky Candida sp.. Jedná se oportunní patogen vyskytující se prakticky všude v okolí dojnice (ruce obsluhy, dojicí jednotky, podestýlka, podlaha, krmivo, prach), ale i na kůži struků. Klinické projevy mastitidy způsobené kvasinkami jsou shodné s projevy bakteriálních mastitid (bolestivost, otok, zarudnutí, změna charakteru sekretu). Účinná náprava hygienických podmínek ve stáji a při přípravě mléčné žlázy na dojení je prevencí proti narušení funkce mléčné žlázy a vzniku nejenom mykotických ale i bakteriálních mastitid. Určitým pozitivem nálezu plísní a kvasinek v mastitidním mléce může být skutečnost, že infekce neperzistuje do další laktace. Období zaprahlosti, kdy se netvoří mléko ani laktóza v mléčné žláze, těmto zástupcům neumožňuje přežít. To ale neplatí pro řasy rodu Prototheca, u nichž byla prokázána perzistence infekce i v následující laktaci. Řasa je schopna přežívat i v makrofázích, buňkách imunitního systému. Přesná kultivační diagnostika patogenů v mléce mastitidních dojnic je základem rozhodování o léčení. Veterinárně, terapeuticky, chovatelsky a organizačně jsou nejobtížněji řešitelné mastitidy působené řasami. V současné době se jedná o řasy pouze jediného rodu – Prototheca spp. Jedná se o řasy, jejichž buňky neobsahují chlorofyl, jsou heterotrofní. Vyskytují se ubikvitárně v prostředí, u skotu byl jejich výskyt zaznamenán ve střevě. Prototheca spp., zejména pak Prototheca bovis a P. blashkeae, se řadí k významným patogenům mléčné žlázy dojnic. Infekce je výrazně kontagiózního charakteru. Pozitivní dojnice musí být vyřazeny ze stáda a do té doby dojeny zásadně na konci dojení nebo extra označenou dojicí jednotkou. Pokud by byla infekce zjištěna u březí dojnice, neměla by se zaprahovat antibiotiky ani používat ucpávky, tzv. sealy. V případě nálezu řasy v bazénovém vzorku mléka je bezpodmínečně nutné provést plošné cílené kultivační vyšetření všech dojnic. Diagnostikovanou Protothecu spp. lze pak vyjádřit kvantitativně u bazénových vzorků nebo semikvantitativně u jednotlivých dojnic. Odběr půlových nebo čtvrťových vzorků by rozhodování zjednodušil a významně zpřesnil (vyšší je i citlivost kultivačního vyšetření), ovšem cena vyšetření za dojnici by pak násobně vzrostla. V případě nálezu pouze jednoho pozitivního struku, se lze pokusit o ukončení laktace definitivním zasušením, a tím dojnici zachránit. Jedním z významných opatření k zamezení šíření infekce ve stádě je zavedení ruční nebo sofistikované automatické mezidezinfekce dojicích jednotek po každém použití, kde účinnou látkou mezioplachu je kyselina peroctová v koncentraci do 1 % v návaznosti na konkrétní chemický rozbor používané vody. Je prokázáno, že toto organizační opatření jednoznačně omezuje přenos možné infekce během procesu dojení z dojnice na dojnici. Kromě toho látky obsahující jód působí významně na eliminaci řasy. Prokázalo se, že likvidace pozitivních dojnic vyřazením na jatky není jediným řešením, i když je ve finále bezpodmínečně nutná a znamená obrovské ekonomické ztráty pro farmu. Výskyt prototékové infekce ve stádě znamená i značné narušení welfare dojnic kromě všech ostatních restriktivních opatření vedoucích k eradikaci. Ozdravění chovu je otázkou dlouhodobého několikaměsíčního až ročního respektování a dodržování celé řady omezení a postupů nejenom při dojení ale i v organizaci stáda. Nezbytnou součástí je zařazování do produkce jen prokazatelně negativních dojnic na základě kultivačního vyšetření a frekventní diagnostika celého stáda několikrát během průběhu eradikace. V průběhu řešení by měl být pravidelně kontrolován bazénový vzorek mléka a prováděna kvantifikace řasy. Podle vývoje počtu by mohlo být odhadováno, jak účinné jsou zásahy a změna organizace chovu nebo obráceně při stagnaci výsledků avizována nepodchycená problematika, kterou je nutné dořešit.
Celkem bylo identifikováno 72 zástupců kvasinek s nejvyšším procentním zastoupením kvasinky Kluyveromyces marxianus (58,14 %), Pichia kudriavzevii (28,07 %), Candida parapsilosis (14,46 %). Dominantní roli v kategorii mastitidních původců kvasinek sehrává zejména rod Candida sp. (C. parapsilosis, C. metapsilosis, C. orthopsilosis, C. zeylanoides, C. tropicalis, C. intermedia a C. boidinii). Průměrný počet kvasinek v bazénovém vzorku byl 2,28/ml, bez nálezu bylo pouze 38 bazénů. Převážná část zástupců této kategorie jsou kontaminanty, které se dostávají do mléka z vnějšího prostředí, nevhodné přípravy mléčné žlázy na dojení ale i z narušených pryžových komponentů dojicího zařízení. S typickými kvasinkovými mastitidami jsme se v průběhu projektu nesetkali na rozdíl od běžného našeho poradenství na farmách. Z kontrolovaných 961 bazénů s mlékem bylo vykultivováno celkem 28 zástupců plísní, a to například Aspergillus niger, A. fumigatus a A. flavus. Další početnější skupinu tvořil rod Penicillium. Prototheca spp. byla zachycena v 46 bazénových vzorcích s prevalencí 4,19 % ze všech odebraných bazénů, konkrétně pak Prototheca bovis s nálezem v 37 kultivacích a prevalencí 3,52 %, Prototheca blaschkeae v 5 bazénech s prevalencí 0,48 % a Prototheca ciferii ve dvou bazénech a prevalencí 0,19 %.
V průběhu let 2019–2022 byly zjištěn výskyt mykotických mastitid v bazénových vzorcích a byli diagnostikováni jednotliví zástupci. Na základě vyplněných dotazníků, literárních zahraničních podkladů a zkušeností z poradenské činnosti byly vytipovány faktory, které sehrávají důležitou roli v incidenci málo známé a opomíjené problematiky jak u veterinární, tak zemědělské veřejnosti. Snížená imunita dojnic, absence pravidelných dezinfekčních opatření ve stáji, používání neošetřeného separátu na stlaní, hluboká podestýlka, špatné režimy zaprahování dojnic a v neposlední řadě zkrmování krmných dávek s vysokými obsahy mykotoxinů si vybírá svou krutou daň v nálezech kvasinek, plísní a řasy v mléce dojnic, u nichž pak při určité denzitě vznikají mykotické mastitidy, které nejsou žádným dostupným způsobem léčitelné v provozu zemědělských farem.
Ing. Růžena Seydlová, Ph.D., Výzkumný ústav mlékárenský, s. r. o., MVDr. Šimon Friedrich, Státní veterinární ústav Jihlava
Podrobněji v časopisu Náš chov 10/2023.*
Prototheca
